9 Azs 2/2010- 104 - text
9 Azs 2/2010 - 106
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: R. R., zastoupený opatrovníkem: Organizace pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2008, č. j. OAM-84/LE-03-03-2008, ve věci mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2009, č. j. 1 Az 5/2008 52,
I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadl v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 6. 2. 2008, č. j. OAM-84/LE-03-03-2008, jímž byla zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění účinném v rozhodné době.
V kasační stížnosti jako její důvod stěžovatel uvedl nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu zpět k dalšímu řízení. Současně požádal, aby mu byl pro řízení o této kasační stížnosti přidělen zástupce z řad advokátů a jako adresu svého pobytu uvedl: „O. č. p. 25, M.“. V této souvislosti stěžovateli městský soud na uvedenou adresu zaslal formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ a současně ho dne 13. 5. 2009, č. j. 1 Az 5/2008
66, vyzval, aby mu vyplněný formulář zaslal zpět ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy. Stěžovatel požadované podklady týkající se jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů ve stanovené lhůtě nepředložil, a proto rozhodl městský soud usnesením ze dne 19. 6. 2009, č. j. 1 Az 5/2008
74, že se jeho žádost zamítá a současně mu uložil, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o zákonné náležitosti, včetně doložení řádného zastoupení. Citované usnesení však stěžovateli nebylo možno doručit, neboť z vrácené zásilky uložené ve spise na č. l. 77 bylo zjištěno, že stěžovatel je na adrese: O. 25, M., neznámý.
V návaznosti na tuto skutečnost pak městský soud zjistil, že se stěžovatel na uvedené adrese již nezdržuje, přičemž ze sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 20. 8. 2009, č. j. CPR-58-4728/ČJ-2009-9CEVV, vyplynulo, že jiná adresa jeho pobytu na území České republiky není známa (č. l. 80); totéž bylo potvrzeno i sdělením Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Mělník, ze dne 26. 10. 2009, dle kterého se stěžovatel z uvedené adresy odstěhoval a jeho současný pobyt není znám (č. l. 84). Stejné informace vyplývají i z evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany vedené správním orgánem, kde je jako poslední záznam v rubrice popis pohybu uvedena již zjevně neaktuální adresa: O. 25, M. (č. l. 87).
Městskému soudu se tedy ani ve spolupráci se správním orgánem a orgány policie nepodařilo zjistit současné místo pobytu stěžovatele a za této situace rozhodl usnesením ze dne 1. 3. 2010, č. j. 1 Az 5/2008
95, o ustanovení opatrovníka Organizace pro pomoc uprchlíkům pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s. Ustanovenému opatrovníkovi přitom zaslal i výše citované usnesení ze dne 19. 6. 2009, č. j. 1 Az 5/2008 74, na které však tento nijak nereagoval, a proto městský soud přistoupil k předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ustanovení § 33 písm. e) ukládá soudu řízení zastavit, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce, resp. stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, že se stěžovatel na adrese: O. 25, M., nezdržuje a neoznámil městskému soudu a následně ani Nejvyššímu správnímu soudu své současné místo pobytu na území České republiky, shledal Nejvyšší správní soud naplnění podmínek § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 33 písm. e) zákona o azylu, a řízení zastavil.
Vycházel přitom i ze své judikatury, z níž vyplývá, že pokud nastane situace, kdy u stěžovatele, který je žadatelem o mezinárodní ochranu, nelze zjistit místo jeho současného pobytu, soud řízení o kasační stížnosti zastaví bez ohledu na to, zda kasační stížnost má všechny zákonné náležitosti a zda jsou splněny všechny podmínky řízení, včetně povinného zastoupení advokátem, či nikoliv (srov. usnesení ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 66, publikované na www.nssoud.cz).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. června 2010
JUDr. Radan Malík předseda senátu