Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 62/2024

ze dne 2024-03-15
ECLI:CZ:NSS:2024:9.AS.62.2024.23

9 As 62/2024- 23 - text

 9 As 62/2024 - pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: Městská část Praha – Křeslice, se sídlem Štychova 2/34, Praha 10, zast. JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Klokotská 103/13, Tábor, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2023, č. j. MHMP 1612725/2023, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. Š., zast. Ing. Mgr. Jiřím Hrušem, advokátem se sídlem Nad Vltavou 2161, Roztoky, a II) Ing. Mgr. J. Š., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2024, č. j. 14 A 138/2023 63,

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení výše nadepsaného rozsudku, kterým městský soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ve věci nařízení opatření projektové dokumentace pro provedení nezbytných úprav stavby nazvané „Zeď na pozemku parc. XA v k. ú. x“ vlastníkovi stavby podle § 137 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[2] Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku usnesením ze dne 20. 2. 2024, č. j. 9 As 62/2024 10, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno v pondělí 26. 2. 2024 (viz doručenka na č. l. 11 spisu NSS). Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula v úterý 12. 3. 2024.

[3] Jelikož stěžovatelka v určené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud řízení zastavil [§ 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s ř. s.“), ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

[4] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení zastaveno.

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Kasační soud osobám zúčastněným na řízení neukládal žádné povinnosti, v souvislosti s jejichž plněním by jim vznikly nějaké náklady. Přiznání náhrady jiných nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných žádná z osob zúčastněných na řízení nenavrhla.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. března 2024

JUDr. Radan Malík předseda senátu