30. 4. 2004 Úkon, jímž celní úřad zapíše do evidence částku dla, která je z předmětného zbo- ží pravděpodobně dlužná dle $ 267 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního záko- na, nemá vliv na běh tříleté lhůty k vyměření nebo doměření cla ve smyslu $ 268 odst. 3 téhož zákona.
C.. V daném případě se tříletá Ihůta pro doměření celního dluhu odvíjí od okamžiku přijetí celního prohlášení, ke kterému došlo dne 13. 10. 1999. Tato Ihůta podle $ 268 odst. 2 celního zákona běžela do konce roku 2002. Soud tedy podle $ 268 odst. 3 celního zákona posuzoval, zda před datem 31. 12. 2002 došlo k úkonu celního úřádu směřujícímu k doda- tečnému vyměření částky cla, který by způso- bil, že by tříletá lhůta začala běžet znovu od konce roku, v němž byla příslušná osoba o tomto úkonu zpravena.
Soud vyšel z toho, že v dané věci celní úřad činil úkony v rámci celní kontroly. Institut celní kontroly (obdob- ně jako institut daňové kontroly podle daňo- vého řádu) nepředstavuje jediný úkon, nýbrž je souborem celé řady dílčích úkonů. Z hle- diska nastolení právní jistoty okamžiku, od něhož je v rámci daňové kontroly spolehlivé odvozovat běh Ihůty pro vyměření či domě- ření daně, se jeví k upřednostnění výklad, po- dle kterého se plynutí Ihůry přerušuje od okamžiku zahájení celní kontroly, nikoliv až od dalších případných úkonů, které by tuto lhůtu nastavovaly.
Zároveň je však třeba ak- ceptovat znění zákona, že následná celní kon- trola je zahájena sdělením evidenčních čísel celních prohlášení, která budou ověřována, včetně rozsahu ověřovaných údajů, kontrolo- vané osobě. V souzené věci za relevantní úkon, který by způsobil běh nové lhůty, nelze považovat sdělení celního úřadu ze dne 24. 1. 2002, neboť toto sdělení nesplňuje požadav- ky na zahájení celní kontroly v celním řízení dle $ 127 odst. 4 celního zákona, neboť oporu v podkladech správního řízení nemá zjištění, že celní úřad v uvedeném sdělení žalobci sdě- lil evidenční čísla celních prohlášení a rozsah prověřovaných údajů; příloha, v níž tato pro- hlášení měla být uvedena, totiž chybí.
Nadto se soud řídil i právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v jeho rozhod- nutí ze dne 20. 6. 2005, č. 698/2005 Sb. NSS, podle kterého za okamžik zahájení daňové kontroly (srov. obdobně i celní kontroly) ne- lze považovat sepsání protokolu o jejím zaháje- ní, v němž je daňový subjekt seznámen pouze se skutečností, že u něj bude v následujícím 46 období kontrola prováděna, aniž by byly ze strany správce daně konány jakékoliv úkony s kontrolou související. Soud tedy shledal, že za zahájení kontroly v daném případě je třeba považovat úkon, při němž již celní úřad poža- doval předložení konkrétních dokladů váží- cích se ke konkrétním celním prohlášením, a tím byla výzva Celního úřadu Praha IV ze dne 6.
6. 2002, zcela určitě jím však bylo pro- jednání kontrolních zjištění se samotným ža- lobcem uskutečněné za jeho přítomnosti dne 26. 11. 2002 u Celního úřadu Praha IV. Protože až tyto úkony evidentně směřují k prověření základu daně (cla), a tím i ke sku- tečnému provádění celní kontroly, jsou těmi právně relevantními úkony, které je třeba zvažovat z hlediska $ 268 odst. 3 celního zá- kona jako úkony, které přerušují běh tříleté lhůty pro vyměření či doměření cla. Tyto úkony - z nichž nejpozdější úkon, kterým mohla být celní kontrola dle $ 127 odst. 4 cel- ního zákona a v materiálním slova smyslu za- hájena, je ústní jednání ze dne 26.
11. 2002 - tak byly oba učiněny před 31. 12. 2002, tedy před uplynutím lhůty tří let od konce roku, v němž celní dluh vznikl. Z uvedených důvo- dů byly v daném případě splněny podmínky pro přerušení běhu uvedené lhůty a nová lhů- ta začala běžet od konce roku 2002; předmět- né clo stanovené dodatečným platebním vý- měrem v roce 2003, ve znění napadeného rozhodnutí z roku 2004, tedy bylo doměřeno v zákonné lhůtě. Na základě shora uvedeného soud nepři- stoupil na námitku žalobce, že v dané věci ne- byl učiněn úkon směřující k doměření daně před uplynutím tříleté lhůty k doměření da- ně a že tomu brání i $ 267 odst. 2 celního zá- kona.
Žalobce se mýlí, pokud zvažuje, že usta- novení $ 267 odst. 2 má vliv na běh tříleté Ihůty ve smyslu $ 268 odst. 3 celního zákona. Ustanovení $ 267 odst. 2 celního zákona ostatně již svým řazením v chronologii úpra- vy zákona upravuje právní účinky jiné situa- ce, které vznikají v případech vyměření „pro- zatímní“ částky cla, tj. v případech, kdy v důsledku kontroly vzniká předpoklad celní- ho dluhu, jeho částku však celní úřady nejsou prozatím schopny určit. Pro takový případ je do evidence pro účely vyměření dluhu zapsá- na pouze částka pravděpodobně dlužná tak, aby mohlo být dlužníkovi doručeno rozhod- nutí o vyměření prozatímní částky cla.
Smys- lem této právní úpravy je, aby v případech nepřesného určení dluhu nedošlo k úniku dluhu jeho nevyměřením. Pokud však celní úřad do tří let ode dne, kdy dlužníkovi doru- čil rozhodnutí o vyměření prozatímní částky cla, nemůže určit přesnou částku cla, zápis do evidence se stává neplatným. Tříletá lhůta zde stanovená pro platnost či neplatnost již učiněného zápisu „prozatímní“ částky cla (a to jen pro případ, že v budoucnu nelze do- spět k přesné částce celního dluhu) nemá vliv na plynutí lhůty dle $ 268 odst. 2 a 3, kte- rou zákon stanoví pro případy zjištěného a vyčísleného celní dluhu a pro účely jeho vy- měření.
Tato lhůta je lhůtou garantující práv- ní jistotu, že po jejím uplynutí již nelze zjiště- nou částku cla doměřit. Smyslem $ 267 odst. 2 celního zákon je logicky stanovení neplatnos- ti zápisu celního dluhu, který se nepodařilo určit přesnou částkou cla. 1024 Puncovní právo: puncovní kontrola k $ 41 odst. 2 písm. c) a d) a k $ 43 odst. 2 písm. j) zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 127/2003 Sb. a před nove- lou provedenou zákonem č. 157/2006 5b.» Naplnit skutkovou podstatu 6 43 odst. 2 písm. j) zákona č. 539/1992 Sb., puncov- ního zákona, lze pouze tehdy, jestliže povinná osoba nepředloží k provedení pun- covní kontroly ve lhůtě stanovené inspektorem podle $ 41 odst. 2 písm. d) tohoto zá- kona, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 157/2006 Sb., „zboží“ [definované v 6 3 odst. 1 písm. a) téhož zákona], u kterého vzniklo podezření, že ne- bylo předloženo puncovní kontrole.
MUDr. Ivan Č, proti Celnímu ředitelství Praha o celní dluh.