9 As 168/2016- 92 - text
9 Afs 3/2017 - 13 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., zast. JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem se sídlem Hauerova 725/3, Opava, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 A 154/2015 – 43,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, JUDr. Vlastimilu Vezdenkovi, advokátovi se sídlem Hauerova 725/3, Opava, se přiznává odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč. Tato částka mu bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřovala v tom, že nerozhodl o její žádosti ze dne 14. 4. 2015 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
[1] Dne 24 1. 2017 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno e-mailové podání stěžovatelky podepsané jejím zaručeným elektronickým podpisem, ve kterém bylo uvedeno následující: „Podanou kasační stížnost beru zpět, protože dne 10. 1. 2017 mi žalovaný informace poskytl […]“. V předmětu tohoto podání byla uvedena spisová značka projednávané věci, tedy 9 As 168/2016.
[2] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[3] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] Dle § 60 odst. 3 s. ř. s. [ž]ádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno […] Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
[5] Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008 – 54, je pro aplikace věty druhé § 60 odst. 3 s. ř. s. nutno chování odpůrce hodnotit ve vztahu k předmětu řízení. V právě projednávané věci je předmětem řízení zastavení řízení vedeného u městského soudu pro nezaplacení soudního poplatku. Předmětem řízení vedeného u kasačního soudu tak není nečinnost žalovaného. V této věci proto nejsou splněny podmínky dané ve větě druhé § 60 odst. 3 s. ř. s.
[6] Výrok o náhradě nákladu řízení o kasační stížnosti je tedy odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.
[7] Podle § 35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., zástupci stěžovatelky, který jí byl soudem ustanoven, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce JUDr. Vlastimil Vezdenko, advokát, provedl v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní služby, a to písemné podání ve věci samé, tj. doplnění kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. První poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) nedoložil a ani ze soudního spisu nebylo možné dospět k závěru, že proběhla. Zpětvzetí kasační stížnosti provedla přímo stěžovatelka, proto jejímu zástupci za tento úkon odměna nepřísluší. Za jeden úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy za jeden úkon právní služby náleží 3 400 Kč, za dva úkony právní služby činí odměna 6 800 Kč. Ustanovený zástupce je plátcem DPH, a proto se částka zvyšuje o příslušnou sazbu DPH, celkem tedy o 1 428 Kč. Odměna za zastupování tak činí celkem 8 228 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. ledna 2017
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu