ní (Živnostenský zákon), ve znění zákona č. 359/1999 Sb. Pro účely posuzování bezúhonnosti podle $ 6 odst. 1 písm. c) a $ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, je bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení kon- cese odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové nove- lizace na pachatele podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsou- zen nebyl.
ní (Živnostenský zákon), ve znění zákona č. 359/1999 Sb. Pro účely posuzování bezúhonnosti podle $ 6 odst. 1 písm. c) a $ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, je bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení kon- cese odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové nove- lizace na pachatele podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsou- zen nebyl.
Pokud jde o námitku žalobce, podle které byl $ 156 odst. 1 trestního zákona 651 271 zrušen, a soud tak měl „podle změny trestního zákona snížit trest i u vykona- ných trestů“, přičemž tak neučinil, a ne- vzalli ani žalovaný tuto skutečnost v úva- hu, byl jeho postup nesprávný, soud vycházel předně z právní úpravy obsaže- né v živnostenském zákoně a v zákoně č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. Podle živnostenského zákona je správ- ní orgán rozhodující ve věci povinen ve správním řízení zkoumat, zda jsou splně- ny podmínky provozování živnosti, při- čemž nejprve je zapotřebí zkoumat pod- mínky všeobecné, jak jsou podávány z $ 6 odst. 1 písm. a) až d) živnostenské- ho zákona. Podle písmene c) tohoto usta- novení je jednou z podmínek provo- zování živnosti fyzickou osobou její bezúhonnost. Podle $ 6 odst. 2 živno- stenského zákona se pro jeho účely ne- považuje za bezúhonného ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestné činy uvedené pod písm. a) až c) tohoto usta- novení, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Podle $ 2 odst. 1 věty druhé zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstří- ku trestů, slouží údaje z evidence Rejst- říku trestů pro potřebu trestního, ob- čanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Podle $ 15 odst. 2 tohoto zákona je výpis z evi- dence Rejstříku trestů veřejnou listinou. Skutečnosti, na jejichž základě mo- hou nastat účinky zahlazení, tj. že na pa- chatele se hledí, jako by nebyl odsouzen, jsou trojího druhu. Je to jednak rozhod- nutí soudu o tom, že se odsouzení pa- chatele zahlazuje ($ 69, $ 70 a $ 87 trest- ního zákona a $ 363 až $ 365 trestního řádu). Dále jde o zahlazení odsouzení na základě rozhodnutí prezidenta republi- ky o amnestii nebo o udělení individuál- ní milosti, kdy může jít o akt samotného zahlazení odsouzení nebo o prominutí 652 trestu nebo jeho zbytku s výslovně uve- deným účinkem, že se na pachatele hle- dí, jako by nebyl odsouzen, a konečně pak může jít o právní fikci, že se na pa- chatele hledí, jako by nebyl odsouzen, která vzniká přímo ze zákona v souvis- losti s některými druhy trestů nebo v případech upuštění od potrestání. Samotný fakt, že v roce 1997 (nikoliv 1996, jak uvádí žalobce) byl zákonem č. 253/1997 Sb. s účinností od 1. 1. 1998 zrušen v trestním zákoně $ 156 odst. 3 (nikoliv odstavec 1, jak uvádí žalobce) a podle čl. II téhož zákona měl soud po- měrně zkrátit úhrnný nebo souhrnný trest, byl-li uložen mj. za čin, který není od 1. 1. 1998 trestným činem, nezpůso- boval účinky zahlazení, ani ex lege nena- stávala změna výroku o trestu, což jsou jediné relevantní účinky - jak je výše uvedeno - které živnostenský zákon spojuje s kritériem bezúhonnosti. Pokud tedy žalovaný nepřihlédl k této skuteč- nosti, neporušil zákon, neboť zákon (živ- nostenský zákon) mu takový pokyn ne- dává; nespojuje totiž žádným způsobem případné změny trestněprávních před- pisů s definicí bezúhonnosti. Žalovaný správně užil k důkazu výpis z evidence Rejstříku trestů, který je veřejnou listi- nou, a uplatňuje se tedy u něj předpo- klad pravdivosti, není-li prokázán opak. Správní orgány obou stupňů neměly dů- vod o pravdivosti údajů uváděných ve výpisu z evidence Rejstříku trestů po- chybovat a žalobce nenabídl žádné dů- kazy, které by zpochybňovaly tuto veřej- nou listinu. Lze tedy uzavřít, že pokud je přísluš- né ustanovení trestního zákona, podle kterého soud rozhodoval v trestním říze- ní a z něhož vyplynula ztráta bezúhon- nosti osoby odsouzené v takovém trest- ním řízení, dotčeno novelizací poté, kdy rozhodnutí soudu v trestním řízení na- bude právní moci a kdy byl trest vyko- chatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, popřípadě pokud nebylo pravomocně nán, nic to nemění na skutečnosti, že k odsouzení již došlo, pokud se na pa- rozhodnuto o změně výroku o trestu. (om)
Ing. Miloš K. v N. proti Ministerstvu průmyslu a obchodu o koncesi k provádění
příslušné ustanovení trestního zákona, podle kterého bylo soudem v trestním řízení rozhodováno a z něhož vyplynula ztráta bezúhonnosti osoby, která byla v takovém trestním řízení odsouzena, poté, kdy rozhodnutí soudu v trestním řízení nabude právní moci, a kdy byl trest vykonán, dotčeno novelizací, nic to nemění
na skutečnosti, že k odsouzení již došlo, pokud se na pachatele nehledí jako by odsouzen nebyl, popřípadě pokud nebylo pravomocně rozhodnuto o změně výroku o trestu.
Soud tedy po přezkoumání výroku rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, které žalobce řádně namítl, rozhodl, že žaloba není důvodná a podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
ji proto zamítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 s. ř. s. Neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaný požadavek na náhradu nákladů neuplatnil, přitom ani ze spisu nevyplývá, že by mu prokazatelné náklady řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2003
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu