Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

9 Azs 147/2021

ze dne 2021-08-05
ECLI:CZ:NSS:2021:9.AZS.147.2021.16

9 Azs 147/2021- 16 - text

9 Azs 147/2021 - pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: V. Z., zast. opatrovníkem JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Hládkov 701/4, Praha 6, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8. 2020, č. j. KRPA-199892-14/ČJ-2020-000022-ZZC, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 19 A 31/2020 - 33,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému opatrovníku žalobce JUDr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi se sídlem Hládkov 701/4, Praha 6, se odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl kasační stížností výše označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Tímto usnesením městský soud odmítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8. 2020, č. j. KRPA-199892-14/ČJ-2020-000022-ZZC, jímž bylo rozhodnuto o jeho zajištění podle § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), konkrétně chybělo vymezení, co stěžovatel navrhuje a z jakých důvodů rozsudek městského soudu napadá. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 1. 7. 2021, č. j. 9 Azs 147/2021 - 10, vyzval k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné měsíční lhůtě (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) a řádně jej poučil o následcích pro případ, že by výzvě nevyhověl.

[3] Zmiňované usnesení bylo stěžovatelovu zástupci doručeno do datové schránky dne 1. 7. 2021, měsíční lhůta k doplnění kasační stížnosti tedy podle § 40 odst. 2 a odst. 3 s. ř. s. uplynula v pondělí 2. 8. 2021 (poslední den lhůty, tj. 1. 8. 2021, připadl na neděli). Stěžovatel během lhůty výzvě nevyhověl, kasační stížnost nedoplnil ani nepožádal o prodloužení této lhůty. S ohledem na to Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[5] V řízení o kasační stížnosti za stěžovatele jednal advokát JUDr. Ing. Jakub Backa, který byl stěžovateli usnesením městského soudu ze dne 14. 6. 2021, č. j. 19 A 31/2020 - 60, ustanoven jako opatrovník z důvodu, že se mu nedařilo doručovat písemnosti na adresu v cizině. Nejvyšší správní soud se proto zabýval tím, zda ustanovenému opatrovníku náleží odměna ve výši vyplývající z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovený opatrovník podal v řízení před Nejvyšším správním soudem pouze blanketní kasační stížnost; nejedná se tak o podání, se kterým by byl spojen vznik nároku na mimosmluvní odměnu podle § 11 odst. 1 písm. d) výše zmiňované vyhlášky, neboť z takového podání nevyplývají pro věc nové skutkové či právní okolnosti a argumenty (důvody kasační stížnosti − srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 7 Afs 56/2010 - 59). Nejvyšší správní soud proto odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti ustanovenému opatrovníkovi nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. srpna 2021

JUDr. Radan Malík předseda senátu