kterých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 161/2006 Sb. a č. 165/2006 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)? Pojem „neprodleně“ užitý v $ 67 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nelze považovat za neurčitý právní pojem, ale je nutno jej vykládat ve smyslu obecného základu jazyka, v němž znamená „bez zbytečného pro- dlení“, „ihned“, „okamžitě“, „bez meškání“ apod. Lhůtu takto určenou je tak třeba po- čítat na dny, maximálně týdny.
kterých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 161/2006 Sb. a č. 165/2006 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)? Pojem „neprodleně“ užitý v $ 67 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nelze považovat za neurčitý právní pojem, ale je nutno jej vykládat ve smyslu obecného základu jazyka, v němž znamená „bez zbytečného pro- dlení“, „ihned“, „okamžitě“, „bez meškání“ apod. Lhůtu takto určenou je tak třeba po- čítat na dny, maximálně týdny.
Podstatou sporu je posouzení, zda v pří- padě žalobce byla splněna podmínka nepro- dlenosti podání žádosti o povolení k trvalé- mu pobytu po ukončení azylového řízení podle $ 67 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, či nikoliv. C.. V podané žalobě žalobce předně na- mítal nesprávné právní posouzení věci. Tvr- dil, že neprodlené podání žádost je neurčitý právní pojem, který žalovaný nedefinoval a dostatečně se s ním nevypořádal. K tomuto ze správního spisu a z odůvodnění rozhodnu- tí správních orgánů obou stupňů vyplynulo, že žalobce podal žádost o povolení k trvalé- mu pobytu podle $ 67 zákona o pobytu cizin- 439 1826 ců dne 3. 11. 2006. K výzvě správního orgánu I. stupně doplnil žalobce žádost mj. o doklad potvrzující účel pobytu na území, a to rozsu- dek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2006, čj. 8 Azs 133/2005-35. Z doložky právní moci na uvedeném rozsudku soud zjistil, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 9. 2006. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně by- la žádost žalobce zamítnuta podle $ 75 odst. 1 písm. g) zákona o pobytu cizinců pro nesplně- ní podmínky uvedené v $ 67 odst. 1 písm. a) té- hož zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnu- tí správní orgán I. stupně uvedl, že azylové řízení žalobce bylo ukončeno dne 4. 9. 2006, přičemž žádost o povolení k trvalému pobytu byla podána dne 3. 11. 2006, tedy téměř 2 mě- síce po ukončeném řízení o azylu. Za nepro- dleně podanou žádost po ukončení azylové- ho řízení není možné považovat takovou žádost, která byla podána po dvou měsících od ukončení tohoto řízení. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce rozklad, v němž zástupce žalobce uvedl, že poměrně dlouho nebylo možné žalobce kon- taktovat a vyrozumět ho o tom, že řízení o ka- sační stížnosti bylo pravomocně ukončeno. Žalobce měl v cestovním dokladu vízum za . účelem strpění pobytu s platností do 29. 11. 2006 a domníval se, že není nutno být do to- hoto okamžiku v kontaktu se svým právním zástupcem. V okamžiku kdy se dozvěděl o ukončení řízení ve věci azylu neodkladně požádal o povolení k trvalému pobytu. Dále uvedl, že pojem neprodleně je neurčitý práv- ní pojem, který lze vykládat různě s ohledem na konkrétní okolnosti. V daném případě je nutné zkoumat okamžik, kdy se žalobce do- zvěděl o možnosti konat. Od tohoto okamži- ku je možné posuzovat bezodkladnost jeho jednání. V tomto případě nelze hovořit o 2 měsících. V této souvislosti žalobce upo- zornil na připravovanou novelizaci zákona o pobytu cizinců, podle které žádost podle $ 67 zákona o pobytu cizinců bude moci cizi- nec podat do 2 měsíců od ukončení azylové- ho řízení. O rozkladu bylo rozhodnuto žalo- bou napadeným rozhodnutím. Uvedenou námitku nepovažuje soud za důvodnou. Je tomu tak proto, že pojem „ne- 440 prodleně“ není ani podle stanoviska soudu neurčitým právním pojmem, neboť právě v obecné poloze zcela jistě znamená bez zby- tečného prodlení, a tedy okamžitě, ihned, bezodkladně, bez meškání, bezprostředně. Lhůtu určenou tímto pojmem je tak třeba po- čítat na dny, maximálně několik týdnů. V ob- dobném smyslu používá pojem „bezodkladně“ $ 436 občanského zákoníku, podle kterého právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu, právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozdě- ji patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, případně $ 71 správního řádu č. 500/2004 Sb., podle kterého pokud nelze rozhodnutí vydat „bezodkladně“, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nej- později do 30 dnů od zahájení řízení. Pojem neprodleně tak nelze považovat za neurčitý právní pojem. Dále soud konstatuje, že $ 67 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, zce- la jasně určuje od jakého okamžiku je třeba žádost o povolení k trvalému pobyt podat, a to od okamžiku skončení řízení o meziná- rodní ochraně. Azylové řízení žalobce bylo, jak vyplývá z doložky právní moci rozsudku NSS ze dne 31. 