ního vysílání a o změně dalších zákonů Ochrana poskytovaná ustanovením $ 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je zaměřena na vymezenou skupinu diváků - děti a mladist- vé - především s ohledem na jejich věk, který nedává vždy záruku, že se dítě či mladistvý s obsahem pořadu vypořádá shodně, jako když tento pořad vní- má dospělý divák. Skutečnost, že odvysílaný televizní pořad lze označit za recesi, není proto rozhodná pro posouzení toho, zda tento pořad byl způso- bilý ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
V posuzované věci vyšel soud z ná- sledně uvedené právní úpravy: Podle $ 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 6.00 ho- din do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychic- ký nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Podle $ 60 odst. 3 písm. d) zák. č. 231/2001 Sb. pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vy- sílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
Soud posoudil žalobní námitky takto: Neopodstatněná je námitka, v níž ža- lobce dovozuje nezákonnost napadeného rozhodnutí z údajné nepředvídatelnosti a netransparentnosti postupu žalované- ho. Žalovanému je nutno přisvědčit v tom, že předmětem správního řízení o uložení pokuty bylo výhradně posou- zení toho, zda žalobce odvysíláním kon- krétního pořadu dne 17. 4. 2005 porušil $ 32 odst. 1 písm. £) zák. č. 231/2001 Sb. Žalovaný při svém rozhodování v této věci nemohl přihlížet k tomu, zda jiní provozovatelé televizního vysílání jiný- mi pořady rovněž porušují zákaz zakot- vený ve zmíněném zákonném ustanove- ní.
Ani v případě, že by bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný nepřikročil k postihu jiného provozovatele televizní- ho vysílání za odvysílání pořadu, který rovněž mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, nezbavovala by tato skutečnost žalobce odpovědnosti za to, že sám odvysílal ta- kový pořad v zákonem zakázané době. Odpovědnosti za protiprávní jednání na- plňující znaky skutkové podstaty správ- ního deliktu se nelze zprostit poukazem na to, že téhož deliktního jednání se do- pustil též jiný subjekt.
Pokud žalobce poukazoval na vysílá- ní reality show VyVolení a Big Brother, je obecně známou skutečností publikova- nou ve všech hlavních sdělovacích pro- středcích, že žalovaný udělil oběma ko- merčním televizím za odvysílání těchto pořadů vysoké pokuty, a to opakovaně. Tuto skutečnost potvrdil též žalovaný při ústním jednání před soudem. Neobstojí ani námitka vytýkající žalo- vanému nesprávné právní posouzení vě- ci. Se žalobcem lze sice souhlasit v tom, že předmětný pořad je recesí, nicméně skutečnost, že je takového charakteru, není rozhodnou pro posouzení, zda by takový pořad mohl ohrozit fyzický, psy- chický nebo mravní vývoj dětí a mladist- vých.
Je třeba vnímat, že ochrana posky- tovaná výše uvedenými zákonnými ustanoveními je zaměřená na ochranu vymezené skupiny diváků - dětí a mla- distvých - především s ohledem na je- jich nízký věk, který, a to vzhledem k řa- 477 858 dě okolností, nedává vždy záruku, že se dítě či mladistvý s obsahem pořadu vždy vypořádá shodně, jako když je tento po- řad vnímán dospělým divákem a jak na- stiňuje žalobce (totiž, že se jedná o rece- si. Zmíněná řada okolností, která toto nezaručuje, může spočívat v různém pří- stupu dítěte či mladistvého ke sledova- nému pořadu danému tím, že u vysílané- ho pořadu se může ocitnout dítě i velmi nízkého věku, které samo není s to roze- znat podstatu pořadu, dále se zde dítě může ocitnout náhodně, jen v okamžiku vysílání určité sekvence či vyobrazení, přičemž nelze opominout ani to, že ne všechny děti vyrůstají v takovém rodin- ném a sociálním prostředí, v němž by ro- dinní příslušníci dítě či mladistvého cit- livě a racionálně vedli při sledování takového pořadu a vysvětlili mu vlastní podstatu recese či humorné nadsázky pořadu.
Nelze předpokládat, že každé dí- tě či mladistvý jsou z hlediska různých, výše naznačených okolností v případě odvysílaných fotomontáží přebalů CD Lucie Bílé, Věry Bílé, CD hudebních skla- datelů nabízených v „teleshoppingu“ či reklamního spotu schopni pochopit re- cesi a nadsázku vyplývající z pořadu jako celku. Mladší děti stěží porozumí souvis- lostem mezi vizuálně vnímanými scéna- mi pořadu popsanými shora a jejich slovním doprovodem, nadto nemusí ta- kový pořad pozorně vnímat jako celek. Fotomontáže přebalů CD zobrazující známé osobnosti nahé, se zvýrazněnými pohlavními znaky, mohou dle náhledu soudu některé děti skutečně vnímat tak, jak ve své úvaze v napadeném rozhodnu- tí uvedl žalovaný, tedy jako vědomí toho, že když je možné světově proslulé hu- dební skladatele či jiné známé osobnosti veřejně v televizi zobrazovat tímto ze- směšňujícím způsobem, lze stejným způsobem, ať již z jakýchkoliv důvodů, zesměšnit a ponížit také kteréhokoliv ji- 478 ného člověka.
V tomto kontextu je po- třeba zdůraznit, že televize se v dnešní době stala jedním z nejdůležitějších zdrojů informací, což má za následek, že způsoby a modely chování v ní prezen- tované jsou diváky - samozřejmě i dět skými - často přebírány a posléze rov- něž bez hlubšího uvažování používány. Soud k tomu dodává, že součástí mravní výchovy dětí a mládeže je jistě i vštěpo- vání úcty k hodnotám vytvořeným jiný- mi. Na poli hudebním pak takovéto hod- noty nesporně představují právě díla skladatelů prezentovaných v „teleshop- pingu“.
Lze ovšem těžko očekávat, že dě- ti si po shlédnutí předmětného pořadu při vyslovení jména Mozart či Beethoven nevybaví především právě onu znevažu- jící fotomontáž přebalu CD, na níž byl dotyčný skladatel vyobrazen s velkým pohlavním údem. Jestliže tedy uvedený pořad zejména vizuálně vnímatelnými scénami založil pochybnosti o vhodnos- ti vysílání tohoto pořadu před 22. hodi- nou z důvodů stanovených zákonem, pak i při přisvědčení tomu, že subjektiv- ní vnímání tohoto pořadu různými dětmi a různými mladistvými může být odlišné a nemusí být nutně u všech s ohledem na jejich vývoj či rodinné prostředí negativ- ní, postačí k naplnění skutkové podstaty správního deliktu, že je zde dána mož- nost (zákon výslovně používá slovní spo- jení „by mohly ohrozit“) takovým pořa- dem ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
Taková možnost není u všech dětí vyloučena, a proto je sankce uložená žalobci za po- rušení ochrany dané ustanovením $ 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. v souzené věci zcela legitimní. Vzhledem ke shora uvedenému sou- du nezbylo než přisvědčit závěru Žalova- ného, že předmětný pořad obsahoval prvky způsobilé ohrozit psychický či mravní vývoj dětí a mladistvých, a žalob- ce tak jeho odvysíláním dne 17. 4. 2005 v době před 22.00 hodinou porušil zá- kaz zakotvený v $ 32 odst. 1 písm. £) zák. č. 231/2001 Sb. Ve věci je zcela nerozhodné, že před- mětný pořad byl vysílán jen několik má- lo minut před desátou hodinou večerní, neboť zákonem stanovená časová hrani- ce, v níž je možné pořady tohoto typu vý- sílat, je přesně dána.
Žalovaný má prav- du v tom, že rodiče by měli mít možnost spolehnout se na to, že jejich děti nebu- dou vystaveny možným negativním vli- vům při sledování televize alespoň v tomto časovém úseku přesně vymeze- ném zákonem. 859 Řízení před soudem: nesouhlas s rozhodováním bez nařízení jednání k $ 51 a $ 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního Nesouhlas s rozhodováním bez nařízení jednání, který žalobce vyjádřil v řízení před místně nepříslušným soudem, přetrvává i v řízení před sou- dem místně příslušným.
Dovodil-li proto místně příslušný soud, jemuž by- la věc postoupena, z žalobcova mlčení ke své vlastní výzvě podle $ 51 odst. 1 s. ř. s., že žalobce souhlasí s rozhodováním bez nařízení jednání, a následně žalobu zamítl bez jednání, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s..
Česká televize proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty.