ny (v texťu též „zákon o ochraně přírody a krajiny“) Uložil-li správní orgán I. stupně v rozhodnutí vedle pokuty za přestupek podle $ 87 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, i nápravné opatření podle $ 86 odst. 1 tohoto zákona a správní orgán II. stupně zrušil toliko výrok o pokutě, zatímco výrok o nápravném opatření potvrdil, nebyly tím samy o sobě odstraněny existující vady říze- ní před správním orgánem I. stupně.
Žalobkyně uvedla, že považuje obě výše citovaná rozhodnutí správních orgá- nů za nezákonná a věcně nesprávná. Na- mítla, že napadená rozhodnutí vycházejí z předpokladu, že žalobkyně umístěním nadzemního objektu - mobilní buňky - provedla neoprávněný zásah do přírody. ve smyslu $ 86 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy nedovoleně změ- nila část přírody a krajiny chráněné dle citovaného zákona. Dle názoru žalobky- ně je tento závěr správních orgánů obou stupňů v rozporu nejen. s ustanovením $ 86 odst. 1, ale i s $ 26 odst. 1 písm. c), $ 14 $ 2 odst. 2 písm. k) zákona o.ochra- ně přírody a krajiny.
Dále namítla pro- cesní pochybení, kterých se. měly ve správním řízení dopustit správní orgány 214 obou stupňů a kterými byla žalobkyně vážně zkrácena na svých právech. Uved- la, že správní řízení nebylo řádně zaháje- no, žalobkyně se v řízení před správním orgánem I. stupně neměla možnost vy- jádřit k podkladům pro rozhodnutí, roz- hodnutí Správy jí.nebylo řádně doruče- no.Ani v řízení před odvolacím orgánem nebyla seznámena s podklady pro roz- hodnutí. 2 Žalovaný - pokud se: týká namíta- ných procesních pochybení - uvedl, že procesní vady řízení, jichž se dopustil správní orgán I.
stupně, odstranil v řízení odvolacím, když: napadené rozhodnutí změnil. V odvolacím řízení zjistil dosta- tečně přesně stav posuzované věci a o svých zjištěních žalobkyni infor- moval a poskytl jí možnost vyjádřit se. Rozhodnutím o odvolání zrušil výrok . týkající se uložení pokuty, a to z důvo- du porušení ustanovení $ 20 zákona č. 200/1990 Sb.,o přestupcích. Pokud se týká uložení povinnosti -nápravného opatření podle $ 86 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, ztotožnil se s hodnocením orgánu I stupně.
Žaloba je důvodná. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně se měla dopustit přestupku tím, že bez souhlasu orgánu ochrany pří- „rody umístila na svůj pozemek v T., na: cházející se ve III. zóně CHKO Železné hory, nadzemní objekt (dřevěnou mobil- ní buňku s plechovou střechou na dvou kolech, která byla fixována dvěma dře- věnými podpěrami a jednou kovovou vzpěrou na oji), přičemž touto činností došlo k narušení krajinného rázu dle $ 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tímto rozhodnutím byla dále žalobkyni uložena ve smyslu $ 86 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny po- vinnost odstranit následky neoprávně- ného zásahu a navrátit dotčenou část krajiny do původního stavu odstraněním předmětné mobilní buňky.
Žalobkyně tvrdila, že jako vlastník pozemku k naplnění svého záměru re- kultivovat pozemek na kvalitní louku za- hájila činnosti vedoucí k založení květ- naté louky a zakoupila hospodářské vozidlo - jednonápravový přívěs, po- třebný k zemědělským a hospodářským činnostem, které vybavila hospodář- ským nářadím potřebným pro realizaci svého záměru. Tím, že s tímto vozidlem vjela na svůj pozemek a setrvala na něm, postupovala v souladu s rozhodnutím Správy, kterým jí byla v r. 1996 povolena výstavba vjezdu na pozemek a s $ 26 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně příro- dy a krajiny, neboť na pozemek vjela a setrvávala tam s vozidlem potřebným pro zemědělské hospodaření.
Svým jed- náním nepoškodila, nezničila ani nedo- voleně: nezměnila žádnou část přírody a krajiny chráněnou zákonem. "Dle $ 12 odst. 2 zákona o ochraně pří- rody a krajiny je k umísťování a povolo- vání staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit kra- jinný ráz (tak, jak je charakterizován v $ 12 odst. 1 tohoto zákona), nezbyt- ný souhlas orgánu ochrany přírody. Vý- jimku z tohoto pravidla obsahuje usta- novení $ 26 zákona o ochraně přírody a krajiny, které upravuje základní och- ranné podmínky chráněných krajinných oblastí.
Dle odst..1 písm. c) citovaného ustanovení je na celém území chráně- ných krajinných oblastí zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obyt- nými přívěsy mimo silnice a místní ko- munikace a místa vyhrazená se souhla- sem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu stá- tu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární služ- bu. Dle $ 87 odst. 2 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny uloží orgán ochrany přírody pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se do- pustí přestupku tím, že náruší krajinný ráz nesplněním povinnosti dle $ 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a kraji- ny.
Dle $ 86 odst. 1 zákona o ochraně pří- rody a krajiny je ten, kdo zničí nebo ne- dovoleně změní části přírody a krajiny chráněné dle tohoto zákona, povinen navrátit ji do původního stavu, je-li to možné a účelné. O možnosti a podmín- kách uvedení do původního stavu roz- hoduje orgán ochrany přírody. Na po- stup orgánů ochrany přírody v řízení dle tohoto zákona se až na výjimky, uvedené v $90 zákona o ochraně přírody a kraji- ny, vztahuje správní řád. Správní orgán I. stupně - poté, co zji- stil, že žalobkyně umístila na svůj poze- mek v chráněné krajinné oblasti mobilní buňku - zahájil se žalobkyní ve smyslu ustanovení $ 18 spr. ř.
správní řízení ve věci „nepovolené činnosti na parcele ... v k.ú.T.“ a odstranění následků neopráv- něných zásahů způsobených umístěním mobilní buňky. Nejvyšší správní soud sdílí názor ža- lobkyně, že oznámení o zahájení správ- ního řízení, které obdržela dne 6. 11. 2001, bylo po obsahové stránce nejed- noznačné, neboť z něj nevyplývalo, ve věci jaké nepovolené činnosti bylo zahá- jeno řízení, o jaké řízení se jednalo a jaké odstranění následků s touto činností souvisejících bylo požadováno. 215 130 Nejvyšší správní soud rovněž shledal oprávněnou námitku žalobkyně pouka- zující na to, že správní orgány v obou stupních porušily povinnost zakotvenou v $ 33 odst. 2 spr. ř., když žalobkyni ne- poskytly možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho pod- kladu i ke způsobu jeho zjištění, po- případě navrhla jeho doplnění.
Správní řízení je ovládáno mj. i zásadou součin- nosti správního orgánu s účastníky říze- ní ($ 3 odst. 2 spr. ř), podle které musí být procesní straně poskytnuta příleži- tost,aby při zjišťování skutkové podstaty mohla spolupůsobit a uplatnit fakta svědčící v její prospěch. Odvolací orgán sice ve svém rozhodnutí, kterým rozho- dl o odvolání žalobkyně, uvedl, že tuto vadu řízení, které se dopustil orgán I stup- ně, napravil v odvolacím řízení tím, že před vydáním rozhodnutí o odvolání umožnil žalobkyni seznámit se dne 23.5.
2002 s podklady rozhodnutí a umožnil jí, aby se k celé věci vyjádřila, avšak toto tvrzení žalovaného nelze ze správního spisu, předloženého soudu, prokázat. Nelze rovněž souhlasit s názorem žalo- vaného, že procesní vady správního or- gánu v L stupni byly odstraněny tím, že rozhodnutí o pokutě bylo odvolacím or- gánem zrušeno. Důsledkem správního řízení nebylo totiž pouze uložení poku- ty, které bylo zrušeno, ale i uložení ná- pravného opatření, které trvá a je před- mětem soudního přezkumu. Skutečnost, že odvolací orgán zrušil rozhodnutí, kterým byla žalobkyni ulo- žena pokuta za přestupek podle $ 87 odst. 2 písm. h) zákona o ochraně příro- dy a krajiny a současně s tím i nápravné opatření podle ustanovení $ 86 odst. 1 téhož zákona, ve výroku o uložení poku- ty z důvodu zániku odpovědnosti za pře- stupek dle $ 20 zákona o přestupcích, neznamená sama o sobě, že tím byly od- 216 straněny procesní vady řízení před správním orgánem I.
stupně, jehož vý- sledkem nadále zůstalo uložení náprav- ného opatření, proti kterému žalobkyně žalobou také brojí. Povinností správního orgánu je zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné doklady pro rozhodnutí. Přitom není správní or- gán vázán jen návrhy účastníků řízení. Samo rozhodnutí pak musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci ($ 3 odst. 4, $ 32 odst. 1 a $ 46 spr. č). Podle $ 3 odst. 2 spr. ř. jsou správní orgány po- vinny postupovat v řízení v úzké součin- nosti s účastníky a dát jim vždy příleži- tost, aby mohli svá práva účinně hájit, zejména se vyjádřit k podkladu rozhod- nutí a uplatnit své návrhy; rovněž jim musí poskytovat pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů ne- utrpěli v řízení újmu.
Základní zásadu správního řízení - zásadu materiální pravdy, vyjádřenou v $ 3 odst.4 spr.ř., po- rušily správní orgány jednak tím, že ne- umožnily žalobkyni seznámit se s pod- klady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim, a dále tím, že dostatečně spolehlivě neo- věřily tvrzení žalobkyně o využití umís- těné stavby pro zemědělské hospodaře- ní na pozemku ve smyslu $ 26 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a kra- jiny (přičemž nebyl spolehlivě zjištěn ani charakter popisovaného objektu - označeného v průběhu řízení i jako obytný přívěs - aniž bylo provedeno je- ho ohledání za účelem zjištění jeho sku- tečné funkce).