7. 2006, čj. 8 Azs 133/2005-35, ukončeno dne 4. 9. 2006. Tedy již v tento den žalobce mohl požádat o trvalý pobyt. Žalobce podal žádost o povolení k trvalému pobytu dne 3. 11. 2006, tedy takřka po 2 měsících. Podmínka neprodlenosti tak v jeho případě nebyla splněna. Na uvedené skutečnosti nic nemění fakt, že žalobce žádost učinil neod- kladně poté, co se od svého zástupce dozvě- děl o ukončení azylového řízení. Je věcí sou- kromoprávního vztahu mezi žalobcem a jeho zástupcem, jak se dohodnou na vzájemné ko- munikaci, zda zástupce ví, jakým způsobem může žalobce kontaktovat a zda žalobce pou- čil o významu skončení azylového řízení pro případné další podání žalobce. V této souvis- losti soud poukazuje též na prvou větu $ 78b odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, podle které platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo vycestováním z území. Zástupce tak měl žalobci osvětlit dů- sledek rozhodnutí soudu o kasační stížnosti pro jeho další pobyt na území ČR. S uvede- ným je plně v souladu zásada vígilantibus tu- ra scripta sunt, tedy zásada bdělým náležejí práva. Jestliže žalobce na tuto zásadu rezig- noval, nelze přičítat k tíži správním orgánům, že postupovaly v souladu se zákonem, který lhůtu pro podání žádosti stanoví tak, že žá- dost musí být podána neprodleně, tedy bez zbytečného odkladu poté, kdy rozhodná sku- tečnost nastala. Správní orgány obou stupňů své rozhodnutí ve věci žalobce v souladu s $ 68 odst. 3 správního řádu č. 500/2004 Sb. dostatečně odůvodnily, z jejich rozhodnutí je zřejmý výklad daného pojmu a s ohledem na to, že na správní řízení je třeba hledět jako na jeden celek, nejsou jejich rozhodnutí z toho- to důvodu nesrozumitelná či nepřezkouma- telná pro nedostatek důvodů. Soud namítaná pochybení proto neshledal. 1827 Xu: Hospodářská soutěž: k pojmu „soutěžitel“; zneužití dominantního postavení Správní trestání: vztah generální klauzule a dílčích skutkových podstat k $ 2 odst. 1 a $ 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 340/2004 Sb. a č. 484/2004 Sb.» I. V případě dohody o obchodním zastoupení je pro posouzení otázky, zda zá- stupce a zastoupený tvoří společně jednoho soutěžitele, a soutěžní právo proto na jejich vzájemný vztah aplikovat nelze, či zda jsou samostatnými soutěžiteli, na je- jichž vztah lze toto právo aplikovat, rozhodující hledisko rozložení rizika mezi zá- stupce a zastoupeného. Nevyplývají-li zástupci ze vztahu se zastoupeným žádná rizi- ka, nebo jsou tato rizika zanedbatelná, je třeba je z pohledu soutěžního práva považovat za jednoho soutěžitele. II. Soutěžitel v dominantním postavení má právo hájit své obchodní zájmy a při- jmout k jejich ochraně přiměřená opatření. Při hodnocení, zda je konkrétní chová- ní soutěžitele v dominantním postavení možné považovat za jednání, které je ještě dovolené, nebo za jednání zákonem již zakázané, je klíčovým hledisko přiměřenos- ti, tedy zda zvolený způsob a intenzita jednání je přiměřená oprávněným zájmům, které tento dominantní soutěžitel na trhu má. Existují-li pro jednání dominanta věc- ně ospravedlnitelné důvody, není toto jednání, které by za jiných okolností splňo- valo znaky zneužití dominantního postavení, jednáním zakázaným ve smyslu $ 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. III. I v případě, že se konkrétní jednání dominanta svou povahou blíží některé z dílčích skutkových podstat upravených v $ 11 odst. 1 písm. a) až g) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je možné dovodit zneužití domi- nantního postavení pouze s odkazem na generální klauzuli obsaženou v návětí to- hoto ustanovení.
Nguyen T. (Vietnam) proti Ministerstvu vnitra o povolení k trvalému pobytu.