Rozhodnutí, kterým byly zrušeny platební výměry vydané ve správním řízení poté, co již za stejné období byla daň vyměřena postupem dle $ 46 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a kterým tak byl obnoven stav, kdy výše daňové povinnosti je totožná s tou, kterou ža- lobce uvedl sám v daňovém přiznání, nezkracuje žalobce na jeho subjek- tivních právech, neboť tímto rozhodnutím nebyla zakládána, měněna, ru- šena nebo závazně určena jeho práva nebo povinnosti ($ 65 s. ř. s.).
Soud nejprve musel zkoumat splnění procesních podmínek, za nichž může ve věci jednat. V této souvislosti se musel zabývat povahou napadeného rozhod- nutí žalovaného.Ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž bylo rozhodnuto o právech a povinnos- tech fyzických a právnických osob ve smyslu generální klauzule obsažené v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního po- řádku České republiky. Současně však uvedené ustanovení připouští možnost, aby na základě výjimek zákonem výslov- ně stanovených byla některá rozhodnutí z přezkoumání vyloučena.
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku poruše- ní svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zaklá- dají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „roz- hodnutí“), může se v souladu s ustano- vením $ 65 odst.1 s. ř. s. žalobou domá- hat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Po přezkoumání žalobou napadené- ho rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, soud dospěl k zá- věru, že napadeným rozhodnutím ne- bylo jednáno o veřejném subjektivním právu žalobce; nejedná se tedy o roz- hodnutí ve smyslu ustanovení $ 65 odst. 1 s.ř.s.
Soud přezkoumal v dané věci řízení před správními orgány ve všech stup- ních. Zabýval se především otázkou, zda tímto řízením došlo ke zkrácení nebo porušení žalobcových subjektiv- ních práv. Ačkoli rozhodnutí vydávaná v průběhu řízení správcem daně, odvo- lacím orgánem i ministerstvem financí trpěla řadou procesních vad, dospěl soud k závěru, že tomu tak není, neboť napadenými rozhodnutími nebyla za- kládána, měněna, rušena nebo závazně určována žalobcova práva nebo povin- nosti. Za rozhodnutí ve smyslu $ 65 odst. I s.
ř. s. by bylo možno považovat teprve meritorní rozhodnutí ve věci výše daně samotné, tzn. případný dodatečný pla- tební výměr, jímž by byla změněna ža- lobcem přiznaná daňová povinnost V podaných daňových přiznáních za uvedená zdaňovací období roku 1996, pro která byla v souladu s ustanovením $ 46 odst. 5 daňového řádu daň napo- 61 71 sledy vyměřena. Takové rozhodnutí - dodatečný platební výměr - kterým by se měnila výše daňové povinnosti, však v daném okamžiku nebylo vydáno. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, jež ža- lobce napadá, byla zrušena a že daňová povinnost za zdaňovací období srpen, září a říjen 1996 zůstala v takové výši, jak uvedl žalobce v jím předložených daňových přiznáních, nebylo do práv žalobce zasaženo.
Pravomocné vyměře- ní daně postupem dle $ 46 odst. 5 daňového řádu zůstalo nedotčeno. Řízení, které bylo následně vyvolá- no, v řadě postupů nebylo v souladu s procesními předpisy; bylo však ukon- čeno způsobem, jenž eliminoval veške- ré právní dopady tohoto zvlášť vyvola- ného řízení. Platební výměry vydané poté, kdy byla pravomocně vyměřena daň postupem dle $ 46 odst.5 daňové- ho řádu, byly zrušeny a žalobce se do- stal do pozice před zahájením řízení ukončeného rozhodnutím, jehož zruše- ní se domáhá.
Není proto důvod, aby soud řešil věc přetrvávající již jen v ab- straktní rovině. Soud tak neshledal dostatek žalobní legitimace na straně žalobce ve smyslu ustanovení $ 65 odst. 1,resp.odst.2 s.ř.s., a proto mu nezbylo než žalobu podle ustanovení $ 46 odst. 1 písm. d) s.ř. s. od- mítnout. (aty)
Společnost s ručením omezeným H. v P proti Ministerstvu financí o zrušení dodatečných platebních výměrů.