I. Zjištění správního orgánu, zda se jedná o cizince, na něhož dopadá $ 15a odst. 4 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, má v řízení o uložení správního vyhoštění zásadní význam, neboť na něm záleží, po- dle jakých ustanovení zákona bude věc správním orgánem posuzována. Správní ot- gán není povinen vycházet ze samotného tvrzení cizince o vedení společné domác- nosti s občanem Evropské unie - toto tvrzení musí být v řízení prokázáno relevantními důkazy.
II. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neobsahuje legální definici pojmu „společná domácnost“ použitého v $ 15a odst. 4 písm. a) cito- vaného zákona. Pod tímto pojmem je třeba rozumět domácnost tvořenou fyzickými osobami, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Shodně vymezuje pojem „domácnost“ $ 115 občanského zákoníku a neexistuje důvod, proč vykládat pojem „společná domácnost“ obsažený ve zmíněném ustanovení zákona o pobytu cizinců odlišně.
III. Vypomáhání matce s péčí o nezletilé dítě samo 0 sobě, bez naplnění dalších atributů (trvalost soužití s ostatními členy domácnosti, společné uhrazování nákla- dů na své potřeby) nelze považovat za vedení společné domácnosti ($ 115 občanské- ho zákoníku).
IV. Vydání rozhodnutí o uložení správního vyhoštění ($ 118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) nezávisí na předchozím vyřešení otázky, zda protiprávním jednáním cizince, které je důvodem pro jeho vy- hoštění, byl spáchán přestupek. Řízení o uložení správního vyhoštění a přestupko- vé řízení jsou samostatná a na sobě nezávislá řízení, což plyne i z rozdílné povahy opatření ukládaných správními orgány v těchto řízeních.