Záměrem žalobkyně je (dle jejího tvrzení) na pozemku země- dělsky hospodařit, k čemuž bezpochyby potřebuje příslušné hospodářské nářadí a prostor na jeho uchování. Správní or- gán v I.,resp. ve II. stupni neprovedl řád- né dokazování ve smyslu $ 34 spr.ř., ne- boť za účelem řádného objasnění věci nebylo provedeno ve smyslu $ 38 spr. ř. místní ohledání, jehož předmětem by bylo prověření pravdivosti tvrzení žalob- kyně o využití prostoru mobilní buňky k uskladnění zemědělského nářadí ve vztahu k faktickému naplňování záměru žalobkyně na pozemku zemědělsky hos- podařit.
Ve smyslu ustanovení $ 26 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a kra- jiny může vlastník nebo uživatel pozem- ku bez souhlasu orgánu ochrany přírody vjíždět na pozemek v chráněné krajinné oblasti a setrvávat zde s vozidlem po- třebným pro zemědělské hospodaření. Jedná se však pouze o dočasné setrvání (umístění) vozidla potřebného pro ze- mědělské hospodaření, a to po dobu nezbytně nutnou k provádění zeměděl- ských prací. Pojem „setrvávat“ nelze proto vykládat tak, že by se jednalo o umístění přípojného nemotorového vozidla na pozemek po neomezeně dlouhou dobu, tj.i po dobu, kdy vlastní zemědělské práce na pozemku nejsou prováděny.
Správní orgány nijak neposu- zovaly faktický stav věci z tohoto Časové- ho hlediska. Z výše uvedených důvodů soud do- spěl k závěru, že ze zjištěného skutkové- ho stavu nelze o věci učinit jednoznačný názor. Skutkový stav vyžaduje doplnění; proto soud rozhodnutí žalovaného po- dle $ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zrušil. Caty) 131 Služební poměr: poskytování naturálních náležitostí k $ 55 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 186/1992 Sb.,o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon č. 186/1992 Sb.“)» Příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy celníka je ve smyslu $ 55 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním DY MK) 2.
poměru příslušníků Policie České republiky, naturální náležitostí účelově určenou pro potřeby výkonu služby. Ani v případě peněžní evidence čer- pání příspěvku podle služebního předpisu nelze dovodit nárok na výplatu zůstatku při skončení služebního poměru.
Alena H. v Ch. proti Ministerstvu životního prostředí o pokutu za přestupek a o nápravné opatření.
e však pouze o dočasné setrvání (umístění) vozidla potřebného pro zemědělské hospodaření, a to po dobu nezbytně nutnou pro provádění zemědělských prací. Pojem setrvávat nelze proto vykládat tak, že by se jednalo o umístění vozidla (v daném případě vozidla přípojného nemotorového) na pozemek na neomezeně dlouhou dobu, tj. i po dobu, kdy vlastní zemědělské práce na pozemku nejsou prováděny. Faktický stav věci nebyl správními orgány z tohoto hlediska časového nijak posuzován.
Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že ze zjištěného skutkového stavu nelze o věci učinit jednoznačný názor, skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí vyžaduje doplnění, a proto rozhodnutí žalovaného podle ust. § 76 odst.1 písm. b) s. ř. s. zrušil.
Ve smyslu ust. § 75 odst.1 s. ř. s. vycházel Nejvyšší správní soud při přezkoumání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Ve smyslu tohoto ustanovení se proto nezabýval námitkou žalobkyně o tom, že jí rozhodnutí Správy CHKO Železné hory nebylo řádně doručeno, neboť tato námitka nebyla dříve v řízení žalobkyní uplatněna. Z téhož důvodu a to i v návaznosti na správním orgánem nedostatečně zjištěný skutkový stav věci nevyžadoval Nejvyšší správní soud v soudním řízení jako důkaz schválený Plán péče chráněné krajinné oblasti Železné hory, který žalobce navrhl až na výzvu Nejvyššího správního soudu.
Na základě výše uvedeného nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než konstatovat, že pochybením správních orgánů došlo k tomu, že skutkový stav vyžaduje zásadní doplnění. Je nutné provést ohledání na místě, zjistit spolehlivě stav věci a umožnit řádným způsobem žalobkyni, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst.1 s. ř. s. Řízení ve věci bylo zahájeno 22. 8. 2002. Podle § 133 s. ř. s. odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2003), se stanoví podle dosavadních předpisů. V daném případě je třeba postupovat podle vyhlášky
č. 484/2000 Sb. účinné od 1. 1. 2001, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem. Ve věcech žalob a opravných prostředků proti
rozhodnutím orgánů veřejné správy a správních orgánů činí sazba odměny 3500 Kč (§ 11 citované vyhlášky). K tomu přísluší paušální částka jako náhrada výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 75 Kč za jeden úkon, v daném případě 2 x 75 Kč tj. 150 Kč. Žalobkyni dále přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek 1000 Kč. Celkem jeho náklady činí 4650 Kč. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 29. 10. 2003
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu