Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 120/2020

ze dne 2020-07-02
ECLI:CZ:NSS:2020:9.AS.120.2020.51

9 As 120/2020- 51 - text

9 Afs 302/2019 - 53 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., se sídlem Soběšická 820/156, Brno, zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2013, č. j. KUJI 63081/2013, sp. zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22, za účasti osoby zúčastněné na řízení: statutární město Jihlava, se sídlem Masarykovo nám. 97/1, Jihlava, zast. Mgr. Tomášem Rosickým, advokátem se sídlem Zrzavého 3259/9, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2020, č. j. 29 A 56/2013 - 696,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4 000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Vojáčka, advokáta se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1.

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhala zrušení výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 9. 2013, č. j. KUJI 63081/2013, sp. zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22, rozhodl spor vyplývající z veřejnoprávní smlouvy podle § 169 odst. 1 ve spojení s § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, mezi osobou zúčastněnou na řízení a Svazem vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO (dále jen „Svaz“), přičemž stěžovatelka byla vedlejším účastníkem řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaný vyhověl návrhu osoby zúčastněné na řízení a určil její vlastnické právo k blíže specifikovaným věcem a uložil Svazu povinnost tyto věci osobě zúčastněné na řízení vydat včetně originálů majetkové a provozní evidence. Náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

[2] Stěžovatelka následně zaslala Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“) podání datované dnem 26. 6. 2020, které NSS obdržel dne 29. 6. 2020 (na č. l. 44 spisu NSS), v němž uvedla, že bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět, přičemž s návrhem souhlasí rovněž osoba zúčastněná na řízení.

[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a může tedy vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srovnej § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, NSS v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[6] Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, popř. jí soud může na návrh z důvodů zvláštního zřetele hodných přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádnou povinnost, kterou jí soud uložil, ani nenavrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných. Právo na náhradu nákladů řízení tedy nemá.

[7] Podle § 10 odst. 3, věty první, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. NSS proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. července 2020

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu