Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 90/2013

ze dne 2013-10-10
ECLI:CZ:NSS:2013:9.AS.90.2013.16

9 As 90/2013- 16 - text

Nao 48/2013 - 15 pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Jablonecká energetická, a.s. (dříve „Jablonecká teplárenská a realitní, a.s.“), se sídlem Liberecká 4191/120, Jablonec nad Nisou, zast. Mgr. Lukášem Votrubou, advokátem se sídlem Moskevská 637/16, Liberec, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2012, č. j. OÚPSŘ 287/2012 330 rozh., za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků Spojovací 2, 4, se sídlem Spojovací 3316/4, Jablonec nad Nisou, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci, ze dne 6. 8. 2013, č. j. 59 A 3/2013 – 55,

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení

III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se včas podanou kasační stížností domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2012, č. j. OÚPSŘ 287/2012 – 330 – rozh. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí Městského úřadu Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu, ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 627/2012/SÚ/Mi, č. j. 60370/2012, a toto rozhodnutí, kterým bylo vydáno stavební povolení na stavbu „Výstavba kotelny obytného domu č. p. 3317 a 3316 v ul. Spojovací 2 a 4, Jablonec nad Nisou“, potvrdil.

Podáním ze dne 17. 9. 2013, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 18. 9. 2013, vzala stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost výslovně zpět.

V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

Výrok č. II o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Výrok č. III o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. října 2013

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu