9 As 222/2024- 31 - text
9 As 222/2024 - 33
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. R. Č.a b) Ing. J. Č., oba zastoupeni JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Kubelíkova 1548/27, Praha 3, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2023, č. j. MHMP 1923700/2023, za účasti osoby zúčastněné na řízení: E. H., v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, č. j. 15 A 128/2023
66,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Ing. A. N., V. N., Ing. J. N. a RNDr. J. N.(dále jen „žadatelé“) zažádali o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Geotermální vertikální vrty pro TČ“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X a stanovení podmínek pro umístění stavby. Předmětem záměru je zřízení dvou vrtů pro tepelné čerpadlo, které bude sloužit jako zdroj tepla k vytápění rodinného domu č. p. X v k. ú. X na adrese X (dále jen „záměr“). Vrty jsou navrženy na zahradě domu na pozemku parc. č. X v k. ú. X. Úřad městské části Praha 12, odbor výstavby, žádosti vyhověl a vydal rozhodnutí o umístění stavby ze dne 3. 1. 2023, č. j. P12 51539/2022 OVY (dále jen „územní rozhodnutí“).
[2] Na základě odvolání proti územnímu rozhodnutí podaného žalobci a osobou zúčastněnou na řízení žalovaný územní rozhodnutí zrušil a zastavil řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí. Dle žalovaného nastala skutečnost dle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), která odůvodňuje zastavení řízení. Žalovaný reflektoval změnu právní úpravy, která nastala po vydání územního rozhodnutí, dle které tepelné čerpadlo ani geotermální vrty pro tepelné čerpadlo nespadají do režimu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném od 24. 1. 2023 do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“). Jejich realizace není předmětem územního či stavebního řízení, a proto se podaná žádost stala zjevně bezpředmětnou.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného žalobci brojili žalobou, kterou městský soud zamítl výše označeným rozsudkem. Městský soud odkázal na § 79 odst. 2 písm. v) stavebního zákona, dle kterého stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují. Městský soud konstatoval, že provedení záměru nebylo v době vydání napadeného rozhodnutí podmíněno vydáním územního rozhodnutí, jelikož realizace geotermálního vrtu sama o sobě, tj. bez napojení tepelného čerpadla na stávající stavbu (dům žadatelů), nepodléhá ani územnímu ani stavebnímu řízení a je možná přímo ze zákona. Žádost žadatelů se tedy v důsledku změny právní úpravy stala zjevně bezpředmětnou a bylo na místě řízení o ní zastavit.
[4] Dle městského soudu předmětem územního řízení nebyly stavební úpravy týkající se instalace tepelného čerpadla ke stávající stavbě, proto neposuzoval žalobní argumentaci týkající se údajného půdorysného rozšíření domu žadatelů záměrem. Stavební úpravou jsou pouze stavební zásahy při instalaci tepelného čerpadla, nikoliv samotné tepelné čerpadlo. Umístění tepelného čerpadla nevyžaduje rozhodnutí o jeho umístění a případná realizace tepelného čerpadla země – voda by vyžadovala ověření, zda nevyžaduje příslušná povolení či souhlasy podle stavebního či jiného zákona. Posuzování těchto hledisek však nebylo předmětem žádosti.
II. Obsah kasační stížnosti a navazující podání
[4] Dle městského soudu předmětem územního řízení nebyly stavební úpravy týkající se instalace tepelného čerpadla ke stávající stavbě, proto neposuzoval žalobní argumentaci týkající se údajného půdorysného rozšíření domu žadatelů záměrem. Stavební úpravou jsou pouze stavební zásahy při instalaci tepelného čerpadla, nikoliv samotné tepelné čerpadlo. Umístění tepelného čerpadla nevyžaduje rozhodnutí o jeho umístění a případná realizace tepelného čerpadla země – voda by vyžadovala ověření, zda nevyžaduje příslušná povolení či souhlasy podle stavebního či jiného zákona. Posuzování těchto hledisek však nebylo předmětem žádosti.
II. Obsah kasační stížnosti a navazující podání
[5] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) napadají výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požadují napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[6] Stěžovatelé připomněli, že žalovaný zrušil územní rozhodnutí a zastavil územní řízení na základě závěru, že z důvodu změny právní úpravy se mělo jednat o záměr, který nevyžaduje vydání rozhodnutí o umístění stavby. Nicméně stěžovatelé v žalobě uvedli, že záměrem se stavba (dům žadatelů) půdorysně rozšiřuje, jedná se o zvětšení půdorysu stavby, tedy o přístavbu dle § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona, která rozhodnutí o umístění stavbu vyžaduje. V případě záměru se nejedná o samostatnou stavbu pro výrobu energie, ale součást rodinného domu (přístavbu). Pokud městský soud v bodě 28. napadeného rozsudku uvedl, že realizace geotermálních vrtů bez napojení tepelného čerpadla na stávající stavbu je možná přímo ze zákona, znamená to, že napojení tepelného čerpadla na stávající stavbu vyžaduje vydání územního rozhodnutí. Městský soud v bodě 29. napadeného rozsudku nesprávně konstatoval, že předmětem územního řízení nebyly stavební zásahy týkající se instalace tepelného čerpadla ke stávající stavbě. Takový závěr je v rozporu s územním rozhodnutím, které výslovně uvádí, že předmětem záměru je i napojení vrtů na stavbu – vedení mezi výměníkem vrtu a domem, v němž má být instalováno tepelné čerpadlo.
