Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 147/2019

ze dne 2019-06-13
ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.147.2019.23

9 As 147/2019- 23 - text

9 Afs 134/2019 - 40 pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: S. Z., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2017, č. j. KULK-48887/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2019, č. j. 32 A 5/2017 - 70,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a vrácení mu věci k dalšímu řízení. Tímto rozsudkem krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2017, č. j. KULK-48887/2017, který zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Turnov (dále jen „městský úřad“) ze dne 10. 5. 2017, č. j. OD/17/13596/AZD. Tímto rozhodnutím uznal městský úřad žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s jeho § 10 odst. 3 a uložil mu pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatele usnesením ze dne 2. 5. 2019, č. j. 9 As 147/2019 - 14, k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné měsíční lhůtě (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) a řádně jej poučil o následcích pro případ, že by výzvě nevyhověl.

[3] Zmiňované usnesení bylo podle doručenky stěžovatelovu zástupci doručeno 3. 5. 2019, lhůta k doplnění kasační stížnosti tedy uplynula v pondělí 3. 6. 2019. Stěžovatel během lhůty výzvě nevyhověl, kasační stížnost nedoplnil a nepožádal ani o prodloužení této lhůty.

[4] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.

[6] Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta, aniž by proběhlo soudní jednání. Nejvyšší správní soud proto výrokem III. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Soudní poplatek bude vrácen ve třicetidenní lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. června 2019

JUDr. Radan Malík předseda senátu