tu též „zákon č. 106/1999 Sb.“) I. Z hlediska $ 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí být určitá skutečnost za obchodní tajemství výslovně označena již před doručením žádosti o poskytnutí informace. II. V souladu s $ 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nelze z důvodu ochrany obchodního tajemství odepřít po- skytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. Pou- žívání veřejných prostředků přitom zahrnuje nejen přímé výdaje, ale i pro- minutí plateb, které by jinak byly příjmem těchto rozpočtů. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hos- podaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou infor- maci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbyt- ném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků.
tu též „zákon č. 106/1999 Sb.“) I. Z hlediska $ 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí být určitá skutečnost za obchodní tajemství výslovně označena již před doručením žádosti o poskytnutí informace. II. V souladu s $ 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nelze z důvodu ochrany obchodního tajemství odepřít po- skytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. Pou- žívání veřejných prostředků přitom zahrnuje nejen přímé výdaje, ale i pro- minutí plateb, které by jinak byly příjmem těchto rozpočtů. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hos- podaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou infor- maci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbyt- ném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků.
V dané věci je předmětem sporu, zda povinný subjekt může odepřít poskytnu- tí informací o obsahu smlouvy uzavřené v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že je druhá strana považuje za ob- chodní tajemství. Podle $ 9 odst..1 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt požadovanou informaci neposkytne, pokud je označena jako ob- chodní tajemství. Druhý odstavec toho- to ustanovení obsahuje omezení této možnosti odepřít poskytnutí informace. Podle něj se při poskytování informace, která se týká používání prostředků stát- ního rozpočtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem anebo naklá- dání s.majetkem těchto subjektů, nepo- važuje poskytnutí informace o.rozsahu a příjemci těchto prostředků za poruše- ní obchodního tajemství. Obchodní tajemství podle $ 17 ob- chodního zákoníku tvoří veškeré skuteč- nosti obchodní, výrobní či technické po- vahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální ma- teriální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běž- ně dostupné, mají být podle vůle podni- katele utajeny a podnikatel odpovídají- cím způsobem jejich utajení zajišťuje. Má-li se skutečně jednat o obchodní tajemství, musí být naplněny všechny je- ho pojmové znaky, jak je upravuje obchodní zákoník. K tomu, aby mohlo být uplatněno jako důvod pro odepření poskytnutí. informací, musí být dále splněny podmínky stanovené zákonem č. 106/1999 Sb. 835 654 K námitce žalobce, že smlouva nemůže být pojmově obchodním tajemstvím, Nej- vyšší správní soud uvádí, že se zákon č. 106/1999 Sb. vztahuje na poskytování in- formací; není tedy možné domáhat se vydá- ní smlouvy jako takové (listiny, která daný právní úkon zachycuje), nýbrž jen informa- ce o obsahu takové smlouvy. Právě tyto in- formace jsou také skutečnostmi ve smyslu $ 17 obchodního zákoníku, a mohou tak představovat obchodní tajemství. (...) Důvodná je ale námitka žalobce, že existenci obchodního tajemství nelze do- vodit jen z vůle jedné strany smlouvy uta- jit dané skutečnosti nebo prohlásit je za důvěrné. Podmínka zajišťování utajení je ve vztahu k obchodnímu tajemství pod- mínkou nutnou, nikoli však dostačující. Ministr se ovšem ve svém rozhodnutí spl- něním jiných podmínek nezabýval. Navíc i ve vztahu k této podmínce v odůvodně- ní rozhodnutí uvádí jen, že ze způsobů nakládání s předmětnou smlouvou lze usoudit, že je v daném případě dána vůle podnikatele k jejímu utajení. Z toho tedy vyplývá, že existenci obchodního tajem- ství dovozuje z konkludentního jednání podnikatele. Zákon č. 106/1999 Sb. však v 69 odst. 1 vyžaduje, aby určitá informa-. ce byla jako obchodní tajemství označe- na. Pro možnost odvolání se na obchodní tajemství tak vyžaduje výslovný projev vů- le podnikatele, že určitá informace je ob- chodním tajemstvím, přičemž tento pro- jev vůle musí být učiněn před doručením žádosti o poskytnutí informace. Odůvod- nění napadeného rozhodnutí však o této skutečnosti neobsahuje žádný údaj. Stejně je důvodná námitka, že není možné, aby bylo odepřeno poskytnutí in- formací o celém obsahu uvedené smlouvy s odkazem na ochranu obchodního tajem- ství podle $ 9 zákona č. 106/1999 Sb. I kdy- by veškeré údaje splňovaly podmínky pro 836 existenci obchodního tajemství ve smyslu obchodního zákoníku, není možné opo- menout odst. 2 tohoto ustanovení. Z něj vyplývá, že není možné z tohoto důvodu odepřít poskytnutí informací, které se tý- kají rozsahu používání prostředků z veřej- ných rozpočtů a jejich příjemce. Je tak zcela zřejmé, že není možné odepřít v pří- padě úplatné smlouvy informaci o ceně, která bude hrazena z těchto rozpočtů. Při- tom se používáním veřejných prostředků rozumí nejen přímé výdaje veřejných roz- počtů, ale i prominutí plateb, které by ji- nak byly příjmem těchto rozpočtů. Smys- lem úpravy $ 9 odst 2 je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejný- mi prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto způsobu hos- podaření, je nutné společně s ní vždy po- skytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena posky- tuje. Přípustná míra „rámcovosti“ pak vy- chází právě z toho, zda je možné posoudit hospodárnost využití veřejných prostřed- ků. Jelikož se v daném případě jednalo o smlouvu o dílo, která je pojmově úplat- ná, znamenalo přinejmenším neposkyt nutí informací o výši ceny a předmětu smlouvy porušení zákona č. 106/1999 Sb. Povinný subjekt musí posoudit jednotlivé požadované informace s ohledem na pří- pustnost jejich poskytnutí a je povinen poskytnout veškeré požadované informa- ce, u kterých není zřejmé, že tomu brání ustanovení zákona. Protože tak žalovaný neučinil, porušil vydáním napadeného rozhodnutí $ 4 ve spojení s $ 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. Komplexní nepo- skytnutí informací o předmětné smlou- vě s odvoláním na obchodní tajemství představuje z výše uvedených důvodů nesprávné posouzení právní otázky, kte- ré způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. (ras)
Mgr. Jiří H. v P. proti Ministerstvu dopravy a spojů-o poskytnutí informací.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel Nejvyšší správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
V dané věci je předmětem sporu, zda povinný subjekt může odepřít poskytnutí informací o obsahu smlouvy uzavřené v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že jsou druhou stranou považovány za obchodní tajemství.
Podle § 9 odst. 1 zákona povinný subjekt požadovanou informaci neposkytne, pokud je označena za obchodní tajemství. Druhý odstavec tohoto ustanovení obsahuje omezení této možnosti odepřít poskytnutí informace. Podle něj se při poskytování informace, která se týká používání prostředků státního rozpočtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem anebo nakládání s majetkem těchto subjektů, nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.
Obchodní tajemství podle § 17 obchodního zákoníku tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
Má-li se skutečně jednat o obchodní tajemství, musí být všechny jeho pojmové znaky, jak je upravuje obchodní zákoník, naplněny. K tomu, aby mohlo být uplatněno jako důvod pro odepření poskytnutí informací, musí být dále splněny podmínky stanovené zákonem č. 106/1999 Sb.
K námitce žalobce, že smlouva nemůže být pojmově obchodním tajemstvím Nejvyšší správní soud uvádí, že se zákon č. 106/1999 Sb. vztahuje na poskytování informací, není tedy možné domáhat se vydání smlouvy jako takové (listinu, která daný právní úkon zachycuje), nýbrž jen informace o obsahu takové smlouvy. Právě tyto informace jsou také skutečnostmi ve smyslu § 17 obchodního zákoníku a mohou tak představovat obchodní tajemství.
Nejvyšší správní soud nepovažuje za důvodnou námitku žalobce, že požadovaná smlouva nevykazuje znak nedostupnosti v obchodních kruzích, neboť se jedná o smlouvu o dílo, což je všeobecně známý smluvní typ. Dostupnost v obchodních kruzích nelze dovodit jen ze skutečnosti, že je užit určitý smluvní typ, nýbrž je nutné posuzovat obsah této smlouvy, což také v dalších částech žaloby činí i žalobce.
Naopak důvodná je námitka žalobce, že existenci obchodního tajemství nelze dovodit jen z vůle jedné strany smlouvy utajit dané skutečnosti nebo prohlásit je za důvěrné. Podmínka zajišťování utajení je ve vztahu k obchodnímu tajemství podmínkou nutnou nikoli však dostačující. Ministr se však ve svém rozhodnutí splněním jiných podmínek nezabýval. Avšak i vzhledem k této podmínce v odůvodnění rozhodnutí uvádí jen, že ze způsobů nakládání s předmětnou smlouvou lze usoudit, že je v daném případě dána vůle podnikatele k jejímu utajení. Z toho tedy vyplývá, že existenci obchodního tajemství dovozuje z konkludentního jednání podnikatele. Zákon však v § 9 odst. 1 vyžaduje, aby určitá informace byla jako obchodní tajemství označena. Pro možnost odvolání se na obchodní tajemství tak vyžaduje výslovný projev vůle podnikatele, že určitá informace je obchodním
tajemstvím, přičemž tento projev vůle musí být učiněn před doručením žádosti o poskytnutí informace. Odůvodnění napadeného rozhodnutí však o této skutečnosti neobsahuje žádný údaj.
Stejně je důvodná námitka žalobce, že není možné, aby bylo odepřeno poskytnutí informací o celém obsahu uvedené smlouvy s odkazem na ochranu obchodního tajemství podle § 9 zákona. I kdyby veškeré údaje splňovaly podmínky pro existenci obchodního tajemství ve smyslu obchodního zákoníku, není možné opomenout § 9 odst. 2 zákona. Z něj vyplývá, že není možné z tohoto důvodu odepřít poskytnutí informací, které se týkají rozsahu používání prostředků z veřejných rozpočtů a jejich příjemce. Je tak zcela zřejmé, že není možné odepřít v případě úplatné smlouvy informaci o ceně, která bude hrazena z těchto rozpočtů. Přitom se používáním veřejných prostředků rozumí nejen přímé výdaje veřejných rozpočtů, ale i prominutí plateb, které by jinak byly příjmem těchto rozpočtů. Smyslem úpravy § 9 odst. 2 zákona je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje. Přípustná míra „rámcovosti“ pak vychází právě z toho, zda je možné posoudit hospodárnost využití veřejných prostředků. Jelikož se v daném případě jednalo o smlouvu o dílo, která je pojmově úplatná, znamenalo přinejmenším neposkytnutí informací o výši ceny a předmětu smlouvy porušení zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt musí posoudit jednotlivé požadované informace s ohledem na přípustnost jejich poskytnutí a je povinen poskytnout veškeré požadované informace, u kterých není zřejmé, že tomu brání ustanovení zákona. Protože tak žalovaný neučinil, porušil vydáním napadeného rozhodnutí § 4 ve spojení s § 9 odst. 2 zákona.
Vzhledem k tomu, že k uvedenému závěru nebylo třeba provádět důkaz navržený žalobcem, soud důkaz podle § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl.
Podle § 78 odst. 1 s. ř. s. soud napadené rozhodnutí zruší pro nezákonnost, je-li žaloba důvodná. Komplexní neposkytnutí informací o předmětné smlouvě s odvoláním na obchodní tajemství představuje z výše uvedených důvodů nesprávné posouzení právní otázky, které způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo než toto rozhodnutí pro nezákonnost zrušit.
Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku, tj. 1000 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 9. prosince 2004
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu