I. Pokud správní orgán I. stupně označí a odůvodní jen některá kritéria, z nichž vycházel při stanovení pokuty, a orgán II. stupně ve svém rozhod- nutí výslovně neuvede a dostatečně neodůvodní všechna zbývající kritéria, jedná se o vadu řízení.
IX. Rozhodnutí týkající se několika účastníků řízení, obsahující několik výroků a ukládající několik sankcí za nesplnění různých právních povin- ností dostojí požadavku srozumitelnosti a přezkoumatelnosti ve správním soudnictví jen tehdy, je-li z jeho odůvodnění jasně patrno, k jakému účast- níku řízení a k porušení kterého ustanovení zákona se jednotlivé odůvod- nění vztahuje, a jsou-li všechna - v demonstrativním výčtu zákona uvedená - kritéria pro uložení sankce konkrétnímu účastníku řízení výslovně zmí- něna a dostatečně odůvodněna. Stejně tak musí být nade vší pochybnost zřejmé, která další - v demonstrativním zákonném výčtu výslovně neuve- dená - kritéria byla vzata v úvahu.
Nejvyšší správní soud za důvodnou považuje námitku žalobce, že ve správ- ních rozhodnutích žalované schází pře- zkoumatelná úvaha o tom, jak a s při- 141 773 hlédnutím ke kterým skutečnostem a s pominutím jakých okolností stanovi- la žalovaná výši pokuty. Pokutu podle $ 9 odst. 1, 3 zákona č. 15/1998 Sb. je možno uložit členu před- stavenstva cílové společnosti dle $ 1834 odst. 11 obchodního zákoníku v přípa- dě, že tento speciální subjekt, u něhož je schopnost nést následky svého proti- právního jednání vázána právě na způso- bilost mít ono kvalifikované právní po- stavení, se dopustí jednání, které je v rozporu s citovaným ustanovením, tedy svým jednáním poruší princip ne- utrality a ohrozí právem chráněný zájem.
V daném případě jde o odpovědnost, kte- rá má znaky odpovědnosti objektivní, te- dy o odpovědnost, při níž není zkoumá- no zavinění, ale k jejímuž vyvození je nutné prokázat protiprávní jednání sub- jektu, v tomto případě žalobce jako fyzic- ké osoby vykonávající funkci člena před- stavenstva akciové společnosti. Ustanovení $ 10 odst. 4 zákona č. 15/1998 Sb. stanoví, že při ukládání opatření k nápravě a sankcí Komise vy- chází zejména z povahy, závažnosti, způ- sobu, doby trvání a následků protiprávní- ho jednání.
Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce je Komi- se dále povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhle- dem k majetkovým poměrům osoby. Jak patrno, $ 10 odst. 4 zákona č. 15/1998 Sb. uvádí demonstrativní vý- čet kritérií pro stanovení výše sankce (pokuty). Z rozhodnutí žalované ze dne 6. května 2002 vyplývá, že se žalovaná při stanovení výše pokuty výslovně zabý- vala závažností a následky protiprávního 142 jednání žalobce.
V odůvodnění rozhod- nutí se však žalovaná ostatními jmenova- nými kritérii zabývala velice povrchně, zvláště pokud se týkalo povahy a způso- bu protiprávního jednání, kterého se do- pustil žalobce osobně. Z rozhodnutí o rozkladu proti ozna- čenému rozhodnutí pak vyplývá, že se ani rozkladový orgán - Prezidium Komi- se pro cenné papíry - v odůvodnění, ve kterém se překrývají jednotlivá odůvod- nění, vztahující se k pokutám uloženým různým účastníkům řízení (navíc za po- rušení rozdílných právních povinností), podrobně nezabýval povahou a způso- bem protiprávního jednání žalobce.
I on se omezil na pouhé konstatování, že žalobce spolu s další osobou pode- psal mandátní smlouvu s obchodníkem s cennými papíry. Pokud tedy správní orgán I. stupně zmínil a odůvodnil jen některá kritéria pro stanovení pokuty a správní orgán II. stupně ve svém rozkladovém rozhod- nutí výslovně neuvedl a dostatečně neo- důvodnil všechna zbývající kritéria, jed- ná se o vadu řízení. Institut správního uvážení v takovéto koncepci rozhodnutí (obsahujícího ně- kolik výroků, rozličné účastníky řízení, sankce za porušení různé právní povin- nosti apod.) totiž při své realizaci s ohle- dem na jeho možnou přezkoumatelnost ve správním soudnictví, ale i s ohledem na jeho srozumitelnost účastníkům řízení, vyžaduje, aby z odůvodnění roz- hodnutí bylo jasně patrno, k jakému účastníku řízení a k porušení kterého ustanovení zákona se jednotlivé odůvod- nění vztahuje, a aby všechna v demon- strativním výčtu uvedená kritéria pro uložení sankce konkrétnímu účastníku řízení byla výslovně zmíněna a dostateč- ně odůvodněna.
Dále musí být v odů- vodnění rozhodnutí uvedeno, která dal- ší, v demonstrativním výčtu výslovně ne- uvedená kritéria byla vzata v úvahu. Protože žalovaná v souladu s výše uvedeným nepostupovala, jedná se o po- chybení mající za následek zrušení napa- deného rozhodnutí. Správní trestání: přestupek proti veřejnému pořádku Obecní zřízení: veřejná prostranství k $ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Skutečnost, že pozemek, který je svým charakterem veřejným prostran- stvím ve smyslu $ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), je re- álně užíván pouze jednou osobou, nemá na charakter pozemku žádný vliv.
Podstatné pro posouzení charakteru tohoto pozemku je to, zda je bez ome- zení volně přístupný komukoli.
Ing. Martin C. proti Komisi pro cenné papíry o uložení pokuty.