Vyloučení zápočtu doby výkonu služby příslušníka Sboru národní bez- pečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti podle $ 153 odst. 2 a $ 157c zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, do doby trvání služebního poměru pro přiznání příspěvku za službu neodporuje čl. 28 Listiny základních práv a svobod.
V dané věci došlo k následnému vy- loučení dob z doby rozhodné pro výpo- čet příspěvku za službu a toto vyloučení s následným zastavením výplaty příspěv- ku za službu považoval žalobce za nezá- konné. Pokud jde o žalobcem narnítanou re- troaktivitu uvedeného postupu a údaj- nou nezávaznost nálezu Ústavního sou- du, těmito námitkami se již podrobně zabýval Vrchní soud v Praze ve shora uvedeném rozsudku ze dne 18. 12. 1998 a dospěl ke správnému závěru, že Ústav- ní soud nálezem publikovaným pod č. 107/1996 Sb., týkajícím se návrhu skupiny poslanců na zrušení zákona č. 33/1995 Sb. a č. 34/1995 Sb., závazně rozhodl, že zákony nejsou diskriminační ani retroaktivní.
Proto se soud touto otázkou již opětovně nezabýval a odka- zuje na odůvodnění uvedeného nálezu a rozsudku vrchního soudu. Pokud jde o jednotlivé vyloučené do- by a činnosti, které v nich žalobce vyko- nával, jsou podrobně popsány v žalobou napadeném rozhodnutí a podle názo- ru soudu jsou dostatečným zdůvodně- ním a konkretizací, kterou požadoval shora uvedený rozsudek Vrchního sou- du v Praze. Soud proto na toto podrobné odůvodnění v celém rozsahu odkazuje a poznamenává, že žalobce kromě obec- ných námitek v žalobě nepolemizoval s konkretizací činností, které ve vylouče- 547 235 ných dobách vykonával; uváděl jen, že pracoval jako šifrant a neměl vliv na ob- sah zpráv.
Z podrobného vylíčení žalob- cových činností vyplývá, že žalobce vy- konával i další činnosti. Všechny tyto činnosti jsou podle názoru soudu čin- nostmi, které žalovaný správně podřadil pod činnosti s rozvědným a kontraroz- vědným zařazením. Žalovaný také vyvrá- til žalobcovo tvrzení, že nepodepsal žád- né dokumenty, ze kterých by vyplývalo, že pracoval pro StB, neboť doložil, že ža- lobce vlastnoručně podepsal dne 29. 7. 1975 záznam o seznámení s náplní čin- nosti a s povinnostmi vyplývajícími z funkč- ních zařazení u útvaru Správy Státní bez- pečnosti Plzeň v rozsahu problematiky „Církve a sekty“.
Dále žalovaný poukázal na žalobcovy vlastnoruční podpisy ze dne 1. 11. 1978 o seznámení s proble- matikou funkčního zařazení u útvaru L Správy Federálního ministerstva vnitra, které provedl pověřený příslušník I sprá- vy FMV, dále na žalobcovy podpisy ze dne 7. 5. 1975 na žádosti o přeložení ke složkám StB, ze dne 22. 11. 1976 a 19. 5. 1977 na komplexním hodnocení přísluš- níka Správy StB Plzeň, ze dne 15. 9. 1978 na žádosti o přeložení ze Správy StB Pl- zeň k L Správě FMV a konečně na podpi- sy ze dne 23.
5. 1979, dne 14. 6. 1982 a dne 22. 6. 1987 na komplexních hod- noceních I. Správy FMV. Písemnosti se žalobcovými podpisy dosvědčující jeho působení ve shora uvedených složkách tedy existují. Pokud se v této souvislosti žalobce v žalobě odvolával na obsah své- ho odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, nutno poznamenat, že podle ustálené judikatury je třeba, aby žalobce uvedl své žalobní námitky vý- slovně v žalobě. Soud se nemůže spoko- jit s odkazem na podání, které účastník učinil ve správním řízení (srov. ustano- vení $ 71 odst. 1 s.
ř. s.). Žalobce žalovanému správně vytkl, že výrokem napadeného rozsudku ne- měl měnit text odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť změ- na rozhodnutí, která se vyjadřuje ve vý- roku odvolacího rozhodnutí, se má týkat pouze výroku napadeného rozhodnutí. Případná změna odůvodnění se vyjadřu- je přímo v textu odvolacího rozhodnutí. Jedná se sice o procesní pochybení žalo- vaného, avšak toto pochybení nemá vliv na správnost žalobou napadeného roz- hodnutí; z tohoto důvodu nemůže dojít ke zrušení tohoto rozhodnutí.
C ouč) 235 Političtí vězni: změna odsuzujícího soúdního rozhodnutí Řízení před soudem: vázanost rozhodnutím v trestní věci k $ 4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účast- níkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky pří- slušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 (v textu též „zákon č. 261/2001 Sb.“) k $ 52 odst. 2 soudního řádu správního 548 Podle $ 4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb. se pro nárok na jednorázovou dáv- ku počítá jen rozdíl mezi trestem původně uloženým a trestem přiměřeným, který byl stanoven v rehabilitačním řízení.
Námitka uplatněná v žádosti o dávku a později ve správní žalobě a spočívající v tom, že se žadatel nedo- pustil ani obecně trestného činu, za který mu byl přiměřený trest stanoven, je právně irelevantní, nebylli tento přiměřený trest pravomocně zrušen.
původně Pavel P. v P., nyní Blažena P. v P. a spol. proti Ministerstvu vnitra 0 přís-