9 Afs 6/2013- 33 - text
9 Afs 6/2013 -
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: SOLARPARK delta a.s., se sídlem Olomoucká 3419/7, Brno, zast. JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Opletalova 37, Praha – Nové Město, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 8. 2. 2012, č. j. 1079/12-1200 a 1080/12-1200, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 12. 2012, č. j. 10 Af 321/2012 41,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) ze dne 5. 12. 2012, kterým krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 8. 2. 2012, č. j. 1079/12-1200 a 1080/12-1200.
Nejvyšší správní soud na úvod konstatuje, že s účinností od 1. 1. 2013 byla dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, jednotlivá finanční ředitelství zrušena a jejich právním nástupcem se ve smyslu ustanovení § 7 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb. ve spojení s ustanovením § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně.
Ve vztahu ke kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal splnění povinnosti uhradit soudní poplatek za kasační stížnost.
Dle § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), se soudní poplatky vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků. Soudní poplatek za kasační stížnost činí podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Dle § 9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Jelikož stěžovatel nezaplatil v dané věci soudní poplatek za kasační stížnost, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 4. 2. 2013, č. j. 9 Afs 6/2013
20, vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení zmíněného usnesení zaplatil za kasační stížnost soudní poplatek, zároveň byl poučen, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Stěžovatel byl zároveň poučen o tom, že řízení nebude zastaveno v případě, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovateli mohla vzniknout újma, jestliže stěžovatel ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které takové nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny dosud nemohl soudní poplatek zaplatit. Poučen byl rovněž o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků. Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno do datové schránky dne 4. 2. 2013, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 11. 2. 2013. Na uvedené usnesení týkající se zaplacení soudního poplatku stěžovatel žádným způsobem nereagoval.
Z důvodu, že ani ke dni vydání tohoto usnesení nebyl požadovaný soudní poplatek stěžovatelem zaplacen, Nejvyšší správní soud dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. února 2013
Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu