9 Azs 62/2025- 40 - text
9 Azs 62/2025 - 41
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: S. K., zast. JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2024, č. j. OAM 1548/ZA
ZA11
P11
2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2025, č. j. 20 Az 33/2024 28,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný výše nadepsaným rozhodnutím neudělil žalobci na základě jeho žádosti mezinárodní ochranu ani humanitární azyl dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, ve které uvedl, že na území České republiky prováděl protirežimní činnost, za kterou by mohl být v domovském státě postižen. Jednalo se o účast na demonstracích a vystoupeních. Dále v žalobě uvedl, že z podkladů sepsaných žalovaným pod označením „Informace OAMP“ vyplývá, že příslušníci LGBT komunity jsou na území Ruské federace diskriminováni. Přestože homosexualita není trestná, její projevy jsou v rámci propagace nezákonné. Žalovaný měl zhodnotit postavení homosexuálů na území Ruska, zodpovědět na otázku, zda je žalobce skutečně homosexuál a poté posoudit relevantnost jeho obav z pronásledování. Pokud je tedy žalobce skutečně homosexuálem a pokud je jeho orientace tolerována jen, když je skrývána, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby ji skrýval a styděl se za ni. Žalobce vyjádřil obavy z povinné účasti v armádě a případné diskriminaci v tomto prostředí.
[2] Městský soud žalobu nyní napadeným rozsudkem zamítl. Městský soud se nezabýval částí žalobní argumentace týkající se obavy z návratu do vlasti kvůli protirežimní činnosti a účasti na demonstracích, jelikož tato tvrzení uvedl poprvé v žalobě, nikoliv ve správním řízení, ačkoliv mu v tom nic nebránilo. Naopak před žalovaným uvedl, že své politické názory nikde neprezentuje, pouze si jednou přidal na Instagram příspěvek s ukrajinskou vlajkou. Městský soud nepřisvědčil ani žalobní námitce stran obavy z pronásledování z důvodu příslušnosti k sexuální menšině, jelikož se žalobce identifikuje jako homosexuál. Pronásledování žalobce pro jeho sexuální orientaci není přiměřeně pravděpodobné, obava musí být reálná, nikoliv toliko hypotetická. Přestože městský soud připustil, že situace ohledně práv LGBT osob v Rusku není dobrá a negativní je i postoj společnosti, ze shromážděných podkladů žalovaným nevyplývá, že by každý člověk s odlišnou sexuální orientací čelil v Rusku pronásledování a represím nebo by kdokoliv takový mohl být zabit. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požaduje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Stěžovatel má napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné, jelikož neodpovídá na zásadní otázky v žádosti o mezinárodní ochranu. Dle stěžovatele z provedeného dokazování (z Informací OAMP) vyplývá, že jsou příslušníci LGBT komunity na území Ruska diskriminováni. Přestože homosexualita není v Rusku trestná, její projevy a propagace jsou nezákonné (oslavy jsou zakázány, gay kluby jsou provozovány pouze skrytě). Žalovaný měl posoudit postavení homosexuálů v Rusku, dále zda je stěžovatel skutečně homosexuál (stěžovatel před žalovaným netajil milostný vztah, jeho partnera bylo možné vytěžit jako svědka), poté posoudit relevantnost jeho obav.
[5] Stěžovatel shrnul, že pokud je skutečně homosexuálem a pokud je jeho orientace v domovském státě tolerována jen pokud je skrývána, nelze po něm požadovat, aby se za ni styděl a aktivně ji maskoval. Stěžovatel má také obavy z povinné účasti v armádě, kde by svoji orientaci nemohl skrýt a čelil by diskriminaci.
[6] Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným rozsudkem, který považuje za přezkoumatelný, a navrhl kasační stížnost odmítnout, případně zamítnout. Žalovaný zjistil skutkový stav věci dostatečně, reagoval na důvody žádosti o mezinárodní ochranu a shromáždil dostatek podkladových informací. Odkázal na spisový materiál a své vyjádření k žalobě ze dne 12. 12. 2024. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud v rámci posouzení formálních náležitostí kasační stížnosti dospěl k závěru, že kasační stížnost je jako celek nepřípustná.
[8] Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
[9] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí městského (krajského) soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Z toho plyne, že aby byla kasační stížnost způsobilá k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě závěry městského soudu. V žádném případě nepostačuje, aby kasační stížnost toliko opakovala žalobní námitky, byť v jiné formulaci (shodně také rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2022, č. j. 1 As 76/2022 41, odst.
[18], nebo ze dne 23. 6. 2023, č. j. 9 Afs 70/2023 73, odst.
[36]).
[10] Kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci městského soudu, neobsahuje důvody podle § 103 s. ř. s. a bude jako nepřípustná odmítnuta dle § 104 odst. 4 s. ř. s. (shodně také usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 63, č. 4051/2020 Sb. NSS, odst. [12]).
[11] Obdobně jsou nepřípustné kasační důvody, které směřují pouze proti postupu ve správním řízení či výlučně proti rozhodnutí žalovaného (viz rozsudek NSS č. j. 9 Afs 70/2023 73, odst. [38]).
[12] V nyní projednávané věci z kasační stížnosti nevyplývá žádná konkrétní právní polemika se závěry městského soudu. Nejvyšší správní soud po porovnání textu kasační stížnosti se žalobou shledal, že se kasační stížnost až na drobné výjimky shoduje se žalobou. Oproti žalobě stěžovatel v kasační stížnosti neargumentoval jeho protirežimní činností jako důvodem pro udělení mezinárodní ochrany a svoji argumentaci postavil na příslušnosti k sexuální menšině. Úvodem kasační stížnosti shrnul dosavadní průběh řízení, obecně označil důvody kasační stížnosti dle § 103 s.
ř. s. a konstatoval, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť neodpovídá na zásadní otázky podané žádosti. Následně doslovně převzal text žaloby polemizující s napadeným rozhodnutím. Toliko nahradil slova „žalobce“ slovem „stěžovatel“ v celém textu kasační stížnosti. Oproti žalobě pouze doplnil tvrzení, že „homosexualita je jak právním řádem, tak společností vnímána jako nežádoucí, pročež by stěžovatel po nuceném návratu na území domovského státu nemohl žít svobodně“, a v závěru kasační stížnosti stěžovatel pouze nad rámec zopakování textu žaloby uvedl, že: „krajský soud adoptoval chyby uvedené již v rozhodnutí žalovaného správního orgánu a nijak nezohlednil, že stěžovateli hrozí v domovském státě pronásledování z důvodu jeho sexuální orientace, protože jeho rozhodnutí neodpovídá skutečnému stavu věci“.
[13] Doplněná tvrzení týkající se nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, o přístupu právního řádu a ruské společnosti k homosexualitě a aprobování chyb žalovaného městským soudem kasační soud považuje za natolik obecná, nemožná bez dalšího vést ke zpochybnění konkrétních závěrů a argumentace v napadeném rozsudku, že je nelze považovat za projednatelné, tj. přípustné kasační námitky (srov. usnesení NSS ze dne 23. 8. 2023, č. j. 9 Azs 25/2022 55, odst.
[16] a [17] a tam citovanou judikaturu, shodně také usnesení ze dne 22. 8. 2024, č. j. 9 Azs 155/2024 48, odst.
[19]).
[14] Obecně vzato je přípustné převzít do kasační stížnosti argumentaci žaloby. To přichází v úvahu, např. pokud je rozhodnutí městského soudu nepřezkoumatelné, protože se městský soud s žalobní argumentací ve svém rozhodnutí nevypořádal (srov. rozhodnutí NSS ze dne 24. 3. 2021, č. j. 1 Afs 273/2019
50, odst. [15]). V tomto případě se však městský soud žalobními námitkami stěžovatele dostatečně zabýval, byť je vyhodnotil jinak, než by si stěžovatel přál. Nešlo o situaci, kdy by městský soud mechanicky převzal text žalovaného. Z odůvodnění napadeného rozsudku je patrné, z jakých skutečností vycházel a jakými úvahami se při svém rozhodování řídil. Jak je již výše uvedeno, proti úvahám městského soudu stěžovatel nebrojí jakoukoliv konkrétní a projednatelnou kasační námitkou.
[15] Nad rámec Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že nepřehlédl, že právní zástupce stěžovatele uplatnil totožnou argumentaci již v řízení vedeném u druhého senátu zdejšího soudu při zastupování odlišného stěžovatele. Věc se rovněž týkala žádosti o udělení mezinárodní ochrany mj. z důvodu nebezpečí z důvodu sexuální orientace žadatele. Druhý senát usnesením ze dne 11. 4. 2023, č. j. 2 Azs 260/2022
33, kasační stížnost rovněž odmítl, jelikož kasační námitky byly obsahově shodné se žalobními námitkami, tedy nepřípustné. Doslovné přebírání argumentace bezpochyby není postupem, který by se od kvalifikovaného advokátního zastoupení dal očekávat.
[16] Nejvyšší správní soud závěrem uvádí, že stěžovatele před posouzením kasační stížnosti nevyzýval k jejímu doplnění o další kasační námitky. Postup podle § 109 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 3 s. ř. s. je na místě jen v situaci, kdy kasační stížnost neobsahuje vůbec žádnou argumentaci (ani pokus o ni). Postup podle těchto ustanovení ovšem není určen k tomu, aby soud upozorňoval stěžovatele, zastoupeného právním profesionálem, na potřebu či vhodnost doplnění jeho argumentace (srov. usnesení NSS ze dne 30. 6. 2022, č. j. 2 Afs 115/2020 42, odst.
[19], obdobně usnesení NSS ze dne 24. 4. 2023, č. j. 8 Azs 41/2023 38, odst.
[12]).
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Vzhledem k tomu, že stěžovatel z výše uvedených důvodů v kasační stížnosti neuplatnil ani jednu přípustnou kasační námitku, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost jako celek je nepřípustná, a proto ji odmítl [§ 104 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
[18] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. listopadu 2025
JUDr. Radan Malík
předseda senátu