a o průměrném výdělku, ve znění zákona č č. 74 1994.Sb. a a zákona'č č. 217/2000 Sb. (v textu též „zákon o mzdě“) V případě výplaty odměn zaměstnanci za delší období než kalendářní čtvrtletí se. podle ustanovení $ 17 odst. 1 a 9 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, do průměrného výdělku započte pouze poměrná část této mzdy (odměny), připadající na dané čtvrtletní období.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že pro stanovení výsluhového příspěvku a odchodného podle ustanovení $ 132 a násl. a $ 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném ke dni rozhodování správního orgánu II. stupně (dále jen „zákon o vojácích z povolání“), se vychází z průměrného měsíčního hrubého platu. Přitom prů- měrný výdělek pro pracovněprávní úče- ly zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v roz- hodném období a z doby odpracované v rozhodném období ($ 17 odst. 1 záko- na o mzdě).
Jestliže je zaměstnanci v roz- hodném období zúčtována k výplatě mz- da (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, ur- čí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (odst. 9 citovaného ustanovení). Pozitivní a negativní legální vymezení mzdy obsahuje ustanovení $ 4 odst. 2 zákona o mzdě, podle něhož se mzdou rozumí peněžitá plnění nebo pl- nění peněžité hodnoty poskytovaná za- městnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a na- máhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosa- hovaných pracovních výsledků.
Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo obli- gací a odměna za pracovní pohotovost. Nejvyšší správní soud dále vychází z doktrinálního stanoviska (viz např. L.Jouza: Průměrný výdělek, Právní rádce č. 9/1995, M. Součková: Výklad k zákonu o mzdě, EPP č. 10/1994), podle něhož se v případě výplaty odměn zaměstnanci za delší období než čtvrtletí do průmět- ného výdělku započte pouze poměrná část této mzdy, připadající na čtvrtletní období.
: Názor žalovaného, že do průměrné- ho měsíčního výdělku za období prv- ního čtvrtletí roku 2002 neměla být započtena poměrná část z odměny vy- placené za čtvrté čtvrtletí roku 2001, je zcela v souladu s citovanou zákonnou úpravou. Je totiž sice pravda, že mimo- řádná odměna spadá pod legální vyme- zení mzdy v uvedeném smyslu a že z od- měny vyplacené za delší časové období . než čtvrtletí se do průměrného výdělku započte pouze poměrná část této mzdy, nicméně v daném případě byla zmíněná odměna.
poskytnuta za čtvrté čtvrtletí roku 2001, tedy nikoliv za období delší než kalendářní čtvrtletí ve smyslu $ 17 odst. 9 zákona o mzdě, a již z tohoto dů- vodu neměla být její poměrná část jak- koliv zohledněna při stanovení průměr- né mzdy žalobce. Z povahy této odměny totiž jednoznačně vyplývá, že se vztahu- je pouze ke čtvrtému čtvrtletí roku 2001,a žalobce se proto mýlí, jestliže tvr- dí, že se jednalo o roční odměnu, když navíc období rozhodné pro výpočet je- ho průměrného výdělku spadá do jiné- ho kalendářního roku.
(ček)
Ing. Antonín D. v P proti Minister- stvu obrany o odchodné a o výslu- hový příspěvek.