I. Za užívání ochranné známky je nutno považovat nejen její přímé užití v podobě umístění na výrobcích či jejich obalech, ale i užití nepřímé, spo- čívající v užití ochranné známky ve spojení s výrobky či službami ($ 13 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách), například na do- provodných dokumentech nebo reklamních předmětech. II. Pivo je výrobek, na nějž nelze žádné označení umístit. Ochranná známka, jejímž majitelem je výrobce piva, proto může být užita na obalu, kterým je obvykle láhev, nebo na jiných předmětech spojených s prodejem či konzumací piva, jako např. na sklenicích, reklamních plakátech, pípě, ubrusu, pivním tácku či na reklamních předmětech propagujících určitou značku piva nebo jeho výrobce.
I. Za užívání ochranné známky je nutno považovat nejen její přímé užití v podobě umístění na výrobcích či jejich obalech, ale i užití nepřímé, spo- čívající v užití ochranné známky ve spojení s výrobky či službami ($ 13 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách), například na do- provodných dokumentech nebo reklamních předmětech. II. Pivo je výrobek, na nějž nelze žádné označení umístit. Ochranná známka, jejímž majitelem je výrobce piva, proto může být užita na obalu, kterým je obvykle láhev, nebo na jiných předmětech spojených s prodejem či konzumací piva, jako např. na sklenicích, reklamních plakátech, pípě, ubrusu, pivním tácku či na reklamních předmětech propagujících určitou značku piva nebo jeho výrobce.
Neopodstatněnou shledal soud námit- ku, v níž žalobce vytýká správním orgá- nům obou stupňů nesprávné právní po- souzení věci, když dovozuje, že v důsledku neužívání předmětné ochranné známky jejím majitelem mělo být ve správním ří- zení rozhodnuto o výmazu ochranné známky. Soud předně pokládá za potřeb- né uvést, že názor žalobce, dle kterého by pro naplnění základní funkce předmětné ochranné známky muselo existovat světlé či tmavé pivo, k jehož odlišení by tato ochranná známka sloužila, nemá oporu v zákoně. Z dikce $ 1 zákona o ochran- ných známkách vyplývá, že ochrannou známkou je označení určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů, zapsané do rejstří- ku ochranných známek. Ochranná znám- ka tedy nemusí nutně označovat jeden konkrétní výrobek, jak se nesprávně do- mnívá žalobce; postačí, pokud odlišuje vý- robky jednoho podnikatele od výrobků podnikatele jiného. V opačném případě by byly nepřípustné ochranné známky, které obsahují pouze označení majitele ochranné známky, jenž vyrábí více výrob- ků stejného druhu (např. Canon, Minolta apod.). Podle $ 13 odst. 1 zákona o ochran- ných známkách má majitel ochranné známky mj. výlučné právo užívat ochran- nou známku ve spojení se svými výrobky či službami. Není sporu o tom, že majitel ochranné známky patří mezi nejvýznam- nější producenty piva v České republice. Zřejmé je i to, že předmětná ochranná známka má s pivem bezprostřední souvis- lost; právě pro tuto skupinu výrobků byla zapsána do rejstříku, a má tedy odlišovat výrobky majitele ochranné známky od vý- robků jiných producentů piva. Soud uza- vírá, že ochranná známka má svůj význam i tehdy, když neodlišuje jednotlivé kon- krétní výrobky (v daném případě jednotli- vé značky piva) téhož podnikatele. Soud nepřisvědčil ani žalobní námit- ce, podle které užívání předmětné ochranné známky způsobem tvrzeným jejím majitelem, tj. užívání ochranné známky výhradně na reklamních před- mětech, nepostačuje k udržení známko- právní ochrany. Účelem výmazu ochran- né známky z důvodu jejího neužívání v rozhodné době ve smyslu $ 25 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách je zabránit udržování ochranné známky jejím majitelem toliko z blokádních či spekulativních důvodů, bez jejího řádné- ho užívání. Pro posouzení toho, zda byl naplněn důvod pro výmaz ochranné známky zakotvený v posledně zmíněném zákonném ustanovení, je třeba nejprve vyložit pojem „užívání ochranné znám- ky“. Za užívání ochranné známky je nut- no považovat nejen její přímé užití v po- době umístění ochranné známky na výrobcích či jejich obalech, ale i užití ne- přímé, spočívající v užití ochranné znám- ky ve spojení s výrobky či službami ($ 13 odst. 1 zákona o ochranných známkách), například na doprovodných dokumen- tech nebo právě v reklamě. Aby mohi uspět návrh na výmaz určité ochranné známky z důvodu jejího neužívání, musí majitel ochranné známky projevovat o tuto známku v rozhodné době pěti let zřejmý a trvalý nezájem a nesmí učinit nic, co by svědčilo o jeho úmyslu ochran- nou známku užít některým z výše uvede- ných způsobů (zákon připouští i výjim- ku, kdy majitel si ochrannou známku udrží v případě, že ji sice v rozhodné do- bě neužívá, ale její neužívání řádně zdů- vodní; tato výjimka se však souzené věci netýká). Soud vzal dále v potaz tu skuteč- nost, že pivo je svým způsobem zvláštní výrobek, na nějž přímo nelze žádné ozna- čení umístit. Ochranná známka tak musí být umístěna na nějakém obalu, kterým je obvykle láhev. Značná část produkce piva se ovšem do lahví neplní, ale je do- dávána do restauračních zařízení buď v sudech, nebo v cisternách, které nepři- 539 873 jdou do kontaktu s konečným spotřebite- lem. V takovém případě je bezprostřed- ním obalem výrobku až sklenice, z níž ko- nečný spotřebitel pivo v restauraci : konzumuje. Ovšem i sklenice, kupříkladu půllitry, mohou být prosty jakéhokoliv označení. Potom je logické, že ochranná známka výrobce piva bude užita na jiných předmětech spojených s prodejem či kon- zumací piva a v restauracích obvyklých, ja- ko např. na reklamních plakátech, pípě, ubrusu, pivním tácku, stojánku „réservé“ umístěném na stole v restauraci či na re- klamních předmětech propagujících urči- © tou značku piva nebo jeho výrobce. V tomto konkrétním případě tedy bylo možné za postačující považovat prokáza- né užití ochranné známky na propagač- ních materiálech, jež mají přímou souvis- lost s chráněnými výrobky, tj. s pivem. 873 Ochranné známky: rozlišovací způsobilost a zaměnitelnost k $ 4 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (zkrácený název) Rozhodující pro posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je hle- disko průměrného spotřebitele. Rozlišovací způsobilost [$ 4 písm. b) záko- na č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách), tj. schopnost individualizovat zboží od určitého výrobce nebo z určitého obchodního zdroje, se pohybuje od naprosté identity, shodnosti v některých prvcích, přes podobnost způ- sobující zaměnitelnost, až po naprostou odlišnost. Rozlišovací schopnost označení je proto nutno zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spo- třebitele, a to z více hledisek - vizuálního, fonetického, významového, po- rovnáváním druhu zboží a služeb či srovnáním dominantních prvků znám- kového motivu. Právní úprava ponechává na zhodnocení Úřadu průmyslového vlastnic- tví, zda přihlašované označení má dostatečnou rozlišovací způsobilost (di- stinktivitu). Při hodnocení schopnosti individualizovat zboží z určitého ob- chodního zdroje je nutno mít na zřeteli, že spotřebitel zpravidla nemá možnost vzájemně porovnat více označení či výrobků, že porovnává s ob- razem v paměti či dřívějším sluchovým vjemem, že má průměrnou paměť a průměrný smysl pro detail. Zaměnitelnost může být proto dovozována jak z podobnosti v dominantním prvku, tak naopak z toho, že výrobek do- minantní odlišující prvek nemá a ostatní prvky mají nízkou rozlišovací schopnost, takže vyvolávají shodný nebo velmi podobný celkový vjem.
Budějovický měšťanský pivovar, a. s., proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za