Pokutu podle $ 88 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lze uložit jen té osobě, u níž bude spolehlivě prokázáno, že se dopustila protiprávního jednání, tj. poškodila nebo zničila bez povo- lení dřevinu nebo skupinu dřevin. Pokud správní orgány neodstranily po- chybnosti ohledně určení sankčně odpovědného subjektu, nelze pokutu bez dalšího uložit jen jednomu ze subjektů přicházejících v úvahu.
V přezkoumávané věci z obsahu správního spisu vyplývá, že při realizaci stavby podzemních garáží došlo nepo- chybně k poškození kořenových systémů tří vzrostlých stromů. Jedním z žalob- ních bodů byla námitka zpochybňující sankční odpovědnost žalobce ve smyslu $ 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb. za takto vzniklé poškození. Pokutu ve smyslu $ 88 odst. 1 zákona lze totiž uložit právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že poškodí nebo zničí bez povolení dřevi- nu nebo skupinu dřevin rostoucích mi- mo les.
Nejvyšší správní soud má za to, že v projednávané věci nebylo spolehli- vě zjištěno, že právě žalobce je z hledis- ka tohoto ustanovení tím subjektem, kte- rý se popsaného protiprávního jednání dopustil a jemuž byla pokuta po právu uložena. Pokutu jako správněprávní sankci lze totiž uložit jen tomu z více v úvahu přicházejících subjektů, který se protiprávního jednání popsaného v cito- vaném ustanovení dopustil. Pochybnosti o určení takového subjektu zde existova- ly od samého počátku sankčního řízení: v záznamu České inspekce životního prostředí ze dne 2.
12. 1999 je ze staveb- ního deníku konstatováno, že výkopové práce při hloubení stavební jámy, při níž byly poškozeny kořeny dvou stromů, by- ly zahájeny dne 2. 11. 1999. Dle stavební- ho deníku byl dne 25. 11. 1999 proveden výkop další části stavební jámy, při níž byl poškozen kořenový systém jasanu stojící- ho poblíž obvodové zdi zahrady. Uvádí se zde, že kořenové systémy tří vzrost- lých stromů v průběhu měsíce listopadu 1999 poškodila společnost s ručením omezením X. Z obsahu vyjádření dalšího subjektu, společnosti S., vyplývá, že dopisem ze dne 21.
1. 2000 jí bylo sděleno, že proti ní bylo zahájeno správní řízení za údajné porušení právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, k němuž došlo při vý- kopových pracích. K tomu tato společ- nost sdělila, že práce za pomocí stroje byla prováděna na základě telefonické výzvy a průběžné roční objednávky uči- něné žalobcem. Na základě této objed- návky byl dohodnut termín nástupu na provádění prací na 2. 11. 1999 a dohod- nuta hodinová sazba za práce stroje. Z uvedeného i z výpovědi osádky stroje vyplývá, že stroj byl „dán do nájmu“.
Dá- le jednatel společnosti namítal, že ještě před nástupem osádky stroje byly na stavbě prováděny strojní stavební práce a další zemní práce v prostoru vstupu. Žádal proto o přehodnocení předcháze- jícího šetření, které vedlo k zahájení správního řízení proti tomuto subjektu. Ze zápisu sepsaného zaměstnanci spo- lečnosti S. v návaznosti na zahájení správního řízení proti této společnosti vyplývá, že jeden ze zaměstnanců byl ja- ko osádka stroje dne 2. 11. 1999 vyslán na provádění zemních prací pro společ- nost P.
Po příjezdu se ohlásil stavbyve- doucímu žalobce, který mu sdělil, že bude provádět odkopy zeminy na vyvápně- ním vyznačeném prostoru. Bylo zřejmé, že na staveništi byly již dříve prováděny zemní strojní práce. Vlastní odkopy ze- miny a nakládku na auto prováděl pod přímým dohledem vedoucího stavby a na jeho pokyn. Když upozornil stavby- vedoucího na nutnost obřezání obnaže- ných kořenů, dostal pokyn, aby kořeny odlomil lžící stroje. Z protokolu o úst- ním jednání v rámci správního řízení ve věci uložení pokuty, které se uskutečni- lo dne 5.
2. 2000, pouze vyplývá, že zá- stupce společnosti S. se zříká odpověd- nosti za porušení právních předpisů. Zástupci žalobce sdělili, že k poškození stromu u vchodu na stavbu došlo při pracích prováděných společností P. Za takto zjištěného skutkového stavu věci bylo pak zahájeno správní řízení se žalobcem o uložení pokuty. K otázce sankční odpovědnosti jednotlivých sub- jektů se v oznámení o zahájení správní- ho řízení odkazuje na doklady výše po- psané a též na fakturu o provedení zemních prací společností S.
