Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 260/2016

ze dne 2016-11-22
ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.260.2016.19

9 As 260/2016- 19 - text

9 As 191/2016 - 22 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. K. S., zast. Mgr. Juditou Pelechovou, advokátkou se sídlem Čs. legií 1364/20, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky – Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, se sídlem Na Baních 1304, Praha 5, ve věci ochrany před nezákonným zásahem Policie České republiky – Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 50/2015 - 107,

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Podanou kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Policie České republiky – Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, který stěžovatel spatřoval v sejmutí jeho daktyloskopických otisků a provedení bukálního stěru dne 22. 1. 2015.

[2] Podáním ze dne 10. 11. 2016, označeným jako „zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 50/2015 – 107“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal stěžovatel výslovně prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost v celém rozsahu zpět.

[3] Soud úvodem konstatuje, že dne 1. 8. 2016 došlo sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality ke vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV. Tento útvar Policie České republiky tudíž nově vystupuje na straně žalované.

[4] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

[5] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

[6] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. listopadu 2016

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu