Předpokladem povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložis- ka podle $ 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a 0 státní báňské správě hornické, je vyřešení střetu zájmů podle $ 33 záko- na č. 44/1988 Sb., horního zákona. Vyřešení střetu zájmů se netýká jen po- zemků a nemovitostí, na kterých bude hornická činnost prováděna, ale i těch, které mohou být touto činností ohroženy nebo dotčeny. Vyřešení střetu zájmu má totiž za cíl odstranění právních překážek výkonu hornické činnosti-tak, aby mohla být z hlediska. právních vztahů prováděna nadále bezrozporně.
Žalobce především namítá, že roz- hodnutí o povolení hornické činnosti se nevztahuje na pozemky p..č. 656/3, p. č. 658/8 a p. č. 670/8 a jejich neuvede- ním do rozhodnutí jim nebude poskyt- nuta ochrana vyplývající z omezujících podmínek. Tato námitka sama o sobě je nedůvodná. Hornickou činností se podle $ 2 písm. b) zákona o hornické činnosti ro- zumí mimo jiné otvírka, příprava a dobý- vání výhradních ložisek. Podle $ 10 odst. 1 citovaného zákona povoluje otvírku, pří- pravu a dobývání výhradních ložisek ob- vodní báňský úřad. Jak vyplývá ze žaloby 805 646 a jak bude ještě následně pojednáno, klí- čová námitka žalobce se týká nevypořá- dání majetkových vztahů týkajících se nemovitostí, a to pozemků p. č.. 656/3, p- č. 658/8 a p. č. 670/8 v k. ú.
V. Právě s ohledem na nevypořádaňé majetkové vztahy, resp. střet zájmů, správní orgány povolily hornickou činnost toliko na po- zemcích, kde majetkoprávní vztahy byly vypořádány, a nikoliv na pozemcích, je- jichž majetkoprávní vztahy vypořádány nebyly, tedy na zmíněných pozemcích v k.ú.
V. Soud posoudil tuto námitku podle zásady a maiorí ad minus a uza- vřel, že samotným nepovolením hornic- ké činnosti na předmětných pozemcích nemohl být žalobce zkrácen na svých právech. Je totiž nepochybné, že žalob- covo vlastnické právo by bylo dotčeno více, jestliže by bylo zatíženo povinností strpět na něm provádění hornické čin- nosti třetí osobou, byť i za omezujících podmínek, než naopak nepovolením hornické činnosti na těchto pozemcích. Předchozí námitku je ovšem nutno posoudit i v souladu s druhou námitkou, podle které se správní orgán prvého stupně i žalovaný měli nejprve zabývat předběžnou otázkou, zda ve vztahu ke sporným pozemkům mezi společností Š.
a žalobcem byly dořešeny majetkopráv- ní vztahy a zda bude společnost Š. tyto nemovitosti nezbytně potřebovat k reali- zaci vlastní hornické činnosti. Otázce vyřešení střetu zájmů věnuje právní úprava o ochraně a využití ne- rostného bohatství, jakož i právní úprava hornické činnosti, značnou pozornost. Ustanovení $ 33 horního zákona ob- sahuje úpravu řešení střetů zájmů, a to následujícím způsobem: jestliže jsou vy- užitím výhradního ložiska ohroženy ob- jekty a zájmy chráněné podle zvláštních 806 předpisů, objekty a zájmy fyzických ne- bo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uve- dených objektů a zájmů (odst. 1).
Orga- nizace, za kterou se podle $ 5a horního zákona považuje právnická a fyzická oso- ba, která v rámci podnikatelské činnosti při splnění podmínek stanovených práv- ními předpisy vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních lo- žisek nebo jinou hornickou činnost, je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobý- vání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstav- ce 1, o tom, zda se má ohrožený objekt nebo zájem chránit, v jakém rozsahu, po- případě po jakou dobu, a dohodu před- ložit krajskému úřadu k zaujetí stanovis- ka.
Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do jednoho měsíce od jejího před- ložení nevyjádří s dohodou nesouhlas. Povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly vyřeše- ny při stanovení chráněného ložiskové- ho území, dobývacího prostoru, popří- padě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu, a jestliže se postup při jejich řešení stanoví zvláštní- mi předpisy (odst. 2). Podle odst. 4 platí, že nedojde-li k dohodě mezi organizací a fyzickými nebo právnickými osobami, které jsou vlastníky dotčených pozemků a nemovitostí, a převažuje-li veřejný zá- jem na využití výhradního ložiska nad oprávněným zájmem vlastníka pozemků a jiných nemovitostí, postupuje se podle $ 31 odst. 4 horního zákona.
V odst. 5 se pak stanoví, že organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního: ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny. Podle již zmíněného ustanovení $ 31 odst. 4 horního zákona je organizace pro účely dobývání výhradního ložiska oprávněna podle písm. a) zřizovat v hra- nicích dobývacího prostoru - a pokud je to nutné, i mimo něj - stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvír- ku, přípravu a dobývání výhradního lo- žiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech zařízení a hmot, a podle písm. b) nabývat pro pl- nění úkolů stanovených tímto zákonem nemovitostí nebo práv k nemovitostem rozhodnutím o vyvlastnění, popřípadě zřízením užívacího práva; o vyvlastňova- cím řízení platí zvláštní předpisy (dle poznámky pod čarou jde o ustanovení $ 108 až $ 116 zákona č. 50/1976 Sb. upravující institut vyvlastnění).
V rámci řízení o povolení hornické činnosti podle již zmíněného zákona o hornické činnosti musí být podle $ 17 odst. 2 spolu se žádostí o povolení hor- nické činnosti předloženy doklady o vy- řešení střetů zájmů, jestliže jsou hornic- kou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy. Ustanovení odst. 3 té- hož paragrafu pak upravuje -postup správního orgánu při doplňování žádos- ti mimo jiné ve vztahu k dokladu o vyře- šení střetů zájmů. Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hor- nické činnosti a ohlašování činnosti pro- váděné hornickým způsobem (dále jen „vyhláška“), opětovně ve svém $ 6 odst. 3 písm. a) uvádí, že organizace přiloží k žádosti doklady o vyřešení střetu zá- jmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné po- dle zvláštních právních předpisů.
Usta- novení $ 8 téže vyhlášky upravuje roz- hodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn plánů a dokumenta- ce. Ve svém odstavci 1 pak stanoví, že ob- vodní báňský úřad v řízení o povolení © hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráně- ných podle zvláštních právních předpi- sů, c) dodržení zásad báňské technolo- gie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. Podle $ 8 odst. 2 vy- hlášky stanoví obvodní báňský úřad v rozhodnutí o povolení hornické čin- nosti podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účast- níka řízení.
Ze všech shora uvedených ustanove- ní je zřejmé, že právní úprava povolení hornické činnosti předpokládá před vlastním povolením hornické činnosti vyřešení střetu zájmů. Vyřešení střetu zá- jmů se pak děje buď dohodou, nebo - nepodaří-li se takto střet zájmů vyřešit - autoritativním rozhodnutím podle $ 33 odst. 3 horního zákona, resp. v daném případě podle $ 31 odst. 4 tohoto záko- na. Vyřešení střetu zájmů se však netýká "jen pozemků a nemovitostí, na kterých bude hornická činnost prováděna, ale i těch, které mohou být touto činností ohroženy nebo dotčeny.
Vyřešení střetu zájmů má totiž za cíl odstranění práv- ních překážek výkonu hornické činnosti tak, aby mohla být z hlediska právních vztahů prováděna nadále bezrozporně. Jestliže již zmíněné ustanovení $ 8 odst. 1 písm. b) vyhlášky ukládá správnímu or- gánu přezkoumat vyřešení střetu zájmů chráněných zvláštním předpisem, nelze tuto povinnost ve světle citované úpravy pokládat za splněnou tím, že se hornická činnost na těchto nemovitostech jedno- duše nepovolí, ačkoliv je zřejmé, že tyto nemovitosti jsou pro vlastní hornickou 807 647 činnost nezbytné, a tedy jí budou dotče- ny.
V posuzované věci je na jedné žalobco- vě nemovitosti umístěna přístupová cesta k etážím, na druhém pozemku se nachází čistička odpadních vod, jež má sloužit k potřebám společnosti provádějící těžbu, a na třetím pozemku deponie této společ- nosti. Konečně sám žalovaný v napade- ném rozhodnutí uvádí, že společnost pro- vádějící těžbu bude předmětný pozemek s přístupovou cestou používat. Pokud žalobce v posuzované věci od počátku řízení namítal neplatnost ná- jemní smlouvy vztahující se k pozemku p.
č. 656/3 k. ú. V. s příjezdovou cestou k etážím společnosti Š. a pokud ohledně její platnosti bylo zahájeno řízení o ne- platnosti nájemní smlouvy, bylo povin- ností správního orgánu řízení podle $ 29 odst. 1 správního řádu přerušit, neboť bylo zahájeno řízení o předběžné otázce podle $ 40 tohoto zákona, a vyčkat roz- hodnutí soudu. Rozhodnutí soudu by buď střet zájmů odstranilo, nebo by při- cházel v úvahu postup podle zmíněného $ 33, resp. $ 31 odst. 4 horního zákona. To se obdobně týká i ostatních dotče- ných nemovitostí žalobce.
Soud proto tuto námitku shledal důvodnou. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodnutí žalovaného podle $ 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Práv- ním názorem, který vyslovil soud ve svém zrušujícím rozsudku, je v dalším ří- zení správní orgán vázán. (ad)
Společnost s ručením omezeným Š. ve V. proti Českému báňskému úřadu o po-