I. Hodnocení jednání advokáta jako kárného provinění ($ 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) v kárném řízení před orgány České advokátní komory musí vycházet z jednotlivých, konkrétně vymezených skutků, jimiž došlo k zavině- nému porušení povinností stanovených advokátovi zákonem o advokacii, zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem.
II. Obecný závěr o prokázání značné části vyúčtovaných činností advokáta jako úkonů, které advokátní tarif nezná, bez uvedení toho, jaké úkony pojaly orgány Čes- ké advokátní komory do svého úsudku o nesprávném vyúčtování, a dále konstato- vání chyb v sepisu smlouvy bez vyhodnocení významu a míry závažnosti chybných či neprofesionálních jednání advokáta v rámci poskytované služby, je důvodem pro zrušení rozhodnutí o kárné odpovědnosti advokáta pro nepřezkoumatelnost roz- hodnutí pro nedostatek důvodů [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Orgány České advokátní komory v průbě- hu řízení pochybily zejména v tom, že před- ně náležitě neposoudily jednání žalobce z hlediska právní kvalifikace požadované pro shledání kárného provinění podle $ 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a pro tyto účely se nezabývaly skutkovou podstatou jed- nání žalobce tak, jak ji od počátku vymezila kárná žaloba, z hlediska jednotlivých jednání, která byla žalobci kladena za vinu. Odvolací senát pak pochybil v tom, že tyto nedostatky neodstranil a v odůvodnění svého rozhodnu- tí také nepřesně a nepodloženě hodnotil jed- nání žalobce tak, že zde např. uvádí část jed- nání, která mu vůbec kladena za vinu nebyla, a rovněž pro nedostatek důvodů je nepře- zkoumatelné jeho tvrzení, že v řízení bylo jed- noznačně prokázáno, které výkony v rámci právní služby kárně obviněný účtoval, a že je zřejmé, že značná část jeho činností takto účtovaných jako úkony zmíněný advokátní tarif vůbec nezná.
Podle $ 32 odst. 2 zákona o advokacii je kárným proviněním závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem nebo stavov- ským předpisem. Soud v prvé řadě postrádá, a to v každém z vydaných správních rozhodnutí, posuzová- ní otázky závažnosti a opětovnosti zaviněné- ho porušení povinností vytýkaných žalobci. Kárný senát ve svém rozhodnutí sice zmiňuje prokázání opětovného zaviněného porušení povinností, avšak nijak tuto opětovnost neo- důvodňuje a dokonce uvádí, že při úvaze o druhu kárného opatření přihlédl k osobě žalobce a k jeho dosavadní bezúhonnosti.
Ne- ní tedy zřejmé, jaká opětovnost jednání ža- lobce zakládá kárné provinění, jaká jeho skut- ková jednání je třeba považovat za opakovaná, a z rozhodnutí nelze ani dovodit, z jakých dů- vodů tato jednání považují orgány žalované za závažná a v jaké míře. V průběhu kárného řízení se totiž měnily názory na závažnost kárného provinění žalobce od posuzování formálních nedostatků bez podstatných právních následků až po následky jednání ža- lobce projevující se v nesprávném zápisu v katastru nemovitostí a hodnocení neprofe- sionálního a nesvědomitého přístupu žalob- ce k poskytování právních služeb, přičemž hodnocení závažnosti jeho protiprávního jednání v rozhodnutích chybí.
V rozhodnutí kárného senátu se např. jako následek proti- právního jednání žalobce uvádí, že došlo k chybnému zápisu do katastru nemovitostí, správní orgán však skutečnost tohoto chyb- ného zápisu nezjišťoval, z vyjádření žalobce naopak vyplývá, že převáděná bytová jednot- ka byla převedena i v důsledku chyby ve vy- hotovené smlouvě. Soud nezpochybňuje, že žalobce chyby učinil, postrádá však hodnoce- ní míry závažnosti. Odvolací senát ve svém rozhodnutí dovozuje nedbalost žalobce, mi- mo jiné, z jednání spočívajícího v opravě rod- ného čísla, což nemá oporu v kárné žalobě a v podkladech řízení, neboť o žádnou opra- vu rodného čísla nešlo, dále v tom, že bylo užito jiné jméno této osoby, tedy její jméno dřívější, což je rovněž nesprávné, neboť bylo uvedeno současné jméno i příjmení paní Bedřišky K., pouze nebylo správně její rodné příjmení.
Šlo tedy o nutnost zvážit význam a míru všech chybných či neprofesionálních jednání žalobce v jejich souhrnu v rámci této části poskytované právní služby. Hodnocení jednání žalobce z hlediska je- ho závažnosti zejména absentuje u posuzová- ní jednání žalobce při vyúčtování odměn právní služby. Odvolací senát v napadeném rozhodnutí pouze konstatuje, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, které výkony v rám- ci právní služby žalobce účtoval, přičemž je zřejmé, že značnou část jeho činností takto účtovaných jako úkony advokátní tarif vůbec nezná.
Přitom se kárný senát ani odvolací se- nát při přezkumu kárného rozhodnutí neza- bývaly tím, jaké úkony účtované v předmět- ných vyúčtovacích dokladech (fakturách) a ve vztahu k jaké darovací smlouvě se pova- žují za zaúčtované v souladu s $ 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a jaké nikoliv; úkony právní služby jsou v $ 11 citované vyhlášky přitom stanoveny pojmově obecně a z hlediska těch- to obecných pojmů úkonů měly být kvalifiko- vány jednotlivé vyúčtované úkony v uvede- ných dokladech. Soud uvádí, že ve vyúčtování právních služeb žalobce jsou mezi úkony, kte- ré advokátní tarif zná (převzetí věci, vyhoto- vení darovací smlouvy, návrh na vklad), a mi- mo úkon, který advokátní tarif zjevně nezná (účast při podpisu smlouvy), uvedena jedná- ní na katastrálním úřadu, přičemž nebylo zhodnoceno, co bylo obsahem těchto jedná- ní, a zda je tedy lze či nelze podřadit pod $ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky jako účast při úkonu správního orgánu či na jednání u správního orgánu.
Nadto je třeba přihléd- nout k tomu, že kárný senát vypustil ve svém výroku o vině část jednání kárně obviněného, týkající se darovací smlouvy pro obdarované- ho Josefa V. (část jednoho druhu skutkového chování vymezeného kárnou žalobou), při- čemž vůbec neuvedl, zda hodnotí či nehod- notí jako zaviněné porušení jednání i vyúčto- vání úkonu právní služby vztahující se k této darovací smlouvě pro pana Josefa V., tedy vy- týkanou nesprávnost vyúčtování vůči Josefu V. Pokud by toto nezvažoval jako zaviněné poru- šení povinností žalobcem a nevymezil, zda se posouzení nesprávného vyúčtování vztahu- je na vyúčtování úkonů v souvislosti se sepi- sem smlouvy, který byl jakožto jednání žalob- ce stižené chybami vypuštěn z kárného provinění, pak jde o nedostatečné posouzení jednání žalobce z hlediska jeho závažnosti, která je podmínkou kvalifikace jednání jako kárného provinění.
Stručně řečeno, soud shledal nepřezkoumatelným závěr o prokázá- ní značné části činností žalobce jako úkonů, které advokátní tarif nezná, neboť není zřej- mé, jaké úkony, které advokátní tarif nezná, pojaly rozhodující orgány žalované do svého úsudku a jaké nikoliv a zda tak učinily pouze ve vztahu k jedné či k oběma darovacím smlouvám. Rozhodnutí kárného senátu přezkouma- né odvolacím orgánem dále konkrétně vy- chází z doplnění vyjádření žalobce s tím, že se v něm pouze obecně konstatuje, že vychá- zí i z listinných důkazů založených ve spiso- 229 1087 vém materiálu a ze závěru dřívějšího odvola- cího rozhodnutí.
Dřívější podklady kárného řízení však nejsou ve vzájemné souvislosti s do- plňujícím vyjádřením žalobce konkrétně vy- hodnoceny ve vztahu k té části jednání žalobce, která ve výroku o vině zůstala a nebyla vypuště- na (sepis darovací smlouvy mezi J. L. a B. K), případně k té části, která se týká vyúčtování z druhé darovací smlouvy mezi J. L. aj. L. V., jejíž sepis byl z výroku rozhodnutí vypuštěn. Podle $ 35e odst. 2 zákona o advokacii platí, že nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiné- ho z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.
V dané věci byly orgány České advokacie v kárném řízení povinny ve smyslu $ 2 odst. 5 a 6 trest- ního řádu postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Přitom byly vázány zá- sadou hodnocení důkazů - hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založené- ho na pečlivém uvážení všech okolností pří- padu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu. Na základě uvedených skutečností soud přisvědčil těm námitkám žalobce, kterými ža- lobce namítal nedostatečnost a nepodlože- nost právních závěrů žalobce v hodnocení významu chyb v sepisu darovací smlouvy ve vzájemné souvislosti s dalšími vytýkanými jednáními žalobce ohledně sepisu smlouvy a dále ve vymezení konkrétních jednání, ji- miž měl žalobce při vyúčtování porušit vy- hlášku č. 177/1996 Sb. Způsob vedení kárné- ho řízení a rozhodování žalované svědčí o nedostatečném skutkovém a právním po- souzení věci vyvěrajícím z toho, že si žalova- ná nedostatečně vymezila skutková jednání, pro která byla vznesena kárná žaloba, a že se nedostatečně věnovala posouzení jednotli- vých porušení vytýkaných právních předpisů z hlediska jejich závažnosti a opětovnosti.
1087 Státní kontrola: zahájení kontroly; pověření k provedení kontroly k $ 12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb.,o státní kontrole Opomenutí pracovníků kontrolního orgánu předložit služební průkaz či pověření k provedení kontroly dle $ 12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, nemění nic na skutečnosti, že taková kontrola byla platně zahájena, pokud kontrolovaná 2x4 osoba předložení průkazu či pověření nepožaduje, neboť nemá žádné pochybnosti o tom, že skutečně jde o pracovníky kontrolního orgánu oprávněné k provedení kontroly.
JUDr. Jaroslav S. proti České advokátní komoře o uložení kárného opatření.