Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o omezení manipulace s výškou hladiny vodního díla ($ 80 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) jen pozastavuje provádění platného rozhod- nutí vodoprávního úřadu, a to pouze do doby, než vodoprávní úřad o věci samé rozhodne. Takové pozastavující rozhodnutí je rozhodnutím předběž- né povahy, které je ze soudního přezkumu vyloučeno [$ 46 odst. 1 písm. d) a 670 písm. b) s. f. s.]. Právo žalobce na'soudní ochranu je dostatečně zajiš- těno tím, že je garantován soudní přezkum konečného meritorního roz- hodnutí.
Soud nejprve musel zkoumat splnění procesních podmínek, za nichž může ve věci jednat. V této souvislosti se musel zabývat povahou napadeného rozhod- nutí žalovaného. Ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena roz- hodnutí orgánů veřejné správy, jimiž by- lo rozhodnuto 0 právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu generální klauzule obsažené v čl 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku Čes- ké republiky. Současně však uvedené ustanovení připouští možnost, aby na zá- kladě výjimek zákonem výslovně stano- vených byla některá rozhodnutí z pře- zkoumání vyloučena.
Negativní enume- rací obsaženou v $ 70 s. ř. s. jsou uvede- ny tzv. kompetenční výluky, tzn. vynětí z pravomoci správního soudnictví. Uve- dené ustanovení zužuje rozsah. rozhod- nutí, která soud přezkoumává, zásadním věcným hlediskem, tj. požadavkem, aby se rozhodnutí týkalo veřejného subjek- tivního práva. Podle $ 70 písm. b) s. ř. s. jsou ze soud- ního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu předběžné povahy. (...) Podle $ 80 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je inspekce v rámci své působnosti oprávněna v případech hro- zící škody nařídit omezení, případně za- stavení škodlivé činnosti až do doby odstranění.
jejích nedostatků a příčin. Takové rozhodnutí vydá i tehdy, je-li ta- ková činnost povolena, přičémž jejím omezujícím rozhodnutím není zrušeno ani měněno rozhodnutí příslušného or- gánu (zde: Okresního úřadu v Břeclavi). Nestojí zde tedy proti sobě dvě rozhod- nutí, která „ukládají žalobci různé, vzájemně si odporující povinnosti; roz- hodnutí vydané podle $ 80 odst. 2 cito- vaného zákona pouze zákonem umožně- ným zásahem vytváří legitimní překážku výkonu jiného rozhodnutí. Není přitom rozhodující, zda činnost, v níž je spatřo- vána hrozící škoda, má svůj základ v pra- vomocném rozhodnutí jiného správní- ho orgánu.
Česká inspekce životního prostředí jako orgán ochrany přírody dle $ 75 citovaného zákona zjišťuje mi- mo jiné případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Je oprávněna vyžadovat prokázání půvo- © Toto rozhodnutí Nejvyšší správní soud zrušil rozsudkem ze dne 31. 8. 2004, čí. GA 143/2001-151, který je publikován pod č. 501/2005 Sb. NSS. 416 du podle $ 54, ukládat opatření podle $ 66 a odebírat nedovoleně držené je- dince ($ 80 odst. 1 cit. zákona).
Nelze z pravomocí, které zákon inspekci v rám- ci stanovené působnosti dává, vyloučit takové činnosti a ty případy, kdy ohrože- ní chráněného zájmu je způsobováno le- gitimním rozhodnutím, jehož realizací právě k takovému ohrožení dochází. Vy- dáním napadeného rozhodnutí tak ne- byla překročena pravomoc ani nebylo vybočeno z kompetence příslušného správního orgánu. Podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pla- tí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Věc spadá pod kompetenční výluku uvedenou v $ 70 písm. b) s. ř. s. Rozhod- ' nutí, jež se stalo předmětem žaloby, je z hlediska obsahu úkonem předběžné povahy, jež si neklade za cíl s konečnou platností rozhodnout. Z povahy rozhod- nutí samého nelze v napadeném rozhod- nutí shledat jiný úkon nežli povahy před- běžné. Právo fyzické i právnické osoby na soudní ochranu je dostatečně zajištěno tím, že z pravomoci soudu není vyňato přezkoumání rozhodnutí správního or- gánu, které má povahu rozhodnutí ko- nečného, tedy rozhodnutí příslušného vodoprávního orgánu, kterým bude sta- noven příslušný manipulační řád.
Napa- dené rozhodnutí se nepokouší předmět svého zájmu upravit definitivně, nýbrž pouze dočasně, a to z důvodů jasně vyjá- dřených. Přechodná ustanovení soudní- ho řádu správního nepředstavují diskon- tinuitu, v jejímž důsledku by se účastníci řízení měli ocitnout v horším procesním postavení než v době podání žaloby; stej- ně tak nepředstavují ani zlepšení jejich výchozí pozice v tom smyslu, že by se vě- ci (např. rozhodnutí, úkony, nečinnost), které nebylo možno napadnout správní žalobou podle předpisů účinných k 31.
12. 2002, bez dalšího mohly stát le- gitimním titulem pro jednání soudu podle tohoto zákona. Respektování vý- hrad Ústavního soudu k části páté ob- čanského soudního řádu, ve znění účin- ném k 31. 12. 2002, je naplněno také v pokynu $ 130 odst. 1 s. ř. s., který na ře- čený díl první hlavy druhé části třetí od- kazuje; z aplikace samozřejmě není vy- loučena ani hlava první pojednávající o obecných ustanoveních o řízení, bez níž by nemohl soud jednat. Ustanovení x 6070 je lex specialis vůči $ 65 s.
ř. s. " alono vychází z dovolenosti dané ústav- ním pořádkem České republiky. Stejný postup byl volen i za dříve platné právní úpravy [$ 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a ani podle stávající zákonné úpravy to- mu není jinak. To se týká také např. roz- hodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Pro jiný výklad ani postup soudu tak není místo. Po přezkoumání žalobou napadené- ho rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, soud dospěl k závě- ru, že napadeným rozhodnutím nebylo rozhodnuto o nakládání s vodami, resp. o změně manipulačního řádu předmět- ného vodního díla.
Vydáním rozhodnutí dle $ 80 odst. 2 zákona o ochraně příro- dy a krajiny nebylo nahrazeno rozhodo- vání příslušného vodoprávního úřadu; ze zákonem stanovených důvodů byla pouze do doby vydání rozhodnutí ve vě- ci samé pozastavena realizace dosud platného rozhodnutí. Právo žalobce na soudní ochranu je dostatečně zajištěno tím, že je v pravomoci soudů přezkou- mávat rozhodnutí správních orgánů, kte- rá mají povahu rozhodnutí konečného. Není proto důvodu k tomu, aby soudnímu 417 537 přezkumu bylo podrobeno již rozhodnu- tí správního orgánu předběžné povahy, je-li zákonem zajištěn soudní přezkum konečného meritorního rozhodnutí, jímž se zakládají, mění nebo ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti.
Jak již soud výše uvedl, předmětné roz- hodnutí, jehož účinnost byla časově omezena, bylo vydáno pouze do doby rozhodnutí ve věci samé, tj. rozhodnutí, kterým orgán k tomu příslušný schválí revizi manipulačního řádu. (aty)
Státní podnik P. v B. proti Ministerstvu životního prostředí o omezení manipw lace s výškou hladiny na území přírodní rezervace.