Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

9 Azs 220/2024

ze dne 2025-01-23
ECLI:CZ:NSS:2025:9.AZS.220.2024.35

9 Azs 220/2024- 35 - text

 9 Azs 220/2024 - pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: L. M., proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Masarykova 930/27, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. KRPU-168030-18/ČJ-2024-040022-ZZC, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2024, č. j. 175 A 15/2024 27,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Výše nadepsaným rozhodnutím žalovaná zajistila žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) podle § 129 odst. 1 ve spojení s § 129 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), za účelem jejího předání podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. 6. 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).

[2] Stěžovatelka podala proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované, včasnou a blíže neodůvodněnou kasační stížnost, kterou spojila s odůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku. Zároveň požádala Nejvyšší správní soud o ustanovení zástupce.

[3] Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce usnesením ze dne 17. 12. 2024, č. j. 9 Azs 220/2024-28, zamítl (výrok I.). Stěžovatelka totiž dostatečným způsobem neozřejmila své osobní a majetkové poměry. Kasační soud dále vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi, nebo prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání (výrok II.). Také ji vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví nadepsaný rozsudek (výrok III.). Zároveň ji soud poučil o důsledcích nevyhovění těmto výzvám.

[4] Citované usnesení bylo stěžovatelce doručeno fikcí dne 2. 1. 2025 (vrácená obálka na č. l. 30 spisu NSS). Stěžovatelka nebyla při doručování zastižena a obálku nebylo možné vložit do schránky adresáta, vrátila se proto zpět zdejšímu soudu, který vyvěsil dne 6. 1. 2025 na úřední desce podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), sdělení, že usnesení bylo připraveno k vyzvednutí dne 23. 12. 2024 a k doručení fikcí došlo dne 2. 1. 2025. Patnáctidenní lhůta k doložení plné moci nebo potřebného vzdělání marně uplynula v pátek 17. 1. 2025.

[5] Nejvyšší správní soud připomíná, že zastoupení advokátem je (s výjimkami) jednou z podmínek kasačního řízení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). V projednávané věci však nedostatek zastoupení stěžovatelky nebyl odstraněn, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro vady návrhu, pro něž nejde v řízení pokračovat, podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[6] Pro úplnost kasační soud uvádí, že stěžovatelka svou kasační stížnost spojila též se žádostí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však podotýká, že rozhodl o kasační stížnosti bezprostředně po provedení nezbytných procesních úkonů, a proto již nerozhodoval samostatně o návrhu na přiznání odkladného účinku, neboť by to bylo s ohledem na nesplnění jedné z podmínek řízení (zastoupení advokátem) zjevně nadbytečné.

[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. ledna 2025

JUDr. Radan Malík předseda senátu