Ustanovení $ 15 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, rozlišuje mezi převodem zapsané ochranné známky a převodem či přechodem přihlášky. V řízení o správní žalobě proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o zamítnutí při- hlášky ochranné známky může být na straně žalobce pouze taková osoba, která by- la jejím přihlašovatelem, případně za splnění podmínek $ 107a o. s. ř. ten, na koho byla převedena práva vztahující se k přihlášce ochranné známky v souladu s $ 15 odst. 4 zákona o ochranných známkách.
1067 Převede-li po zahájení žalobního řízení původní vlastník ochranné známky písem- nou smlouvou dle $ 15 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, na nového vlastníka pouze zapsanou ochrannou známku, a nikoliv práva vztahující se k při- hlášce stejné ochranné známky pro dosud nezapsané výrobky či služby, pak nový vlastník ochranné známky není oprávněn vstoupit do žalobního řízení týkajícího se zamítnutí přihlášky ochranné známky na místo původního žalobce dle $ 107a o. s. ř.
Podle $ 15 odst. 1 zákona o ochranných známkách platí, že ochranná známka může být nezávisle na převodu podniku převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo jen pro některé z nich. Převod ochranné známky musí být učiněn pí- semnou smlouvou. Dle odstavce čtvrtého té- hož ustanovení se tato norma přiměřeně pou- žije rovněž pro převod či přechod přihlášky. Co se týče právního podkladu návrhu na změnu účastníka v řízení na straně žalobce před městským soudem, opřela jej stěžovatel- ka o $ 107a o.
s. ř., a to zejména jeho prvé dva odstavce: (1) Má-li žalobce za to, že po zahá- jení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o vě- ci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel prá- va nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v f 107. (2) Soud ná- vrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skuteč- nost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo ža- lobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje.
Právní účinky spojené s podáním žaloby zů- stávají zachovány, K aplikaci tohoto ustano- vení ve správním soudnictví se již vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 8. 11. 2006, čj. 2 Afs 120/2006-75*, kde jej interpretoval následujícím způsobem: „Občanský soudní řád (jeho část první a tře- tí) lze ve správním soudnictví přiměřeně užít podle S 64s. ř s. Ustanovení f 107a odst. 1 © Publikováno pod č. 1076/2007 Sb. NSS. o. s. ř má sloužit k odstranění překážek říze- ní, podat takový návrh může pouze žalobce, nastala-li rozhodná právní skutečnost po za- hájení řízení.
Žalobce tedy může navrhnout, že na jeho místo nebo na místo žalovaného má v důsledku konkrétní právní skutečnosti nastoupit jiná osoba. Touto skutečností pak je míněna hmotněprávní univerzální nebo singulární sukcese práva nebo povinnosti. (...) Příměřenost užití občanského soudního řádu v soudním řízení správním je třeba vy- kládat tak, že v případě nedostatku právní úpravy se užije potřebné ustanovení občan- ského soudního řádu, podle něhož je řešení procesního problému možné. Tato přiměře- nost však nemůže jít tak daleko, že procesní návrh spojený s určitým procesním postave- ním (stranou ve sporu) může být užit ně- kým, kdo takové postavení nemá“ Ze stěžovatelkou předložené postupní lis- tiny z 16.
11. 2004 jednoznačně vyplývá, že smlouva o převodu ochranné známky byla mezi stěžovatelkou a akciovou společností K. uzavřena platně, v souladu s požadavky záko- na 0 ochranných známkách. Z textu této listi- ny je dále zřejmé, že předmětem převodu by- la ochranná známka „Figarissimo“, zapsaná v rejstříku ochranných známek pod číslem zá- pisu 265834, přičemž z důvodu prevence pří- padných nejasností či sporů je zde ochranná známka graficky vyobrazena. Toto vyobrazení se shoduje se zápisem č. 265834 v rejstříku ochranných známek vedeném žalovaným.
Z uvedeného tedy vyplývá, že byla převedena ochranná známka zapsaná pro dva druhy vý- robků, a to těstoviny a led na osvěžení, a z ni- čeho nelze dovodit, že by byla předmětným právním úkonem (smlouvou mezi stěžovatel- kou a akciovou společností K. o převodu ochranné známky) či jakýmkoli jiným způso- bem převedena i jiná práva; míněno ta, v je- jichž rozsahu byla přihláška stěžovatelky zamítnuta. Stěžovatelka nadto ani nijak nepo- pírá, že byla převedena pouze zaregistrovaná ochranná známka, a v kasační stížnosti sama na tento fakt také poukazuje.
Při jakékoli zmínce o označení hovoří vždy o ochranné 1069 1388 známce a uvádí i číslo jejího zápisu v rejstříku ochranných známek, čímž zcela jednoznačně vymezuje předmět dotčené smlouvy o převodu ochranné známky. Pokud byl ve smlouvě tímto způsobem přesně vymezen její předmět, je tře- ba z tohoto určení (provedeného samotnými stranami smlouvy) striktně vycházet a posuzo- vat věc tak, že byla převedena práva z ochranné známky, nikoli práva z ochranné známky a záro- veň práva z nezapsaného označení.
Zákon o ochranných známkách přitom umožňuje i takový postup, kdy jsou převede- na všechna práva týkající se přihlášky ochran- né známky, a to v již zmíněném $ 15 odst.
4. V tomto případě je však na danou situaci pří- hodné aplikovat $ 15 odst. 1, který naopak po- čítá s tím, že lze převést vlastnictví k ochran- né známce zaregistrované pouze pro určitý druh zboží nebo služeb. Odst. 4 citovaného ustanovení by byl aplikovatelný v jiném pro- cesním stadiu projednávané věci, a to pokud by k převodu práv k označení, k nimž byla podána přihláška ochranné známky, došlo po podání této přihlášky, ale ještě před zápisem ochranné známky do rejstříku, resp. před na- bytím právní moci rozhodnutí o zápisu ochranné známky do rejstříku.
Za situace, kdy žalovaný přihlášku částečně zamítl dne 2.9. 2003, předseda žalovaného dne 18. 8. 2004 rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil a ochranná známka byla teprve poté převedena (což vyplývá z postupní listiny z 16. 11. 2004), je třeba dovodit možnost pře- vodu samotné ochranné známky pouze v omezeném rozsahu, jak je uvedeno výše. Po- kud stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že soud nesprávně dovodil jakési štěpení vlastnického práva ve smyslu $ 8 odst. 1 záko- na o ochranných známkách, nelze jí přisvěd- čit.
Z napadeného usnesení je patrné, že úva- ha městského soudu nesměřovala do štěpení práv vlastníka z jeho ochranné známky dle $ 8 odst.
1. Městský soud toliko dovodil vzá- jemnou oddělitelnost a samostatnost před- mětu ochranné známky, tedy individualizova- ných výrobků a služeb, pro které je ochranná známka zapsána. Takovéto odlišení rozsahu ochranné známky připouští sám zákon o ochranných známkách, a to i v rámci zare- 1070 gistrované ochranné známky, když v žádném svém ustanovení nestanoví, že by jednotlivé dílčí předměty (ať už konkrétně k ochranné známce, či obecně k označení) nemohly mít zvláštní a nezávislý právní režim. Stěžovatelka tak dle názoru Nejvyššího správního soudu zaměňuje obsah práv z ochranné známky a jejich rozsah (předmět těchto práv).
Je jí třeba dát za pravdu, že ohledně zapsané ochranné známky nepo- chybně platí $ 8, $ 9, $ 17 i $ 20 zákona o ochranných známkách, hovořící mimo jiné o možnosti výhradního užívání ochranné známky a možnosti domáhat se, aby se ostat- ní zdrželi zde uvedeného chování. Toto však platí pouze pro zapsanou ochrannou znám- ku, nikoli pro označení v rozsahu uvedeném v přihlášce ochranné známky, které v kon- krétním případě bylo mnohem širší a mimo práv v současné době již chráněných ochran- nou známkou (pro těstoviny a led na osvěže- ní) se dotýkalo i práv, která takto chráněna nejsou, neboť přihláška ochranné známky by- la v této části zamítnuta.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že je třeba od sebe odlišovat práva z nezapsaného označení a práva vyplý- vající z vlastnictví ochranné známky k dané- mu označení. Jak zmiňuje i sama stěžovatelka, dle $ 20 odst. 1 zákona o ochranných známkách vzni- ká přihlašovateli k datu podání přihlášky ochranné známky u žalovaného právo před- nosti před každou osobou, která později podá přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky či služby. To znamená, že po podání přihlášky přihlašovateli vznikají určitá práva a podle $ 15 odst. 4 téhož právního předpisu tato prá- va mohou být převedena na jiný subjekt.
