9 Azs 407/2017- 18 - text
9 Afs 275/2017 - 21 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: V. M., zast. JUDr. Jiřím Burešem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 471/29, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2017, č. j. OAM-40/ZA-ZA11-VL16-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, č. j. 1 Az 49/2017 – 32,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval formální náležitosti kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2, věty první, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle § 40 odst. 2, věty první, s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[3] Ze soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek byl zástupci stěžovatelky doručen ve středu 1. 11. 2017, lhůta k podání kasační stížnosti proto skončila ve středu 15. 11. 2017. Kasační stížnost stěžovatelky byla do datové schránky Nejvyššího správního soudu doručena ve čtvrtek 16. 11. 2017. Byla tedy podána až po uplynutí zákonné lhůty a soud ji proto odmítl jako opožděnou [§ 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.].
[4] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. prosince 2017
JUDr. Radan Malík předseda senátu