9 As 68/2025- 34 - text
9 As 68/2025 - 35 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Spiridea s.r.o., se sídlem Nobelova 28, Bratislava, Slovenská republika, zastoupená JUDr. Barborou Dubanskou, Ph.D., LL.M., advokátkou, se sídlem Vinohradská 33/89, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2023, č. j. MF 15226/2023/3901
3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2025, č. j. 10 Ad 4/2023 102,
I. Žádost žalobkyně o prominutí lhůty k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá v záhlaví označené rozhodnutí Městského soudu v Praze, se zamítá.
II. Kasační stížnost se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Tento rozsudek napadla stěžovatelka kasační stížností.
[2] Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 37 odst. 3 věty první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[3] Nemá li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[4] Nyní posuzovaná kasační stížnost nesplňovala náležitosti ve smyslu § 106 odst. 1 ve spojení s § 37 s. ř. s., jelikož v ní stěžovatelka neuvedla důvody, z jakých napadá rozsudek městského soudu. Usnesením ze dne 14. 5. 2025, č. j. 9 As 68/2025 5, proto Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o tyto důvody. Současně ji poučil o tom, že nebude li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 14. 5. 2025, a to doručením do datové schránky zástupkyně stěžovatelky (viz doručenka na č. l. 6 spisu NSS).
[5] Podle § 40 odst. 2 věty první s. ř. s. „[l]hůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty“. Podle § 40 odst. 3 věty první „[p]řipadne li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den“. Posledním dnem lhůty k doplnění náležitostí kasační stížnosti bylo pondělí 16. 6. 2025. V této lhůtě stěžovatelka důvody kasační stížnosti nedoplnila ani v jejím průběhu nepožádala o její prodloužení. Doplnění kasační stížnosti bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno až dne 17. 6. 2025, tedy opožděně.
[6] Stěžovatelka v opožděném doplnění kasační stížnosti uvádí, že jí byla výzva k doplnění kasační stížnosti doručena prostřednictvím její zástupkyně dne 19. 5. 2025, z čehož dovozuje, že lhůta pro doplnění kasační stížnosti se odvíjí až od tohoto dne. Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku, aby objasnila, z jakého důvodu považuje právě tento den za den doručení. Zástupkyně stěžovatelky sdělila, že mylně považovala za poslední den k doplnění kasační stížnosti až den 19. 6. 2025. Dále uvedla, že dne 16. 6. 2025, tedy v poslední den lhůty, se jí náhle zhoršil zdravotní stav v důsledku komplikací spojených s pokročilým stadiem rizikového těhotenství, což si vyžádalo urgentní ošetření. Z tohoto důvodu požádala o prominutí zmeškání lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s., a to s ohledem na doložené zdravotní komplikace.
[7] Podle § 40 odst. 5. s. ř. s. „[n]estanoví li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.“
[8] Je namístě připomenout, že „[p]ředpokladem pro prominutí zmeškání lhůty je to, že účastník zmeškal úkon, k němuž je subjektivně legitimován, návrh na prominutí zmeškání lhůty podal do dvou týdnů po odpadnutí překážky, spojil s ním zmeškaný úkon a především to, že důvod zmeškání je na straně účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce) omluvitelný. Tam, kde má účastník zástupce a zmeškaný úkon měl a mohl učinit zástupce, se musí důvod zmeškání týkat tohoto zástupce“ (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Afs 95/2005 110). Z doplnění kasační stížnosti i vyjádření zástupkyně stěžovatelky vyplývá, že důvodem zmeškání lhůty byl především její omyl, jde li o poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Zástupkyně stěžovatelky považovala za poslední den lhůty den 19. 6. 2025. Samotná skutečnost, že u ní dne 16. 6. 2025 nastaly zdravotní komplikace, neměla na její postup vliv, neboť vycházela z mylného předpokladu, že nejde o poslední den lhůty. Uvedený omyl ovšem nepředstavuje vážný omluvitelný důvod, pro který by bylo možné žádosti o prominutí zmeškání lhůty vyhovět, pročež Nejvyšší správní soud tuto žádost zamítl.
[9] Kasační stížnost nadále postrádá náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Protože stěžovatelka nevyhověla výzvě soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[10] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[11] Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč stěžovatelce podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu zaplacený poplatek, byl li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích platí obdobná situace v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč bude v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen k rukám stěžovatelky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. června 2025
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu