Vznikne-li spor o obsah doručené zprávy a nejedná-li se o zprávu obsahující chybný datový formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na výpočetní technice (§ 64 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě), je pro vyhodnocení této zprávy podstatným její faktický obsah. Pouhé vyhodnocení sporné zprávy prostřednictvím spamového filtru jako „nevyžádané obchodní sdělení “ nepostačuje pro závěr, že se nejedná o úřední dokument, a proto se jím nebude správní orgán vůbec zabývat (§ 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).
[23] O doručení této zprávy není mezi stranami sporu . Spor se vede o to, zda byl, či nebyl žalovaný povinen tuto zprávu zaevidovat jako úřední dokument, resp . jako žádost o informaci ve smyslu § 13 zákona o svobodném přístupu k informacím .
[24] Ve spisu je založena interní komunikace (3 . 11 . 2014) mezi oddělením informačních a komunikačních technologií a příslušnou referentkou správních agend, ze které vyplývá, že „sporný e-mail byl uložen do karantény. Karanténu nikdo neprohlíží, protože tam budou mraky spamu. Když jsme e-podatelnu implementovali poprvé, bylo nám řečeno, že je v zákoně uvedeno, že e-maily, které zachytí antispam, se automaticky berou jako nedoručené, a že tudíž karanténu od antispamu není nutné kontrolovat .“
[25] Stěžovatel byl následně dopisem ze dne 12 . 11 . 2014 vyrozuměn, že po prověření elektronického systému spisové služby žalo-
vaného a rovněž po prověření evidence žádostí o poskytnutí informace, kterou žalovaný vede, bylo zjištěno, že žádost byla zaslána dne 8 . 10 . 2014 z e-mailové adresy stěžovatele, avšak byla vyhodnocena e-mailovou bránou žalovaného jako spam . Z důvodu vyhodnocení e-mailové zprávy jako spam došlo k jejímu odložení do karantény . Dále bylo sděleno, že daná skutečnost nastala rovněž i u jeho předchozí žádosti o informace zaslané žalovanému e-mailovou zprávou ze stejné e-mailové adresy dne 29 . 8 . 2014 . Důvod zařazení zpráv do spamu byl v obou případech stejný, a to že byly odeslány z IP adresy počítače, ze které byly rozesílány spamy, např . se mohlo jednat o zavirovaný počítač .
[26] Žádosti jsou považovány za nedoručené, proto nebyl iniciován postup žalovaného jako povinného subjektu k vyřizování žádosti a ani žalobcova stížnost nebyla vyřizována v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím . Žalovaný dále uvedl, že je nutno postupovat v souladu s § 13 ve spojení s § 14 odst . 3 citovaného zákona, a je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinnému subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil . Tyto žádosti přijímá podatelna žalovaného a zprávu je nutno učinit takovým způsobem, aby neobsahovaly škodlivý kód a nebyly následně zařazeny do spamu .
[27] Takový postup žalovaného není udržitelný . Ze skutkového stavu není zřejmé, zda šlo skutečně o rizikovou zprávu, nevyžádané obchodní sdělení či žádost o poskytnutí informace . Technické parametry příjímání e-mailové korespondence může ovlivnit pouze žalovaný, který je v případě sporu povinen správné nastavení svého systému prokázat . Případné nesprávné nastavení filtru nemůže jít k tíži žadatele o informaci . Ostatně je zcela běžné, že do nevyžádané pošty či „karantény“ propadnou zprávy, které svým obsahem nejsou ani obchodním sdělením ani rizikovou zprávou z hlediska bezpečnosti systému . Pokud žalovaný ve spojení se svou doručovací adresou provozuje spamový filtr, odpovídá za jeho správné fungování .
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 3/2 016
Lukáš B . proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy o vydání rozhodnutí, o kasač-