Na druhou stranu z toho ovšem také vyplývá, že při převodu zaregistrované ochranné znám- ky k určitému výrobku či službě nejsou auto- maticky převáděna veškerá práva související s užíváním této ochranné známky ve vztahu k té části přihlášky ochranné známky, ve kte- ré byla přihláška žalovaným zamítnuta. Na projednávanou věc lze uvedenou obecnou právní úvahu aplikovat tak, že pokud stěžova- telka převedla pouze práva vztahující se k již zaregistrované ochranné známce (tj. v rozsahu pro těstoviny a led na osvěžení) a ve smlouvě neoznačila žádný další předmět převodu, pak ze žádného ustanovení zákona o ochranných známkách nevyplývá, že práva související jak s podáním přihlášky k ostatním druhům výrob- ků, tak i s následně podanou žalobou v dané vě- ci přešla též.
Pokud by soud vyhověl žalobě a zrušil rozhodnutí žalovaného (a ochranná známka by byla následně zaregistrována i na ostatní druhy výrobků dle přihlášky), na věci by to nic nezměnilo v tom smyslu, že stěžovatelka by musela tyto zaregistrované známky převést novou smlouvou. Žaloba podaná k městskému soudu totiž směřuje proti rozhodnutí o částeč- ném zamítnutí přihlášky ochranné známky a v meritorním konečném rozhodnutí městské- ho soudu v projednávané věci bude jako aktiv- ně legitimovaný účastník řízení označena stěžo- vatelka v případě zamítnutí žaloby i v případě zrušení rozhodnutí žalovaného.
Výrok tohoto rozhodnutí však Nejvyššímu správnímu soudu v tomto řízení nepřísluší předjímat. Lze tedy uzavřít, že městský soud by mohl návrhu stěžovatelky na změnu účastníka v ří- zení dle $ 107a o. s. ř. vyhovět, jestliže by v ří- zení bylo bez jakýchkoli pochybností proká- záno, že práva k označení v rozsahu zamítnuté části přihlášky ochranné známky přešla na akciovou společnost K. V řízení se tak ovšem nestalo, stěžovatelka pouze před- kládala svůj právní názor odlišný od stanovis- ka žalovaného.
Za daného procesního stavu řízení, s přihlédnutím k obsahu smlouvy o převodu ochranné známky (který soudy dovodily z obsahu předložené postupní listi- ny ke smlouvě se vztahující a na ni výslovně odkazující) a ve světle výše uvedeného práv- ního názoru vysloveného již dříve Nejvyšším správním soudem, nelze ve věci rozhodnout jinak než přisvědčit právnímu názoru měst ského soudu a žalovaného, že jediným aktiv- ně legitimovaným subjektem k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného o částečném za- mítnutí přihlášky ochranné známky „Figaris- simo“ je stěžovatelka jakožto přihlašovatel.
1389 Správní řízení: náležitosti rozhodnutí k $ 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění? k $ 76 odst. 1 písm. 4) soudního řádu správního k $ 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)** k $ 85a zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve zně- ní zákona č. 501/2004 Sb. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zániku nároku na výplatu starobního důchodu podle $ 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodo- sa vém pojištění, které v odůvodnění pouze odkáže na podklady okresní správy sociál- ního zabezpečení a příslušná zákonná ustanovení, aniž uvede jakoukoliv skutkovou a právní úvahu, včetně hodnocení důkazů, je nepřezkoumatelné ve smyslu $ 76 odst. 1 písm. a) s.
ř. s.
Obchodní společnost K. proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti osoby zúčastněné na řízení akciové společnosti I., o zápis ochranné známky, o kasační stížnosti žalobkyně.