[7] Samotná jednotka tepelného čerpadla umístěná do stavby může vyžadovat např. jen ohlášení, avšak předmětem územního řízení nebyla jen samotná jednotka – tepelné čerpadlo neobsahuje jen vnitřní jednotku, ale i další části (výměník ve vrtu, sondy ve vrtu a horizontální vedení potrubí od vrtů do technické místnosti k tepelnému čerpadlu). Dle stěžovatelů se tedy nejedná o případ zjevně bezpředmětné žádosti, nenastala situace, pro kterou by bylo možno zastavit územní řízení.
[8] Závěrem stěžovatelé připomenuli, že záměr přímo negativně zasáhl do vlastnického práva k jejich nemovitostem, jelikož dle jimi zadaného znaleckého posudku projektové vrty pro tepelné čerpadlo na pozemku žadatelů představují reálné riziko ohrožení vodního zdroje na pozemku stěžovatelů.
[8] Závěrem stěžovatelé připomenuli, že záměr přímo negativně zasáhl do vlastnického práva k jejich nemovitostem, jelikož dle jimi zadaného znaleckého posudku projektové vrty pro tepelné čerpadlo na pozemku žadatelů představují reálné riziko ohrožení vodního zdroje na pozemku stěžovatelů.
[9] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. Nesouhlasil s tvrzením stěžovatelů, že záměrem dojde ke zvětšení půdorysu domu žadatelů, jelikož bude provedena přístavba. Dle žalovaného bylo předmětem územního řízení umístění geotermálních vrtů pro tepelné čerpadlo (nikoliv tepelné čerpadlo), není tak zřejmé, jak dojde ke zvětšení půdorysu stavby vrtem do země. Tepelné čerpadlo ani vrty nejsou stavbou, nelze tedy uvažovat o změně půdorysu stavby. Předmětem územního řízení nebyly ani stavební úpravy, žalovaný odkázal na část svého rozhodnutí a bod 29. napadeného rozsudku. Podaná žádost se stala zjevně bezpředmětnou dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, což potvrdil městský soud v bodě 28. napadeného rozsudku.
[10] Stěžovatelé v replice odkázali na kasační stížnost a setrvali na závěru, že předmětem územního řízení bylo i napojení vrtů na stavbu. Hlavní stavbu (rodinný dům) tedy půdorysně rozšiřují součásti tepelného čerpadla.
[11] Osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[12] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatelé jsou zastoupeni advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[13] Kasační stížnost není důvodná.
[14] Dle § 90 odst. 4 správního řádu, [j]estliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
[15] Dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
[16] Na úvod Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatelé v kasační stížnosti nezpochybňují právní závěr městského soudu obsažený v bodě 27. a násl. napadeného rozsudku, že dle nové právní úpravy obsažené ve stavebním zákoně geotermální vrt sám o sobě, tj. bez napojení tepelného čerpadla na stavbu (dům žadatelů), nepodléhá územnímu ani stavebnímu řízení. Stěžovatelé v kasační stížnosti polemizují pouze s otázkou, co konkrétně bylo předmětem územního řízení, které bylo napadeným rozhodnutím zastaveno.
[17] Stěžovatelé nesouhlasí s městským soudem, že předmětem územního řízení byla pouhá realizace geotermálních vrtů bez napojení tepelného čerpadla na stavbu (dům žadatelů), a tvrdí, že předmětem byly i stavební zásahy související s instalací tepelného čerpadla ke stavbě žadatelů. Tento závěr dle kasačního soudu není správný.
[18] Nejvyšší správní soud ověřil ze správního spisu, že žadatelé žádostí ze dne 2. 8. 2022 žádali o vydání rozhodnutí o umístnění stavby pro stavbu dvou geotermálních vertikálních vrtů pro tepelné čerpadlo. Z přiloženého projektu záměru vypracovaného Ing. R. P. v lednu roku 2022 vyplývá, že projekt byl vypracován pro stavbu dvou geotermálních vertikálních vrtů pro tepelné čerpadlo o hloubce 100 m, vrtném průměru 120 až 150 mm s horizontálním vedením z plastového potrubí vedeným k čerpadlu. Z uvedeného vyplývá, že se záměr týkal umístění geotermálních vrtů s jejich napojením na tepelné čerpadlo, nikoliv instalace tepelného čerpadla k domu žadatelů (tj. napojení tepelného čerpadla na stavbu). Stejný závěr plynul jak z napadeného, tak i z územního rozhodnutí. Stěžovatelé zkreslují závěry územního rozhodnutí, když v kasační stížnosti tvrdí, že v něm bylo výslovně uvedeno, že předmětem územního řízení byla i instalace tepelného čerpadla ke stavbě. Takový závěr v něm výslovně uveden nebyl, ani z něj implicitně neplyne. Nesprávné je proto také tvrzení stěžovatelů, že realizace geotermálních vrtů je přístavbou ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která musí být vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou.
[19] Žádost žadatelů se skutečně stala zjevně bezpředmětnou, když v důsledku změny právní úpravy realizace geotermálních vrtů, tj. bez napojení tepelného čerpadla k domu žadatelů, již nevyžadovala rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas [§ 79 odst. 2 písm. v) stavebního zákona]. Zastavení územního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a zrušení územního rozhodnutí tedy bylo v souladu se zákonem.
IV. Závěr a náklady řízení
[20] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[21] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 a 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelé, kteří neměli ve věci úspěch, nemají právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti a osobě zúčastněné na řízení soud neukládal žádné povinnosti, v souvislosti s jejichž plněním by jí vznikly nějaké náklady. Přiznání náhrady jiných nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných osoba zúčastněná na řízení nenavrhla.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. října 2025
JUDr. Radan Malík
předseda senátu