žebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služeb- ním poměru“) I. Jednání příslušníka Hasičského záchranného sboru zařazeného ve funkci hasič - strojník spočívající v nástupu do služby pod vlivem alkoholu je porušením základních povinností příslušníka tohoto sboru upravených v $ 13 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České repub- liky, a v $ 28 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním pomě- ru příslušníků Policie České republiky. II. Uložení kázeňského trestu podle $ 33 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a propuštění ze služebního poměru podle $ 106 odst. 1 písm. d) citovaného zákona (zde: po- rušení povinnosti zvlášť závažným způsobem) pro týž skutek se nevylučuje.
žebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služeb- ním poměru“) I. Jednání příslušníka Hasičského záchranného sboru zařazeného ve funkci hasič - strojník spočívající v nástupu do služby pod vlivem alkoholu je porušením základních povinností příslušníka tohoto sboru upravených v $ 13 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České repub- liky, a v $ 28 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním pomě- ru příslušníků Policie České republiky. II. Uložení kázeňského trestu podle $ 33 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a propuštění ze služebního poměru podle $ 106 odst. 1 písm. d) citovaného zákona (zde: po- rušení povinnosti zvlášť závažným způsobem) pro týž skutek se nevylučuje.
Žalobce byl příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky; po- dle $ 10 odst. 1 zákona o Hasičském zá- chranném sboru se na služební poměr příslušníků Hasičského záchranného sboru užije zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, nestanoví-li tento zá- kon jinak a s vyloučením některých taxa- tivně stanovených ustanovení. Podle $ 13 zákona o Hasičském záchranném sboru je příslušník Hasičského záchranného sboru povinen vykonávat službu svědo- mitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, prohlubovat své odborné znalosti, udržovat fyzickou zdatnost a to prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti. Podle $ 28 odst. 1 písm. a) zákona o.služebním poměru, který se na posuzovanou věc rovněž použije, je po- vinen plnit svědomitě a řádně úkoly ulo- žené mu zákony a dalšími obecně závaz- nými předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy a pokyny služebních funkcioná- řů a nadřízených. Ustanovení $ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o pro- vozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, stanoví, že řidič nesmí řídit vozidlo bezprostřed- 1120 ně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po jeho požití, kdy by mo- hl být ještě pod jeho vlivem. Podle Roz- kazu č. 1/1996 (Řád chemickotechnické služby v požární ochraně) je hasič povi- nen hlásit při nástupu služby neprodle- ně nadřízenému veliteli indispozici Či ji- né důvody, které mu zabraňují použít prostředky chemickotechnické služby [bod 20.b)] a podle Rozkazu č. 3/1996 (Řád strojní-služby v požární ochraně) je řidič a strojník povinen každou indispo- zici, která snižuje schopnost k řízení po- žárního automobilu, neprodleně nahlá- sit bezprostředně nadřízenému veliteli (bod 37). Služebnímu zařazení hasič - strojník v 7. platové třídě (což bylo ža- lobcovo zařazení) odpovídá podle slu- žebního platového řádu (nařízení vlády č..79/1994 Sb.) činnost: řízení a obsluha speciální požární techniky a vyprošťova- cích zařízení při zásahu. Podle $ 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním po- měru, který na posuzovanou věc rovněž dopadá, může být příslušník Hasičského záchranného sboru propuštěn ze služeb- ního poměru, jestliže porušil služební přísahu nebo služební povinnost zvlášť závažným způsobem. Ačkoliv žalobce se ke skutkové strán- ce věci, tj. zda nastoupil dne 3. 10. 2001 do služby pod vlivem alkoholu, vyjadřuje v tom směru, že si této skutečnosti nebyl vědom, popřípadě, že byl závěry rozbo- ru krve překvapen, anebo - při jednání soudu - že požil kapky proti kašli, nemá soud pochybnosti o tom, že jak trubice- mi ALTEST, tak rozborem krve bylo pro- kázáno, že žalobce byl v době nástupu do služby pod vlivem alkoholu. Prvá de- chová zkouška trubicí ALTEST v 7.20 ho- din 3. 10. 2001 byla podle služebního záznamu z téhož dne pozitivní s délkou zabarvení téměř k rysce, rozbor krve odebrané v 9.10 hodin prokázal hladinu alkoholu 0,59 g/kg. Proto pro vyslovení úvahy o prvé námitce [tvrzení o tom, že se žalobce nedopustil porušení povin- ností stanovených příslušnými předpisy uvedenými v napadených rozhodnutích, zejména porušení $ 5 odst. 2 písm. b) zá- kona č. 361/2000 Sb., o provozu na po- zemních komunikacích] je rozhodující určení okruhu povinností (a to jak po- vinností stanovených obecně závaznými předpisy, tak rozkazy nadřízených slu- žebních funkcionářů), jež tímto jedná- ním porušil. Soud nejprve obecně poznamenává, že podstatnou náplní žalobcova služební- ho zařazení strojník - řidič je řízení složité požární techniky včetně její obsluhy při zásahu. Jestliže výše citovaná zákonná ustanovení vyžadují, aby příslušník Hasič- ského záchranného sboru vykonával služ- bu svědomitě a řádně, přičemž $ 5 odst. 2 písm. b) citovaného zákona č. 361/2000 Sb. zakazuje řidiči řídit vozidlo pod vlivem al- koholu, pak žalobce svým jednáním bez ja- kýchkoli pochybností způsobil, že službu, jejímž obsahem je ochrana života a zdraví osob, k čemuž se rovněž zavázal služební přísahou, nemohl vykonávat vůbec, natož svědomitě a řádně. Na tom nic nemění subjektivní připravenost k výkonu služby. Bylo žalobcovou povinností uloženou zá- konem zdržet se požívání alkoholických nápojů v takové době před nástupem do služby, aby mohl vykonávat svědomitě a řádně službu, jež spočívá v řízení vozidel a jejich obsluze. Nejvyšší správní soud proto neshledává právní kvalifikaci, kte- rou žalovaný na tento skutek užil, nespráv- nou. Jistě nešlo o přímé porušení ustano- vení $ 5 odst. 2 písm. b) citovaného zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na po- zemních komunikacích, neboť v řízení vo- zidla žalobci zabránili jeho nadřízení, nic- méně aplikace tohoto ustanovení ve spojení s ustanoveními zákona o Hasič- ském záchranném sboru ($ 13) a zákona o služebním poměru [$ 28 odst. 1 písm. 4)] vymezujícími základní povinnosti přísluš- níka skýtají dostatečnou oporu pro vyslo- vení závěru, že žalobce povinnosti přísluš- níka porušil. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani žalobcovo tvrzení, že ne při každé směně řídil vozidlo; podstat- né je, že řízení vozidel a obsluha techniky byly náplní jeho práce a v případě nutnos- ti zásahu by býval musel tyto povinnosti plnit. V řízení o propuštění ze služebního poměru pak orgán I. stupně hodnotil toto porušení jako zvlášť závažné, kterýžto stu- peň intenzity porušení právní povinnosti stanoví $ 106 odst. 1 písm. d) zákona o slu- žebním poměru jako podstatný znak, je- hož naplnění zakládá možnost propustit příslušníka ze služebního poměru. Nej- vyšší správní soud tedy dospěl k názoru, že žalobce porušil citovaná ustanovení předpisů upravujících služební poměr příslušníka Hasičského záchranného sbo- ru ve spojení s $ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Hodnocení intenzity toho- to porušení provedené v napadených roz- hodnutích spjaté se specifiky funkce, kte- rou žalobce zastával (hasič - strojník), se nevymyká mezím, které zákon pro takové posouzení skýtá. Pokud jde o námitku dvojího postihu za tentýž skutek, Nejvyšší správní soud jí nepřisvědčuje. Smysl a účel uložení ká- zeňského trestu a propuštění ze služeb- ního poměru jsou zcela odlišné. Ulože- ním kázeňského trestu je příslušník Hasičského záchranného sboru postižen za to, že svým jednáním naplnil skutko- vou podstatu kázeňského přestupku ($ 33 zákona o služebním poměru), při- čemž uložení kázeňského trestu nepatří mezi důvody pro propuštění. Propuště- ní příslušníka ze služebního poměru je jedním ze způsobů jeho skončení. V pří- 1121 1003 padě propuštění podle $ 106 odst. 1 písm. d) služební funkcionář posuzuje, zda došlo k porušení služební přísahy nebo služební povinnosti tak závažným způsobem, že je vyloučeno další setrvání příslušníka v řadách Hasičského zá- chranného sboru. Nejde tedy o potrestá- ní za stejné jednání, neboť propuštění není z hlediska právního trestem, i když subjektivně tak může být vnímáno. Kaž- dé protiprávní jednání může vyvolat ná- sledky spočívající ve vyvození různého druhu odpovědnosti (trestní, kázeňské, za škodu atd.). Za nepřípustné by soud považoval pouze současné či postupné uplatnění takového druhu odpovědnosti, které se vzájemně vylučují (například trestní a kázeňské podle $ 37 zákona o služebním poměru). Zákon o Hasič- ském záchranném sboru ani zákon o slu- žebním poměru nebrání tomu, aby došlo k uložení kázeňského trestu a současně propuštění ze služebního poměru. Sou- běhu pak nebrání ani skutečnost, že v po- suzovaném případě by v důsledku pro- puštění byl kázeňský trest (snížení hodnosti na dobu jednoho roku) fakticky nevykonatelný. Posuzování efektivity ulo- ženého kázeňského trestu ostatně není věcí soudu. Soud rovněž dává za pravdu vyjádření žalovaného, že k propuštění ze služebního poměru mohlo v posuzova- ném případě dojít.i bez kázeňského po- trestání - v tomto ohledu je odůvodnění napadeného rozhodnutí nepřesné, nic- méně pro posouzení důvodnosti této i poslední námitky (zmatečnost napade- ného rozhodnutí v odůvodnění, pokud jde o domněnku, že by nevydáním roz- hodnutí o kázeňském přestupku došlo k porušení principu presumpce neviny) bez právní relevance. 1003 Zdravotnictví: rozsah poskytování zdravotní péče k $ 5 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdra- votnických zařízeních Podle $ 5 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, je nestátní zdravotnické zařízení povinno poskytovat zdravotní péči jen toho druhu a v tom rozsahu, v jakém je poskytování zdravotní péče stanoveno v rozhodnutí o registraci. Toto rozhodnutí vymezuje mj. i místo výkonu zdravotní péče (zde lékárnu); péči (zde péči lékárenskou) tak nelze poskytovat v prostorách jiných, k této čin- nosti nezpůsobilých.
Jaromír P. proti Ministerstvu vnitra o propuštění ze služebního poměru.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2004
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu