Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 Azs 42/2016

ze dne 2016-04-07
ECLI:CZ:NSS:2016:9.AZS.42.2016.28

9 Azs 42/2016- 28 - text

9 As 4/2016 - 37 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: L.

V. S., zast. Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5, Praha 1, proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 30. 6. 2015, č. j. 304909/2015-KKM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 2. 2016, č. j. 59 A 55/2015 – 40,

I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností shora označený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 30. 6. 2015, č. j. 304909/2015-KKM, kterým byl zamítnut rozklad stěžovatele a potvrzeno usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 16. 4. 2015, č. j. 373/2015-Hanoj. Tímto usnesením zastupitelský úřad zastavil řízení o žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu spojené se žádostí o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti.

[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost.

[3] Stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, ačkoli podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost a jeho poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti; tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].

[4] Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 24. 2. 2016, č. j. 9 Azs 42/2016 - 10, vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který činí dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5 000 Kč. Stěžovatel byl rovněž řádně poučen, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhrazen, soud řízení zastaví.

[5] Podáním ze dne 29. 2. 2016 stěžovatel požádal o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost.

[6] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu, který mu byl doručen dne 4. 3. 2016, zjistil, že stěžovateli bylo usnesením krajského soudu ze dne 11. 9. 2015, č. j. 59 A 55/2015 – 20, přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu dvou třetin. Toto osvobození se dle § 36 odst. 3, věty poslední, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.

[7] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 3. 2016, č. j. 9 Azs 42/2016 – 24, které bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 24. 3. 2016 prostřednictvím datové schránky, zamítl žádost o osvobození od soudního poplatku ze dne 29. 2. 2016, neboť neshledal důvody pro změnu osvobození přiznaného stěžovateli krajským soudem. Zvlášť závažné důvody pro plné osvobození od soudních poplatků dány nebyly. Ve zmíněném usnesení ze dne 22. 3. 2016 Nejvyšší správní soud současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 1 667 Kč, a zároveň jej poučil, že nebude-li soudní poplatek zaplacen, soud řízení zastaví.

[8] Na výzvu k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 1 667 Kč stěžovatel žádným způsobem nereagoval.

[9] Lze tedy shrnout, že soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.

[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. dubna 2016

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu