2“4 I. Splnění všech podmínek pro vyhlášení místního referenda o oddělení části ob- ce ($ 21 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) se musí posuzovat v době, kdy je © něm příslušným orgánem rozhodováno, tj. ke dni zasedání zastupitelstva obce, resp. krajského soudu, pokud je mu podán návrh podle $ 91a s. ř. s. 886 II. Za občana obce je nutno považovat fyzickou osobu, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu (6 16 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), a také fyzickou osobu, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ($ 17 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).
Krajský soud předně konstatuje, že se z dů- vodů níže uvedených neztotožnil s námitkou 889 2121 navrhovatele zpochybňující důvěryhodnost podkladů poskytovaných Magistrátem města Hradec Králové. Pokud navrhovatel spatřuje rozpor v tom, že mu Magistrát města Hradec Králové poskytl různé údaje o počtu občanů části Březhrad, pak nelze přehlédnout, že tyto údaje poskytoval v roce 2008, poté v roce 2009 a nyní v květnu 2010. Je proto zcela logické, že v takovém časovém rozpětí se údaje o počtu obyvatel části Březhrad mohou v řádu jednotek či dokonce desítek lišit.
Naopak těžko by bylo lze uvěřit tomu, že by se počet obyvatel vůbec neměnil. Důvěryhodnost poskytnutých údajů nemohlo ohrozit ani laické sčítání občanů čás- ti Březhrad, které provedli členové navrhovate- le nebo jeho sympatizanti. Je zřejmé, že takový podklad nemůže být pro zjištění počtu občanů obce nebo její části relevantní. Z toho důvodu krajský soud nevyhověl ani návrhu navrhovate- le, aby vyslechl k této problematice navržené svědky z řad občanů Březhradu. Dle $ 3 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel je evidence obyvatel vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je Ministerstvo vnitra.
Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, kterým je zá- kon č. 365/2000 Sb., o informačních systé- mech veřejné správy. Dle $ 8 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel pak Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšíře- nou působností poskytují údaje z informační- ho systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje poskyt- nuté krajskému soudu Magistrátem města Hradec Králové tedy tento orgán státní správy získal ze stejné evidence, ze které je získává Ministerstvo vnitra.
Přesto krajský soud vyho- věl navrhovateli a vyžádal si relevantní údaje přímo od Ministerstva vnitra. Také z jím po- skytnutých údajů je zřejmé, že jsou ve shodě s údaji poskytovanými Magistrátem města Hradec Králové. Krajský soud proto neshle- dal jediný důvod, proč by neměl považovat údaje poskytnuté jak tímto orgánem, stejně tak jako údaje poskytnuté Ministerstvem vnit- ra, za důvěryhodné. Při svém rozhodování z nich proto vycházel. 890 V souvislosti s tím krajský soud nepovažo- val za důležité pro posouzení věci, aby si od shora uvedených orgánů státní správy vyžádal také doložení všech zápisů, ke kterým v infor- mačním systému došlo ve vztahu k obyvate- lům hlášeným v části Březhrad v průběhu let 2009 a 2010, jak navrhoval navrhovatel.
Jak uvedl Ústavní soud, splnění všech podmínek vyhlášení místního referenda (tedy i podmín- ky 1 000 občanů) se musí posuzovat v době, kdy je o něm příslušným orgánem rozhodo- váno (tj. ke dni zasedání zastupitelstva, re- spektive krajského soudu, pokud mu je po- dán návrh dle $ 91a s. ř. s.). Změny v počtu obyvatel části Březhrad v letech 2009 a 2010 tak nejsou pro posouzení projednávané věci relevantní. Stejně tak krajský soud nemohl vyhovět návrhu navrhovatele, aby proběhlo fyzické sčítání občanů části Březhrad krajským úřa- dem nebo Ministerstvem vnitra v rámci kon- troly výkonu přenesené působnosti Magistrá- tu města Hradec Králové.
Krajský soud nemá vůbec oprávnění takové sčítání občanů naří- dit, navíc takový postup vzhledem ke lhůtám, v nichž musí krajský soud o návrhu dle $ 91a s. ř. s. rozhodnout (30 dnů), těžko přichází v úvahu. Jak již krajský soud uvedl shora, ne- shledal důvod, pro který by neměl a nemohl vycházet z údajů z informačního systému evi- dence obyvatel. Krajský soud se ztotožnil s námitkou navr- hovatele obsaženou v jeho podání doruče- ném mu dne 21. 5. 2010, že je namístě posou- dit existenci mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhláše- ny, jež by zakotvily ve prospěch státních pří- slušníků příslušného státu stejná oprávnění, jako má občan obce dle $ 16 zákona o obcích.
Ostatně touto otázkou se zabýval i Ústavní soud ve svém shora citovaném nálezu a to na několika místech jeho odůvodnění. V části V. odst. 36 konstatoval, že „takovou mezinárod- ní smlouvou je pak Smlouva o fungování Ev- ropské unie (v konsolidovaném znění), kon- krétně její ustanovení čl. 22 odst. 1 (zaručující aktivní a pasivní volební právo v komunál- ních volbách, publ. in. Úřední věstník Evrop- ské unie ze dne 9. 5. 2008, C 115/57); dále srov. i čl. 40 Listiny základních práv Evrop- ské unie“.
V části V. odst. 41 nálezu Ústavní soud dospěl k závěru, že „cítované ustanove- ní (rozuměj f 21 odst. I zákona o obcích) je dlužno vykládat tak, že se za „občana“ pova- žují i občané Evropské unie, kteří jsou v oddě- lující se části obce hlášení k trvalému pobytu. Těmto osobám totiž Smlouva o fungování Evropské unie i samotné obecní zřízení při- znávají právo podílet se na samosprávě obcí (např. volit a být volení do zastupitelstev ob- cí čí dokonce hlasovat v samotném místním referendu o oddělení obce); bylo by proto zcela iracionální, aby nebyly brány v potaz pro účely zjištění počtu „občanů“ nutných pro splnění zákonných podmínek oddělení“ Ko- nečně naposledy se k této problematice vrá- til Ústavní soud v části V.
odst. 43 citovaného nálezu, v němž uložil krajskému soudu, jak má v novém řízení po vrácení věci pokračovat. Ústavní soud uvedl: „V novém řízení následu- jícím po kasaci napadeného rozhodnutí bude krajský soud povinen ve vztahu k řádnému zjištění podmínek vyhlášení a konání refe- renda ověřit, zda stěžovatelem zmiňovaní cizí státní příslušníci skutečně mají trvalý pobyt na území části obce, jež má být oddě- lena, zda se jedná o občany Evropské unie a zda jejich počet spolu s občany obce ve smyslu f 16 obecního zřízení přesahuje 1 000.
Teprve na základě těchto zjištění pak bude moci učinit závěr o splnění či nesplnění o. x podmínky počtu „občanů“ části obce usilující o oddělení a tudíž o vyhlášení referenda.“ Vázán uvedeným právním názorem Ústav- ního soudu postupoval krajský soud v novém řízení dle uvedených pokynů, jak je ostatně již ze shora uvedeného patrno. Krom toho reflektoval na připomínku navrhovatele a vy- žádal si od Magistrátu města Hradec Králové sdělení z informačního systému evidence obyvatel, státními příslušníky kterých států ci- zinci s různými typy pobytů evidovaní v části statutárního města Hradec Králové jsou (viz shora citovaná odpověď Magistrátu města Hradec Králové, oddělení evidence obyvatel, ze dne 25.5.
2010). V návaznosti na to krajský soud předesílá, že Ustavní soud se ve svém shora citovaném nálezu v souvislosti s existencí mezinárod- ních smluv předvídaných v $ 17 zákona o ob- cích zmínil toliko a pouze o Smlouvě o fun- gování Evropské unie. Lze předpokládat, že pokud by mu byla známa existence jiné ob- dobné mezinárodní smlouvy, v odůvodnění svého nálezu by ji jistě zmínil. Svědčí o tom i jeho pokyny, jak má krajský soud v novém ří- zení postupovat a jaké skutečnosti rozhodné pro posouzení věci má zjistit (viz již citovaná část V.
odst. 43 nálezu). Ani navrhovatel žád- nou konkrétní mezinárodní smlouvu neuve- dl, jeho námitka zůstala v rovině zcela obec- né. Také odborná literatura žádnou takovou mezinárodní smlouvu nezmiňuje (srov. Ve- dral, J.; Váňa, L.; Břeň, J.; Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vyd. C. H. Beck: Praha, 2008). Přesto se však kraj- ský soud snažil existenci takové mezinárodní smlouvy dohledat a to zejména ve vztahu ke státům, jejichž státní příslušníci v různých právních režimech v části Březhrad dle uve- deného sdělení Magistrátu města Hradec Králové byli evidování.
Jeho úsilí ovšem bylo bezvýsledné, a proto krajský soud uzavřel, že s výjimkou Smlouvy o fungování Evropské unie neexistuje jiná mezinárodní smlouva vy- mezená v $ 17 zákona o obcích, která by také státním občanům jiného státu přiznávala oprávnění občana obce stanovená v $ 16 zá- kona o obcích. Navrhovatel se rovněž snažil podpořit své názory na zákonnou podmínku 1 000 občanů pro vyhlášení místního referenda o oddělení části obce odkazy na shora citovaná ustano- vení zákona o obcích či zákona o rozpočto- vém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům.
Krajský soud však neshledal, že by znění těchto ustanovení byla v logickém pro- tikladu se zněním $ 21 odst. 1 zákona o ob- cích. Ostatně například navrhovatelem zmí- něný $ 22 zákona o obcích ve svém odstavci 2 zakotvuje, že návrh na oddělení části obce musí (mimo jiné) obsahovat pod písmenem c) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit, ale současně pod písmenem d) také rozděle- 891 2122 ní výnosu daní v poměru podle počtu obyva- tel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na vý- nosech daní podílí nově vzniklá obec.
Z uve- deného je zřejmé, že zákonodárce si byl rozdílu pojmů „občan“ a „obyvatel“ dobře vě- dom a zcela úmyslně tyto pojmy používal pro rozdílné právní situace. Krajskému soudu tak nezbývá, než znovu odkázat na již citovanou část odůvodnění nálezu Ústavního soudu (Část V. odst. 21 až 27) a jeho závěr, že shora uvedenou zákonnou podmínku pro vyhláše- ní místního referenda o oddělení části obce shledal ústavně konformní. Krajský soud proto uzavřel, že v novém ří- zení bylo spolehlivě prokázáno, že ke dni 28.
5. 2010, tedy ke dni rozhodování soudu, bylo evidováno v části statutárního města Hra- dec Králové - Březhrad 892 fyzických osob, které jsou státními občany České republiky a jsou hlášeny v této části statutárního města Hradec Králové k trvalému pobytu ($ 16 odst. 1 zákona o obcích), a 2 fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou občany člen- ských států Evropské unie (EU) a jsou hláše- ny v této části statutárního města Hradec Krá- lové k platnému trvalému pobytu občana Evropské unie ($ 17 zákona o obcích).
V části Březhrad usilující o oddělení od statutárního města Hradec Králové tak bylo evidováno ke dni rozhodování soudu celkem 894 občanů ve smyslu $ 16 a $ 17 zákona o obcích. Neby- la tak splněna zákonná podmínka pro vyhlá- šení místního referenda o oddělení části ob- ce stanovená v $ 21 odst. 1 zákona o obcích, neboť část obce usilující o oddělení neměla ke dni rozhodování soudu 1 000 občanů ve smyslu $ 16 a 17 zákona o obcích. 2122 Správní trestání: zánik odpovědnosti za správní delikt Rozhlasové a televizní vysílání: běh prekluzivní subjektivní lhůty Správní řízení: vydání rozhodnutí kolegiálním orgánem k $ 109 odst. 2 soudního řádu správního k $ 196 71 odst. 2 písm. a) správního řádu (č. 500/2004 Sb.) k $ 8 odst. 5 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů*"“ I.
K zániku odpovědnosti za správní delikt uplynutím času (prekluzi) přihlíží správní soudy všech stupňů z úřední povinnosti.
II. Počátek běhu prekluzivní subjektivní lhůty ve smyslu $ 8 odst. 5 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je dán okamžikem vědomosti o skutkových okol- nostech v takovém rozsahu, který umožní předběžné právní zhodnocení, že došlo k porušení zákona jako takového.
III. Vydáním rozhodnutí ve smyslu $ 71 odst. 2 písm. a) správního řádu z roku 2004 je i u kolegiálního orgánu předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhod- nutí k doručení podle $ 19 téhož zákona.
Přípravný výbor pro konání referenda o oddělení Březhradu od statutárního města