I. Výrok o námitkách účastníků stavebního řízení [$ 66 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, a $ 19 písm. c) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se prová- dějí některá ustanovení stavebního zákona] není rozhodnutím o hmotném právu; nemá tedy samostatný význam, ale je obsahově závislý na výroku ve věci samé. Jednotlivými námitkami se správní orgán zabývá v odůvodnění svého rozhodnutí. Nevypořádá-li se s nimi dostatečně, jedná se o vadu roz- hodnutí, která sama o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost správního roz- hodnutí, neboť ta může být způsobena pouze nesrozumitelností výroku ve věci samé nebo nedostatkem skutkových důvodů pro toto rozhodnutí.
II. Je-li žalobkyně občanským sdružením založeným za účelem ochrany přírody a krajiny ($ 70 zákona ČNR č. 114/1992, o ochraně přírody a kraji- ny), může ve stavebním řízení vznášet připomínky či námitky jen v rozsa- hu předmětu své činnosti. Tím, že správní orgán nezastavil stavební řízení podle ustanovení $ 60 odst. 2 stavebního zákona, ač pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, nikterak do procesních práv žalobkyně nezasáhl.
Nejprve si soud musel zodpovědět otázku rozsahu práv žalobkyně ve správ- ním řízení. Její účastenství je založeno usta- novením $ 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se te- dy o účastenství podle ustanovení $ 14 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně není nositelem hmotného práva, o němž je ve správním řízení rozhodováno, ale má pouze práva procesní upravená přísluš- nými ustanoveními správního řádu. Dle ustanovení $ 33 odst. 1 spr. ř. má tedy žalobkyně obecně právo navrhovat dů- kazy a jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání.
Podle $ 33 odst. 2 spr. ř. jí musí správní orgán dát také možnost, aby se před vydáním rozhod- nutí mohla vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění. V rámci tohoto má mož- nost dle $ 23 spr. ř. nahlížet. do spisu a pořizovat z něj výpisy. Podle ustanove- ní $ 24 odst. 1 spr. ř. má také právo na doručení správního rozhodnutí. 791 640 Z hlediska výše uvedeného tedy Nej- vyšší správní soud posuzoval oprávně- nost uplatněných žalobních bodů. K to- mu je nutno předeslat, že předmětem přezkumu v daném případě je rozhod- nutí odvolacího správního orgánu, byť žalobkyně směřuje svoje žalobní námit- ky především proti rozhodnutí správní- ho orgánu I.
stupně. Při své přezkumné činnosti se tedy soud zaměřil především na to, zda odvolací správní orgán pře- zkoumal rozhodnutí správního orgánu L stupně v celém rozsahu a zda odstranil jeho případné vady. Za nejzávažnější žalobní bod považu- je Nejvyšší správní soud námitku dovo- zující nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí vydaného v L stupni. Tu spatřuje žalobkyně v tom, že výrok o ná- mitkách účastníků řízení, k nimž staveb- ní úřad nepřihlédl, nebyl řádně zdůvod- něn, a to v části týkající se námitky ohledně seznamu známých účastníků ří- zení a souhlasných stanovisek sousedů, kteří jsou účastníky řízení, a dále v tom, že stanovené podmínky pro změnu stav- by nejsou srozumitelné, neboť jsou pouhým odkazem na obsah vyjádření dotčených orgánů nebo správců infra- strukturních sítí, která nejsou k rozhod- nutí připojena.
S uvedenými námitkami se však odvolací správní orgán vypořá- dal dostatečně. Soud především podotý- ká, že výrok správního rozhodnutí musí obsahovat rozhodnutí ve věci samé, tj. rozhodnutí o hmotném právu, které je předmětem správního řízení. Výrok o námitkách účastníků řízení dle ustano- vení $ 66 stavebního zákona a podle $ 19 písm. e) vyhlášky č. 132/1998 Sb. není rozhodnutím o hmotném právu, nemá samostatný význam, ale je obsahově zá- vislý na výroku předešlém. Jednotlivými námitkami účastníků by se měl správní orgán zabývat blíže v odůvodnění roz- 792 hodnutí.
Nevypořádá-li se s nimi dostateč- ně, jedná se o vadu rozhodnutí; sama o so- bě však tato vada nezakládá nepřezkou- matelnost rozhodnutí, neboť ta může být způsobena pouze nesrozumitelností výro- ku rozhodnutí o věci samé nebo nedostat- kem skutkových důvodů pro toto rozhod- nutí. V daném případě byly nedostatky odůvodnění správního rozhodnutí vyda- ného vI stupni odvolacím správním orgá- nem v tomto bodu odstraněny. I Nejvyšší správní soud je toho názo- ru, že vyžadování seznamu známých účastníků řízení bylo v tomto případě nadbytečné a stavebníkovi byla uložena povinnost nad rámec ustanovení $ 16 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 132/1998 Sb. Zde navíc stavebník seznam známých účastníků připojil ke svému přípisu ze dne 8.
12. 1999. Vyjádření sousedů pak není dokladem, který by měl stavebník obligatorně připojit.k žádosti o stavební povolení a o povolení změny stavby před jejím dokončením. Stejně tak má Nejvyšší správní soud za to, že zapraco- vání vyjádření dotčených orgánů státní správy, účastníků řízení a správců inže- nýrských sítí u liniových staveb by zna- menalo neúměrné zvětšení rozsahu správního rozhodnutí na úkor jeho pře- hlednosti. Není účelem odůvodnění správního rozhodnutí opisovat obsah spisu, ale jasně a stručně popsat skutko- vý stav, označit důkazy a rozebrat důvo- dy, které vedly k rozhodnutí ve věci.
Za situace, kdy každý z účastníků řízení má možnost nahlédnout do správního -spisu a seznámit se s obsahem listinných důka- zů zde uložených a kdy je ze správního rozhodnutí zřejmé, o jaké důkazy se správní orgán při svém rozhodnutí opí- ral, nelze dovozovat jeho nepřezkouma- telnost. Z obsahu odvolání proti rozhod- nutí správního orgánu I stupně i ze žaloby je přitom zjevné, že.se žalobkyně s listinnými důkazy uloženými ve spisu seznámila velmi podrobně. V dalším žalobním bodu dovozovala žalobkyně porušení ustanovení $ 60 odst. 2 stavebního zákona.
Tuto námitku považuje Nejvyšší správní soud rovněž za nedůvodnou. Žalobkyně je sdružením občanů založeným především za účelem ochrany přírody a krajiny. Z tohoto hle- diska může také vznášet svoje připomín- ky či námitky ve stavebním řízení, pří- padně navrhovat provedení důkazů. Tím, že správní orgán I. stupně nezasta- vil stavební řízení podle $ 60 odst. 2 sta- vebního zákona, ač pro takovéto rozhod- nutí byly splněny podmínky, nikterak do uvedených procesních práv žalobkyně nezasáhl. V tomto bodu si žalobkyně při- svojila práva, která jí nepřísluší.
V této souvislosti Nejvyšší správní soud nesdílí ani názor žalobkyně, že jeji procesní prá- va byla zkrácena v důsledku nedostateč- ného času na přípravu k ústnímu ujed- nání pro opožděné dodání předepsané dokumentace. Je sice pravda, že některé dokumenty označené žalobkyní byly do spisu doloženy skutečně teprve den před ústním jednáním, žalobkyně se s ni- mi však ještě téhož dne seznámila. Ne- jednalo se přitom o dokumenty obsaho- vě rozsáhlé, a navíc šlo o dokumenty, jejichž opožděné dodání nikterak žalob- kyni nebránilo vyjádřit se ke změně stav- by z hlediska ochrany přírody a krajiny.
O tom ostatně svědčí jak záznam z ústní- ho jednání ze dne 2. 3. 2000, tak i jeho písemný doplněk ze dne 8. 3. 2000. (aš)
Spolek S. proti Ministerstvu dopravy o změnu stavby.