vé peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o po- skytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých za- hraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 (v textu též „zákon č. 261/2001 Sb.“)
I. Jednorázovou peněžní částku podle $ 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. lze osobám oprávněným přiznat jen za dobu prokáza- ného věznění.
II. Jestliže ze stanoviska Správy vojenských soudů Federálního mi- nisterstva obrany vyplynulo, že žalobce byl ve vazbě od 1. 2. 1953 do 11. 12. 1953, a ze stanoviska Zboru vázenskej a justičnej stráže Slo- venské republiky vyplynulo, že od 14. 2. 1953 do 16. 12. 1953 byl ža- lobce umístěn ve věznici v Trenčíně, kam byl převezen z Krajského vojenského velitelství Ostrava, a žádný doklad potvrzující délku předchozího věznění či vyšetřování se ve spise nevyskytuje, nelze 165 bez dalšího vycházet toliko ze žalobcova původního prohlášení, že byl zatčen vojenskou rozvědkou v Ostravě v listopadu 1952 a po před- běžném výslechu byl převezen do civilní věznice v Ostravě, ve které strávil asi tři měsíce v samovazbě. To platí tím spíše, pokud žalobce sám návazně uvádí, že není v jeho silách dopátrat se doby zatčení, ja- kož ani zjistit vyšetřovací dobu, kterou strávil ve věznici v Ostravě. vy,
Soud přezkoumal napadené roz- hodnutí, jakož i řízení předcházející jeho vydání, a dospěl k závěru, že opravnému prostředku (žalobě) ne- lze vyhovět. Zákon č. 261/2001 Sb. v $2 odst. 1 stanoví, že se vztahu- je naobčany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25. únorem 1948 a L.lednem 1990 a u kterých bylo rozhodnutí 0 jejich věznění zcela ne- bo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o proti- právnosti komunistického režimu a 0 odporu proti němu („politický vě- zeň“).
Ustanovení $ 5 odst. 4 citova- ného zákona o poskytnutí jednorázo- vého příspěvku dále stanoví, že výše jednorázové peněžní částky pro poli- tické vězně při věznění kratším než jeden rok, trvajícím však alespoň tři měsíce, činí 60 000 Kč. Podle ustano- vení $ 5 odst. 2 citovaného zákona či- ní výše jednorázové peněžní částky pro politické vězně při věznění del- ším než jeden rok 120 000 Kč. Soud vycházel z údajů obsažených ve stanovisku Správy vojenských sou- dů Federálního ministerstva obrany ze dne 4.
12. 1992, podle nichž vazba trvala u žalobce od 1. 2. 1953 do 11. 12. 1953, a z potvrzení Zboru vázen- skej a justičnej stráže Slovenské re- publiky ze dne 2. 4. 2002, z něhož vy- plývá, že ve věznici v Trenčíně byl žalobce od 14. 2. 1953 do 16. 12. 1953. I přes fakt, že se obě doby čás- tečně liší, ani jedna nepřesahuje zá- konem stanovenou podmínku jedno- ho roku věznění, rozhodnou pro přiznání jednorázové částky ve výši 120 000 Kč. Jiný doklad (mimo žalob- covo tvrzení o pravdivosti údajů jeho předchozího věznění v Ostravě, ob- sažené ve vyjádření ze dne 23.
7. 2003, které bylo zasláno Nejvyššímu správ- nímu soudu) potvrzující délku věz- nění před 1. 2. 1953 soudu nebyl doložen. Jak sám žalobce uvádí ve vy- jádření ze dne 23. 7. 2003, není v jeho silách dopátrat se doby zatčení, jakož ani zjistit vyšetřovací dobu, kterou strávil ve věznici v Ostravě. Žalobco- vo tvrzení o době trvání věznění po dobu delší než jeden rok se tak nepo- dařilo prokázat. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobce nesplňuje podmínku pro vznik nároku na poskytnutí jednorá- zové peněžní částky za dobu věznění delší než jeden rok, neboť zjištěno a prokázáno bylo jen to, že věznění žalobce trvalo po dobu kratší než je- den rok.
Cuch) 323 166 166 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu a vady skutkových zjištění k $ 76 odst. 1 písm. a) a b) soudního řádu správního Plynou-li v řízení před správním orgánem ze soustředěných dů- kazů (kopií listin) rozpory a neúplnosti, které brání potřebnému zjiš- tění skutečného stavu věci, nebyly-li v řízení předloženy originální doklady a nebylli ani učiněn pokus o jejich zjištění a předložení, tr- pí takové řízení vadami, pro které je zpravidla třeba napadené roz- hodnutí zrušit [$ 76 odst. 1 písm. a) a b) s.
ř. s.].
Mojmír G. ve F. proti České správě sociálního zabezpečení o jednorázo-