Jestliže uchazeč o zaměstnání podepsal čestné prohlášení o tom, že mu v době podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebrání žádné sku- tečnosti v nástupu do zaměstnání, i poučení o povinnostech uchazeče, ne- může se později při odmítnutí zprostředkovaného zaměstnání existence ta- kových překážek úspěšně dovolávat. V neuvedení skutečností rozhodných pro činnost úřadu práce a v zatajení skutečností, které uchazeči brání v ná- stupu do zprostředkovaného zaměstnání, lze totiž spatřovat úmyslné ma- ření součinnosti s úřadem práce dle $ 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o za- městnanosti.
Podle $ 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, se občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výděleč- nou činnost, ani se nepřipravuje sou- stavně pro povolání a osobně se u úřadu práce ($ 4 odst. 2) uchází na základě pí- semné žádosti o zprostředkování vhod- ného zaměstnání, zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání ($ 8 odst. 1). Podle $ 7 odst. 2 citovaného zákona je uchazeč o zaměstnání povinen posky- tovat úřadu práce na jeho vyzvání po- třebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání.
Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstná- ní osvědčuje uchazeč o zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování za- městnání úřadu práce; změny těchto skutečností ohlašuje nejpozději do se- dmi kalendářních dnů. Z obsahu správního spisu vyplývá, že v písemné žádosti o zprostředkování za- městnání žalobce neoznámil adresu pře- chodného bydliště v Praze, v celém prů- běhu správního řízení a koneckonců ani v průběhu soudního řízení ji neupřesnil a uvedl pouze poštovní adresu pro doru- čování.
Žalobce podepsal čestné pro- hlášení, že mu v době podání žádosti ne- brání žádné skutečnosti v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání, i pouče- ní o povinnostech uchazeče o zaměst- nání. V tom, že žalobce do písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání a do ná- sledného čestného prohlášení neuvedl všechny skutečnosti rozhodné pro čin- nost úřadu práce a zatajil skutečnosti, které mu dle jeho názoru bránily v ná- stupu do zprostředkovaného zaměstná- ní, lze spatřovat úmyslné maření součin- nosti, jak dovodily správní orgány obou stupňů.
Jestliže poté žalobce dne 3. 5. 2000 odmítl nabízené zaměstnání, má soud za to, že se jednalo o odmítnutí bez vážných důvodů, neboť žalobcem uvádě- né důvody byly po celou dobu správní- ho řízení pouze tvrzené, nikoliv proká- zané. Rozhodnutí o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání tak bylo učiněno v souladu s $ 7 odst. 3 zá- kona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. (aš)
Ladislav S. v Z. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vyřazení z evidence