Žalovaný dovodil, že ze záznamů ze všech doku- mentů vyplynulo, že přímé poškození stromů nezpůsobila společnost 8., neboť ta pracovala pouze v zadní části areálu a provedla jen částečné hloubení jámy; 867 664 v přední části, kde jde o poškození jed- noho stromu, vůbec nepracovala, neboť práce v tomto místě prováděl žalobce, který rovněž nese odpovědnost za po- škození kořenů stromů v zadní části sta- veniště. Aniž správní orgán odstranil pochybnosti existující o sankční odpo- vědnosti za poškození dvou stromů, ulo- žil pokutu jen žalobci.
Nezdůvodnil, jaký vztah k zemním pracím a způsobenému poškození má původně zvažovaná spo- lečnost X., a nezdůvodnil rovněž, proč ří- zení proti společnosti S. bylo zastaveno vzdor zjištění, že práce prováděl její pra- covník, a zda tudíž tento správní subjekt není sankčně odpovědný za poškození nejméně dvou kusů dřevin. Odpověd- nost žalobce by totiž přicházela v úvahu jen tehdy, pokud by bylo bezpečně zjiš- těno, že tento pracovník pracoval v pří- mé řídící působnosti žalobce. To však za- tím prokázáno nebylo.
Ze spisu je toliko zřejmé, že se práce konaly na základě průběžné objednávky z března 1999 po telefonickém upřesnění termínu výko- pu. Jaký byl však právní vztah mezi ža- lobcem a společností S., není ze spisu patrno. Otázkou tohoto právního vztahu se nezabýval správní orgán I. stupně a ne- zabýval se jí ani žalovaný přesto, že zá- stupce žalobce tuto skutečnost namítal již v odvolání. Žalovaný neodstranil po- chybnosti vztahující se k otázce, jménem které právnické osoby byl konkrétní k poškození směřující úkon vykonáván.
K poškození došlo totiž i při výkonu podnikatelské činnosti společnosti 8. a pochybnosti o její sankční odpověd- nosti nemohou být bez dalšího pokládá- ny za odstraněné pouhým prohlášením zástupců této firmy, že se zříkají odpo- vědnosti za vzniklou škodu, protože vý- kopové práce byly prováděny pod dohle- dem stavbyvedoucího, tedy pracovníka žalobce. 868 Ze správního spisu nelze zjistit stano- visko pracovníků žalobce k této otázce, ačkoliv byli při několika ústních jednáních přítomni. Ti pouze připustili, že k po- škození jedné z dřevin došlo přímo při pracích prováděných jejich společností.
Z toho lze zatím vyvodit jediný závěr, že na poškození stromů se mohlo podílet více subjektů; žalovaný přitom pojímá jednání z hlediska sankčního jako jeden celek. Nejvyšší správní soud má 7a to, že pochybnosti stran výběru sankčně od- povědného subjektu nemohou být od- straněny odkazem na smlouvu o dílo uzavřenou podle obchodního zákoníku mezi žalobcem jako zhotovitelem a mezi objednatelem stavebních prací spoje- ných s vybudováním podzemních gará- ží. Jde totiž o obchodněprávní úpravu vztahu mezi těmito dvěma subjekty, v němž se zhotovitel (žalobce) zavázal vykonat dílo vlastním jménem a na vlast- ní odpovědnost a nést ve vztahu k objed- nateli odpovědnost též za výsledek prací jiných pověřených osob.
Toto ujednání zůstává bez vlivu na otázku v tomto říze- ní řešenou. Nepochybné je pouze tolik, že z hlediska ustanovení $ 88 zákona č. 114/1992 Sb. není objednatel tím sub- jektem, který by při výkonu své podnika- telské činnosti zmíněné zákonem chrá- něné objekty poškodil. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodnutí žalo- vaného pro vady řízení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ($ 78 odst. 4 s. ř. s.). Správní orgán je při novém pro- jednání věci vázán výše uvedenými práv- ními názory, které se týkají sankční od- povědnosti v úvahu přicházejících subjektů.
Teprve po jejich vyřešení mo- hou být zkoumány další podmínky pro uložení sankce. GT 665 Důchodové pojištění: nároky z vnitrostátního práva a z mezinárodní smlouvy; „dílčení“ k $ 31 a $ 61 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 289/1997 Sb. kčl. 1 odst. 2 a čl. 16 písm. a) Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou re- publikou o sociálním pojištění ze dne 5. 4. 1948, vyhlášené pod č. 261/1948 Sb., ve znění Prvého dodatkového protokolu ze dne 30. 9. 1955, vyhlášeného pod č. 73/1957 Sb.
I. Právní vztahy důchodového pojištění, jež obsahují cizí prvek, jsou regu- lovány právními normami toho státu, na jehož území byla určitá činnost vy- konávána (např. studium); to neplatí, stanoví li mezinárodní smlouva jinak.
II. Jsou-li splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám získaným na polském území, přizná nositel pojištění České republiky dáv- ku výlučně na základě dob pojištění podle právních předpisů České repub- liky [čl. 16 písm. a) Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou re- publikou o sociálním pojištění, vyhlášené pod č. 261/1948 Sb.].
Akciová společnost P. v B. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.