a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)“ L V již zahájeném vodoprávním řízení o vydání povolení k vypouštění odpad- ních vod provozovatelem z povolovaného zařízení nelze pokračovat po zahájení ří- zení o vydání integrovaného povolení, protože integrované povolení nahrazuje po- volení vodoprávního úřadu vydávané podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - vydává se namísto něj ($ 126 odst. 5 citovaného zákona).
II. Nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod v in- tegrovaném povolení, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na probíhající vodo- právní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení, je poruše- ním $ 13 odst. 4 písm. a), $ 13 odst. 6 a $ 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrova- né prevenci.
C.. Opodstatněné jsou rovněž námitky obsažené ve třetím okruhu žalobních bodů, 837 1671 v nichž žalobce označil napadené rozhod- nutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I stupně, za nezákonná z toho důvodu, že v integrovaném povolení nebyly stanoveny emisní limity týkající se nakládání provozova- tele s vodami a podmínky s tím související. Nelze než přisvědčit žalobci, že tato proble- matika měla být správním orgánem v inte- grovaném povolením obligatorně řešena a že postup správního orgánu I.
stupně, který tak neučinil, když namísto toho zakotvil do inte- grovaného povolení podmínku E 1 ukládající provozovateli po dokončení vodoprávního řízení ve věci vypouštění odpadních vod z Rafinérie Kralupy povinnost zažádat o změ- nu integrovaného povolení, a zahrnout tak ČOV do povolovaného zařízení, je v příkrém rozporu se zákonem. Řešení, které správní orgán v integrovaném povolení zvolil, odpo- ruje jak $ 2 písm. h) zákona o integrované prevenci, dle něhož se integrované povolení vydává (mj.) namísto rozhodnutí vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, pokud to tyto předpisy umožňují, tak i $ 13 odst. 6 téhož zá- kona, podle kterého závazné podmínky pro- vozu uložené úřadem musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních práv- ních předpisů, podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.
Zákon o vodách přitom v $ 126 odst. 5 vý- slovně stanoví, že rozhodnutí vydaná podle $ 8 odst. 1, $ 16 odst. 1, $ 17 odst. 1, $ 36, 37, $ 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle $ 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, po- kud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení po- dle zákona o integrované prevenci. V dříve zahájeném vodoprávním řízení ve věci vydá- ní povolení k vypouštění odpadních vod pro- vozovatelem z povolovaného zařízení tudíž ve smyslu výše citovaných zákonných ustano- vení po zahájení řízení ohledně žádosti o vy- dání integrovaného povolení nemělo být po- kračováno, protože integrované povolení toto povolení vodoprávního úřadu, vydávané podle $ 8 odst. 1 písm. c) zákona o vodách, nahrazuje (vydává se namísto něj), čímž dů- 838 vod pro dokončení vodoprávního řízení zmí- ňovaného v podmínce E 1 integrovaného po- volení odpadl.
K variantě, kterou v podmínce E 1 integrovaného povolení zvolil správní or- gán I. stupně a kterou žalovaný v napadeném rozhodnutí - při vědomí určité nesprávnosti předchozího postupu správního orgánu I. stup- ně - nakonec akceptoval, soud dále uvádí, že samotné vydání povolení vodoprávního úřa- du k vypouštění odpadních vod z povolova- ného zařízení nelze považovat za podstatnou změnu v provozu zařízení, a tudíž za skuteč- nost, na jejímž základě by mohlo dojít k zahá- jení řízení o změně integrovaného povolení.
Soud nemohl přisvědčit argumentaci ža- lovaného, že v důsledku nesprávného postu- pu správního orgánu I. stupně, který nevy- zval provozovatele k doplnění jeho žádosti tak, aby ČOV byla zahrnuta jako součást zaří- zení, o jehož povolení se v řízení jedná, byl nastolen právní stav, který neumožňuje jiný způsob nápravy než prostřednictvím řízení o změně integrovaného povolení. Soud si je vědom ustanovení $ 3 odst. 2 zákona o inte- grované prevenci, jež nastoluje právní fikci úplné žádosti o vydání integrovaného povo- lení v případě, že správní orgán nevyzve pro- vozovatele zařízení ve lhůtě do 20 dnů ode dne obdržení žádosti k jejímu doplnění.
Má však za to, že uvedené ustanovení nebránilo správnímu orgánu vyrozumět provozovatele o tom, že podmínkou a nezbytnou součástí integrovaného povolení je v daném případě též stanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod a dalších závaz- ných podmínek provozu povolovaného zaří- zení týkajících se nakládání s vodami, a upo- zornit jej na nutnost zahrnutí ČOV mezi ostatní jednotky tvořící povolované zařízení s tím, že pokud tak provozovatel neučiní, ne- bude možné jeho žádosti (třebas v důsledku nastoupení zákonné fikce považované za úpl- nou) vyhovět.
Z obsahu předmětné žádosti o vydání integrovaného povolení ostatně vy- plývá, že provozovatel si byl nutnosti stano- vení emisních limitů souvisejících Ss provo- zem ČOV v integrovaném povolení dobře vědom. To vyplývá ze skutečnosti, že v žádos- ti v rámci návrhu závazných podmínek pro- Z ————————————————e—ěř /—pr—»MC —————77L vozu zařízení a jejich časového plnění pod bodem 13.1.2. - ochrana vod - sám uvedl na- vrhované hodnoty emisních limitů pro jed- notlivé znečišťující látky ve vztahu k čistírně odpadních vod z rafinérie.
Lze se tudíž do- mnívat, že provozovatel ve skutečnosti ČOV považoval za součást zařízení, pro které žádal o vydání integrovaného povolení, a že jí v Čás- ti 5 podané žádosti (popis zařízení a s ním přímo spojených činností) neuvedl pouze z toho důvodu, že se v této části zaměřil vý- tučně na technické a technologické jednotky výrobního charakteru, z nichž povolované za- řízení sestává. Ve vztahu k třetímu okruhu žalobních bo- dů tedy soud uzavírá, že nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na pro- bíhající vodoprávní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení představuje natolik závažné porušení $ 13 odst. 4 písm. a), $ 13 odst. 6 a S 14 odst. 1 zá- kona o integrované prevenci, že by samo o so- bě muselo vést ke zrušení napadeného roz- hodnutí.
Soud závěrem dodává, že ani dohoda účastníků řízení o „vypuštění ČOV z povolovaného zařízení z důvodu nedokon- čeného vodoprávního řízení“ k níž došlo při ústním projednání věci konaném dne 15. 10. 2003, nemůže vytčené porušení zákona o in- tegrované prevenci zhojit, neboť správní or- gán je vázán zákonem, který jasně a striktně stanoví, jaké náležitosti má integrované povo- lení mít, pro jaké znečišťující látky mají být správním orgánem emisní limity stanoveny, jakož i to, že integrované povolení se vydává namísto rozhodnutí vydávaných podle zvlášt- ních právních předpisů v oblasti ochrany ži- votního prostředí, které se jím nahrazují.
Ty- to požadavky zákona nelze v žádném případě obejít s poukazem na to, že se tak účastníci řízení dohodli. . 1672 Rybářské právo: vyhlášení rybářského revíru k $ 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) Při rozhodování o vyhlášení rybářského revíru dle $ 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, je posouzení otázky „uzavřenosti vody“ výlučně kompe- tencí rybářského orgánu; nejde o otázku, která by měla být řešena ve vodoprávním řízení v režimu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vod- ní zákon).
Občanské sdružení Ekologický výbor Veltrusy proti Ministerstvu životního prostředí