zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ani jiný práv- ní předpis nestanoví pro odeslání žádosti o prominutí daně z převo- du nemovitostí příslušnému finančnímu ředitelství žádný způsob poštovní přepravy (obyčejná zásilka, doporučená zásilka apod.). Po- kud se však ani po zhodnocení všech skutečností nepodaří doložit, že byla dodržena zákonná lhůta k podání této žádosti ($ 25 odst. 3 zá- kona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z pře- vodu nemovitostí), jde tato skutečnost k tíži účastníka řízení.
zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ani jiný práv- ní předpis nestanoví pro odeslání žádosti o prominutí daně z převo- du nemovitostí příslušnému finančnímu ředitelství žádný způsob poštovní přepravy (obyčejná zásilka, doporučená zásilka apod.). Po- kud se však ani po zhodnocení všech skutečností nepodaří doložit, že byla dodržena zákonná lhůta k podání této žádosti ($ 25 odst. 3 zá- kona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z pře- vodu nemovitostí), jde tato skutečnost k tíži účastníka řízení.
Žalovaný své rozhodnutí odůvod- nil tím, že zákon sice neukládá k za- slání žádosti určitou formu (formu doporučeného dopisu), ale v přípa- dě, že se vyskytnou nejasnosti ohled- ně podání žádosti, je na odesílateli, aby podání věrohodným způsobem prokázal (např. podacím lístkem). Za zcela nedostačující se jeví důkaz pro- střednictvím výpisu z knihy odeslané pošty pro jeho přílišnou obecnost neumožňující přesnější identifikaci podané zásilky. Správní orgán II. stup- ně poukázal i na to, že žalobkyně zmocnila JUDr. Zdeňka J. k zastupo- vání až dne 18. 9. 2000, přičemž po- dání, které mělo být předáno k poš- tovní přepravě již dne 5. 5. 2000, mělo být učiněno prostřednictvím téhož zástupce. Odvolací orgán tedy dospěl k závěru, že žalobkyně důkaz- ní břemeno o včasnosti předání žá- dosti neunesla. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žá- dost o osvobození byla sepsána zá- stupcem žalobkyně dne 14. 3. 2000. Při sepsání této žádosti bylo dohod- nuto, že žalobkyně předloží ještě dal- ší písemnost, která bude tvořit jednu z příloh k uvedené žádosti. Žádost pak byla převzata poštou v Mladé Bo- leslavi a adresována Finančnímu ře- ditelství, Zborovská 11, Praha 5. To je doloženo výpisem z knihy odeslané pošty, opatřeným razítkem České pošty v Mladé Boleslavi 5. Žalovaný však tento důkaz kvalifikuje jako ne- dostačující s poukazem na jeho úče- lovost a přílišnou obecnost, která neumožňuje přesnější identifikaci podané zásilky s tím, že zástupce ža- lobkyně (odesílatel) si vzhledem ke svému právnickému vzdělání a advo- kátní praxi musel být vědom, že v po- chybnostech musí nést důkazní bře- meno. Takové hodnocení však není dle žalobkyně na místě. Ani další část odůvodnění, že žalobkyně zmocnila svého zástupce až plnou mocí ze dne 18. 9. 2000, nemůže vést žalovaného k závěru o účelovosti postupu. Pů- vodní plná moc byla totiž zaslána v prvé zásilce v příloze a vzhledem k nedohledání této zásilky byla uza- vřena nová smlouva o plné moci ze dne 18. 9. 2000. Žalovaný konečně nevzal v úvahu skutečnost, že v době odeslání žádosti došlo k přesídlení Finančního ředitelství v Praze. Žalob- kyně tedy nemůže souhlasit s tvrze- ním žalovaného, že žádost o osvobo- zení od daně z převodu nemovitostí podala až 25. 9. 2000. Není jí známo, který právní předpis | porušila, a v čem tak žalovaný shledává rozpor se zákonem. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navíc poukázal na to, že podání dle tvrzení žalobkyně mělo obsahovat nejméně sedm listů běžného kance- lářského papíru o velikosti A4 a na- víc plnou moc. Není tedy možné, aby takováto zásilka byla při převzetí na poštovním úřadě zpoplatněna částkou 5,40 Kč, což odpovídá maximálně zá- silce o dvou listech. Podle žalované- ho nelze souhlasit ani s námitkou ža- lobkyně, že žalovaný nevzal v úvahu, že v době odeslání podání došlo k pře- 373 184 stěhování sídla finančního ředitelství. Je třeba konstatovat, že pracovníci fi- nančního ředitelství se pokoušeli do- hledat tuto zásilku s vynaložením veškerého úsilí, avšak bezvýsledně. Ze všech těchto důvodů žalovaný na- vrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žaloba není důvodná; soud vychá- zel z následujících skutečností a úvah. Podle ustanovení $ 25 odst. 3 zá- kona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu ne- movitostí, promine finanční ředitel- ství na žádost daňového subjektu daň z převodu nemovitostí nebo daň da- rovací v případech odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady, pokud k němu dojde ve lhůtě dvou let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí (mimo další případy) a daňový sub- jekt ve lhůtě dvou let od skutečností uvedených pod písm. a) až c) [v tom- to případě pod písm. a)] požádá o prominutí daně. Předložená kopie z příslušné části podací knihy obsahuje pouze datum, podací číslo (pokud přichází v úva- hu), jméno a příjmení adresáta, resp. název organizace, ulice a číslo domu, PSČ, název místa určení, výplatné a razítko poštovního úřadu. Nelze te- dy (se zřetelem na to, že zásilka byla zaslána jako obyčejná, tedy bez poda- cího čísla) z tohoto dokladu dovodit, že finančnímu ředitelství byla zaslá- na sporná žádost o prominutí daně a již vůbec ne to, že byla tato žádost i příslušnému orgánu doručena (k zahájení správního řízení o této žádosti). Ze samotné skutečnosti, že došlo k přestěhování úřadu, nelze bez dalšího dovozovat, že došlo ke ztrátě této zásilky (po jejím doruče- ní). Pro úplnost je nutno konstatovat, že za zcela lichou nelze považovat ani námitku žalovaného, že pokud by zásilka obsahovala písemnosti, o kte- rých se zmiňuje žaloba, neodpovída- la by tomu zjevně výše poštovního poplatku. Závěr správních orgánů obou stupňů, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že k podání žádosti o pro- minutí daně z převodu nemovitosti byla dodržena lhůta, tedy odpovídá všem zjištěným rozhodným skuteč- nostem. Proto byla žaloba podle usta- novení $ 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnuta. Coda) 184 Řízení před soudem: přezkoumatelnost správního rozhodnutí k $ 7 písm. b) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. (v textu též „zákon č. 564/1990 Sb.“) k $ 248 odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002 374 I. Rozhodnutí krajských úřadů podle ustanovení $ 7 písm. b) zá- kona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, nejsou tímto předpisem vyloučena ze soudního přezkumu. II. Příloha A k občanskému soudnímu řádu ($ 248 odst. 3 o. s. ř.), ve znění účinném k 31. 12. 2002, kterou byl vyloučen soudní pře- zkum určitého druhu rozhodnutí správních orgánů, byla bez náhra- dy zrušena zákonem č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. Po 1. 1. 2003 jsou rozhodnutí uvedená v citované příloze přezkoumatelná ve správním soudnictví, pokud jejich přezkum není vyloučen zvláštním zákonem.
Eva K. v D. proti Ministerstvu financí o žádosti za prominutí daně.