I. Jestliže se v jednom volebním okrsku liší výsledky voleb od okrsků ostatních a je pro takový výsledek logické vysvětlení (bydliště několika kandidátů úspěšných volebních stran), nelze takové statistické odchylky považovat za indicii, která by soud vedla k tomu, že by v řízení o neplatnosti voleb a hlasování (6 90 s. ř. s.) při- stoupil k přepočítání hlasů. JI. Volební strany (6 20 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) jsou identifikovatelné podle celé řady atributů; je to název volební strany, její vylo- sované číslo a v neposlední řadě jsou to také její kandidáti. Záměna volebních stran při sčítání hlasů z titulu podobné zkratky volebních stran je proto ve své podstatě vyloučena.
C.) S ohledem na závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb., platí i pro hod- nocení práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, vyvratitelná do- mněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení na- mítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnese- ní ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, „striktní požadavek na předložení relevantních dů- kazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastní sčítání hlasů volebními komisemi.
Aby však soud sám při- stoupil k přepočtu hlasů čí přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na zákla- dě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě při- mět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správ- ní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla na- hrazovat či jaksi doplňovat činnost voleb- ních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočí- 444 távání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulatívně formulované námitky“.
Krajský soud proto posuzoval, zda navrhova- tel soudu předložil dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného vý- sledku voleb. (...) Dílčí chyby při sčítání hlasů přitom jistě nelze vyloučit, nicméně celý proces hlasová- ní a sčítání hlasů je s ohledem na počet členů okrskové volební komise, jejichž úkolem je navzájem se kontrolovat, a na způsob jejich delegování, kdy každá z volebních stran má možnost delegovat svého zástupce, nastaven tak, aby nebezpečí pochybení bylo minimali- zováno.
Pokud je i přesto sčítání hlasů prová- děno tak, že to zavdává důvod domnívat se, že není prováděno správně, má každý člen okrs- kové volební komise, který by měl pochybnosti o korektnosti sčítání, možnost vznést proti to- mu výhrady např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smys- lu $ 42 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. Tento krok by posléze mohl být základem pro prošet- ření postupu okrskové volební komise. Jestliže se ale nic takového v zápisech o průběhu a výsledku hlasování neobjevilo ani v jednom okrsku, není důvod, aby soud přistoupil k pře- zkoumávání volebních výsledků.
Tyto úvahy proto soud uzavírá tak, že z jedné chyby okrskové volební komise nelze automaticky dovozovat chyby další, a to do- konce u jiných okrskových volebních komisí. Takové ničím nepodložené úvahy nemohou být důvodem k přepočítávání hlasů. Právě uvedený závěr je třeba učinit i ve vztahu k druhé námitce. Navrhovatel tu for- muluje předpoklad, že jelikož se na rozdíl od ostatních okrsků v okrsku č. 10 významně liší výsledky, je důvodné se domnívat, že za tím stojí nesprávné sečtení odevzdaných hlasů volebních stran č. 4 a č.
9. Tuto úvahu navr- hovatel ničím nedokládá, ani např. neuvádí žádné číselné údaje. Za takové situace stále platí v úvodu vyslovená premisa, že platí vy- vratitelná domněnka, že volební výsledek od- povídá vůli voličů, pokud není předložen dů- kaz tuto domněnku vyvracející nebo tu alespoň není významná indicie, na jejíž dů- vodnost by bylo možné usuzovat. V dané věci nejenže nebyl soudu předložen relevantní důkaz či indicie podporující tvrzení navrho- vatele, ale naopak se pro případnou odlišnost volebního výsledku nabízí zcela logické vy- světlení.
Jak totiž plyne z vyjádření zvolených zastupitelů, ve volebním okrsku bydlí několik kandidátů volební strany č. 4 (SNK) a volební strany č. 9, kteří tu mezi občany mají velmi dobrou pověst. Netřeba přitom připomínat, že zvláště komunální volby se vyznačují zvý- šenou informovaností voličů o jednotlivých kandidátech. Pro rozhodování voličů a pro je- jich následnou volbu je v těchto volbách nej- podstatnější především bezprostřední a kaž- dodenní zkušenost s konkrétními kandidáty, a nikoli již tolik politický program jejich vo- lebních stran.
Proto tím, že ve volebním okrs- ku č. 10 bydlí a je veřejně činných několik kandidátů zmíněných volebních stran, je dobře vysvětlitelný vyšší volební zisk pro vo- lební strany, za které tito kandidáti kandidují. Ani třetí námitce upozorňující na mož- nou záměnu dvou volebních stran soud ne- přisvědčil. Obecně je třeba uvést, že volební strany jsou identifikovatelné podle celé řady atributů; je to název volební strany, její vylo- sované číslo a v neposlední řadě jsou to také její kandidáti. Jak již bylo shora uvedeno, ko- munální volby se vyznačují dobrou informo- vaností voličů o jednotlivých kandidátech, a proto jsou jednotlivé volební strany identi- fikovatelné již jen podle osob uvedených na hlasovacích lístcích.
Z toho také vyplývá, že záměna volebních stran z titulu podobné zkratky těchto stran je ve své podstatě vylou- čena, a to jak u voličů, tak zejména u členů okrskových volebních komisí, kteří jsou na- víc ve vztahu k rozlišování volebních stran školeni. Je obecným pravidlem, že při sčítání hlasů jsou volební strany a jejich jednotliví kandidáti identifikováni pouze čísly. Možná je i současná identifikace číslem volební stra- ny spolu s jejím názvem. Pokud by se některá okrsková volební komise uchýlila k tomu, že volební strany při své práci na sčítání hlasů identifikovala pouze zkratkou „SNK“, šlo by jistě o pochybení.
I v tomto případě ale opět chybí jakýkoli podnět (např. výhrady člena okrskové volební komise formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasová- ní), který by se mohl stát základem pro prošet- ření postupu okrskových volebních komisí. Za takové situace, jakkoli namítané pochybení zcela vyloučit nelze, není namístě, aby je soud prověřoval způsobem, který požaduje navrho- vatel, tj. přepočítáním všech hlasů. Nelze proto než uzavřít, že za to, že toto případné pochybení není v rámci soudního přezkumu napravitelné, nesou svůj díl odpo- vědnosti zejména členové okrskových voleb- ních komisí delegovaní za volební stranu navrhovatele, kteří na namítanou chybu ne- upozornili zákonem předvídaným způsobem (S 42 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb.).
Jelikož krom tvrzení navrhovatele tu nejsou žádné podporující důkazy či indicie, zůstává i tato námitka jen nepodloženou spekulací, která rozhodně nemohla vyústit až v přepočítávání všech hlasovacích lístků. (...) 2271 Volby do zastupitelstev obcí: předvolební průzkum k $ 30 odst. 2 a $ 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů k $ 90 odst. 1 soudního řádu správního Předvolebním průzkumem ve smyslu $ 30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, není otevření ankety na internetové verzi místního periodika s názvem „Koho byste v Poděbradech nejraději viděli jako starostu?“ za situace, kdy k hlasování v anketě nebyla třeba registrace hlasujícího, jeho bydliště ani ověření věku, hlasovat mohl kdokoli, odkudkoli, bez ohledu na hranice města a celé České 445 republiky a kdy navíc byla anketa zaměřena na zjištění, který z lídrů volebních stran by respondentům vyhovoval za starostu, nikoli na to, komu z lídrů volebních stran hodlá hlasující dát ve volbách svůj hlas.
Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté proti Městskému úřadu Č., za účasti M. L. a dalších, o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů.