I. Pražská městská část nebyla a neměla být účastníkem správního říze- ní, v němž bylo vydáno rozhodnutí správní žalobou napadené (účastníkem řízení byl podle $ 37 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb. pouze příjemce dávky státní sociální podpory), a nebyla proto legitimována k podání správní ža- loby podle $ 250 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném ke dni 31. 12. 2002. Z to- hoto důvodu přicházelo v úvahu zastavení řízení podle $ 250d odst. 3 o. s. ř. pro podání žaloby zjevně neoprávněnou osobou. Zastavení řízení z uvede- ného důvodu by bylo odůvodněno i tím, že pražská městská část není práv- nickou osobou, svým jménem aktivně legitimovanou k podání správní ža- loby.
II. Nesouhlasí-li správní orgán nižšího stupně s právním názorem správního orgánu vyššího stupně, nemůže se podáním správní žaloby sna- žit o zvrácení rozhodnutí správního orgánu vyššího stupně.
Podle ustanovení $ 250 odst. 2 0. s.ř. žalobcem byla fyzická nebo právnická osoba, která o sobě tvrdila, že jako účast- ník správního řízení byla rozhodnutím 65 správního orgánu zkrácena ve svých právech. Podat žalobu mohla i fyzická nebo právnická osoba, se kterou nebylo ve správním řízení jednáno jako s účast- níkem řízení, ač s ní jako s účastníkem jednáno být mělo. Žalobce nebyl a neměl být účast- níkem správního řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí správní žalobou napadené (účastníkem řízení byl po- dle ustanovení $ 37 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb. pouze příjemce dávky státní sociální podpory), a nebyl proto legitimován k podání správní žaloby po- dle ustanovení $ 250 o.
s. ř. Z tohoto dů- vodu přicházelo v úvahu zastavení říze- ní podle ustanovení $ 250d odst. 3 0.s.ř. pro podání žaloby zjevně neoprávněnou osobou. Zastavení řízení z uvedeného důvodu by bylo odůvodněno i tím, že pražská městská část není právnickou osobou, svým jménem aktivně legitimo- vanou k podání správní žaloby (takto uvážil Vrchní soud v Praze v několika svých rozhodnutích, např. ve věci sp. zn. 6 A 95/96). V dané věci jde o případ, kdy správní orgán nižšího stupně nesouhlasí s práv- ním názorem správního orgánu vyššího stupně a správní žalobou se snaží o zvrá- cení rozhodnutí správního orgánu vyšší- 33 ho stupně; takovýto postup je však zcela nepatřičný.
Jak již bylo výše uvedeno, správní ža- loba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a soud proto žalobu po- dle ustanovení $ 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. odmítl. Zbývá dodat, že i kdyby Žalobce byl legitimován k podání správní žaloby, by- lo by nutno žalobu odmítnout pro opož- děnost [$ 46 odst. 1 písm. © s. ř s.]. Obecná Ihůta k podání žaloby, která se počítá od doručení písemného vyhoto- vení rozhodnutí, činila podle $ 250b odst. 1 o.s.ř. dva měsíce (a tak je tomu i nyní podle ustanovení $ 72 odst. 1 s.
ř. s.). Vzhledem k tomu, že ža- lobci, který nebyl účastníkem správního řízení, nebylo rozhodnutí správní žalo- bou napadené doručováno, nutno lhůtu k podání žaloby počítat od doručení na- padeného rozhodnutí účastníkovi říze- ní. Ze zpátečního lístku, předloženého žalovaným, vyplývá, že rozhodnutí mi- nistra práce a sociálních věcí bylo účast- níku řízení Jiřímu FE doručeno dne 30. 11. 2001; žalobce však žalobu podal na poště dne 15.3.2002, tedy zcela zjev- ně po uplynutí dvouměsíční lhůty k její- mu podání.
Gedi) 33 Důchodové pojištění: posuzování zdravotního stavu k $ 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb.,o organizaci a provádění sociálního za- bezpečení, ve znění účinném od 1.1.1998 k $ 3 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe- čení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociál- ním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 139/1998 Sb.
I. Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracov- ní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové 66 komise ($ 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).
II. Sama skutečnost, že posudková komise je orgánem Ministerstva prá- ce a sociálních věcí, není důvodem k pochybnostem o objektivitě jejích zá- věrů; ta má být garantována složením posudkových komisí předepsaným $ 3 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním za- bezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republi- ky v sociálním zabezpečení, podle níž jsou členy posudkových komisí ne- jen posudkoví lékaři a tajemníci z řad pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i odborní lékaři jednotlivých klinických oborů, tedy osoby odlišné od pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí.
Městská část Praha 7 proti Minister- stvu práce a sociálních věcí o pře- platku na dávce státní sociální pod- pory.