Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 92/2022

ze dne 2022-08-09
ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.92.2022.29

9 As 92/2022- 29 - text

 9 As 92/2022 - 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, č. j. 9 A 47/2021 - 30,

I. Žádost o prodloužení lhůty pro předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který jí bude zaplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nezastoupená advokátem podala dne 31. 5. 2022 blanketní kasační stížnost proti výše označenému rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nesprávném vyřízení jejího podnětu k provedení přezkumného řízení. Nejvyšší správní soud ji proto vyzval usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. 9 As 92/2022 - 5, mj. k doplnění důvodů kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od jeho doručení a k předložení plné moci nebo doložení příslušného vysokoškolského právnického vzdělání pro prokázání splnění podmínky zastoupení dle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve lhůtě 15 dnů.

[2] Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 6. 6. 2022 (doručenka č. l. 6 spisu NSS). Před uplynutím stanovených lhůt požádala o jejich prodloužení, čemuž Nejvyšší správní soud vyhověl usnesením ze dne 29. 6. 2022, č. j. 9 As 92/2022 – 22, a obě lhůty prodloužil o jeden měsíc. Jelikož při podání žádosti o prodloužení lhůty nedochází ke stavění stanovené lhůty (takový postup z § 40 odst. 5 s. ř. s. nevyplývá; srov. mutatis mutandis závěry k prodlužování lhůt pro doplnění kasační stížnosti, které se uplatní i v tomto případě – usnesení NSS ze dne 3. 11. 2020, č. j. 4 Azs 189/2020 - 26, č. 4108/2021 Sb. NSS. odst. [7]), prodloužená lhůta k doložení plné moci udělené advokátovi uplynula 21. 7. 2022 (původní patnáctidenní lhůta by uplynula 21. 6. 2022).

[3] V této lhůtě ovšem stěžovatelka plnou moc ani potvrzení o příslušném vysokoškolském právnickém vzdělání nepředložila a až po jejím uplynutí podáním ze dne 3. 8. 2022 opět požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci, a to do doby, než Městský soud v Praze rozhodne o žalobě proti správnímu rozhodnutí, kterým jí Česká advokátní komora neustanovila advokáta. Současně stěžovatelka doplnila kasační stížnost.

[4] Nejvyšší správní soud po posouzení obsahu nové žádosti o další prodloužení lhůty dospěl k závěru, že u stěžovatelky již neexistují žádné skutečnosti, jež by bylo možné považovat za vážné omluvitelné důvody pro nepředložení plné moci. Stěžovatelka totiž netvrdila ani nedoložila nic, co by jí bránilo předložit plnou moc (sdělila jen soudu, že Česká advokátní komora nevyhověla její žádosti o advokáta a že proti tomuto rozhodnutí podala žalobu). Ostatně takové skutečnosti neplynou ani z předloženého rozhodnutí o neurčení advokáta – z něj je patrné jen to, že stěžovatelka nesplnila formální podmínky žádosti. Soud proto žádost o opětovné prodloužení lhůty zamítl.

[5] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[6] Stěžovatelka s podáním kasační stížnosti nedoložila, že by byla zastoupena advokátem, resp. že by splňovala podmínku řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, případně vlastní právnické vzdělání stěžovatele (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), je přitom podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Absenci povinného zastoupení se stěžovatelce nepodařilo ani přes prodloužení lhůty soudem (viz odst. [2] tohoto usnesení) odstranit, a proto soud její kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.]. Na tento závěr nemohlo mít vliv ani to, že stěžovatelka v podání ze dne 3. 8. 2022 doplnila kasační stížnost.

[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.

[8] Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku podle § 10 odst. 3, věty třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to k rukám stěžovatelky do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. srpna 2022

JUDr. Radan Malík

předseda senátu