„vyhláška č. 580/1990 Sb.“)
I. Při uložení pokuty podle $ 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, se pro výpočet neoprávněně získaného majetkového prospěchu vychází z ceny účtované odběratelům zahrnující i daň z přidané hodnoty. .
II. Způsob určení průměrné věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti včetně vzorce stanoveného cenovým výměrem je součástí cenové regulace a soudu nepřísluší hodnotit vhodnost stanovených kritérií.
III. Souhlas kontrolovaného subjektu s protokolem o kontrole podle $ 6 odst. 5 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, nevylu- čuje hodnocení protokolu o kontrole jako důkazu v řízení o uložení pokuty.
: Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené správní rozhodnutí v rozsahu a mezích žaloby ($ 75.odst. 1 s. ř. s.) a do- spěl k závěru, že žaloba není důvodná. O jednotlivých žalobních námitkách uvážil takto: - v prvé námitce žalobce poukazuje na nesprávný výpočet pokuty, neboť ne- oprávněný majetkový prospěch byl počí- tán z kupní ceny zahrnující i daň z přida- né hodnoty. Pokuta podle $ 17 odst. 1 písm. a) zá- kona o cenách (ve znění po novele pro- vedené zákonem č. 151/1997 Sb.) se ukládá ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán.
Majetkovým prospě- chem neoprávněně získaným poruše- ním cenových předpisů prodávajícího se pro účely určení výše pokuty v přípa- dech uvedených v $ 15 odst. 1 písm. a) aže) zákona o cenách rozumí podle $ 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených ku- pujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány na základě $ 5 odst. 2 4 3 nebo $ 6 odst. 1 zákona nebo které by odpovídaly podmínkám regula- ce cen. Co se rozumí cenou, stanoví zá- kon o cenách v $ 1 odst. 2 písm. a) tak, že cena je peněžní částka sjednaná při ná- kupu a prodeji, a v $ 2 odst. 1 tak, že sou- částí sjednané ceny je mj. příslušná daň. Zákonná úprava je pak shodně a výslov- ně promítnuta i v cenovém výměru [Vý- měr Ministerstva financí č. 01/96, ve zně- ní změn provedených Výměrem č. 04/96, část II položka č. 5, kód 40.30.11, bod (1) - Energie tepelná od výrobce a distribu- tora].
V cenách, které měly být účtovány, a stejně tak v:cenách skutečně zaplace- ných odběrateli byla příslušná daň z při- dané hodnoty obsažena. Způsob výpočtu neoprávněně získaného majetkového prospěchu zahrnující daň z přidané hod- noty není v rozporu s právním předpi- sem. Nelze ani akceptovat žalobcův ná- zor, že daň z přidané hodnoty je odváděna státu, a tak se jedná vlastně o dvojí postih. Odvod daně z přidané hodnoty na základě daňového zákona nemá charakter postihu. Užití ceny včet- ně daně při výpočtu proto nemůže mít charakter dalšího postihu; navíc by ani obecně nebylo možno vyloučit souběh odpovědností.
Protiprávní jednání může být spojeno s různými druhy odpověd- nosti - trestní, sankční, za způsobenou škodu atd. - aniž by jejich současné vy- vození bylo vyloučeno. V daném přípa- dě jde o sankční postih, při němž je výše sankce určitým způsobem stanovena ve vztahu k výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu, u něhož je rov- něž právním předpisem určeno, co se za něj považuje. Majetkový prospěch neo- právněně získaný porušením cenových předpisů nebo také neoprávněně získa- ný majetkový prospěch jsou pojmy ce- nových předpisů, které také určují, co se jimi rozumí.
Přitom úprava v cenovém výměru vychází ze zákonné úpravy; po- kud jde o charakter a závaznost cenové- ho výměru, je třeba vycházet ze zmocně- ní obsaženého v $ 10 zákona o cenách. Závazností cenových výměrů se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 9. 10. 2003, čj. 7 A 6/2002-50 (ne- publikováno), a dospěl k závěru, že se jed- ná o pramen práva (shodně jako Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000). - ve druhé námitce žalobce poukazu- je na nesprávnou aplikaci vzorce výpo- čtu průměrné věcně usměrňované ceny r.
1995, a to ve vztahu k nákladům na pa- vo. Cena tepelné energie patří mezi ceny věcně usměrňované ve smyslu $ 6 odst. 1 zákona o cenách a věcné usměrňování spočívá ve stanovení podmínek cenový- mi orgány pro sjednání cen. Seznam zbo- ží, u kterého se uplatňuje regulace cen, a ceny v jeho rámci stanovené určují ce- nové orgány a zveřejňují jej v cenovém věstníku ($ 10 zákona o cenách). Pro rozhodné období byl seznam zboží s re- gulovanými cenami určen Výměrem Mi- nisterstva financí č. 01/96, změny sezna- mu pak Výměrem č. 04/96.
V části II (Seznam zboží, u něhož se uplatňuje věc- né usměrňování cen) v položce 5 (kód 40.30.11 - Energie tepelná od výrobce a distributora) je v bodě (3) písm. b) sta- noveno, že za rok 1996 nesmí být prů- měrná věcně usměrňovaná cena tepelné energie pro domácnosti vyšší než prů- měrná věcně usměrňovaná cena tepelné energie za rok 1995 zvýšená o 3,5 %; tak- to zvýšenou průměrnou věcně usměrňo- vanou cenu je přitom možno překročit nejvýše o částku vlivu sjednané vyšší ce- ny zemního plynu pro výrobu tepelné energie v souladu se stanovenou maxi- mální cenou zemního plynu s účinností od 1.
8. 1996. V bodě (4) pak je stanove- no, že průměrná věcně usměrňovaná Ce- na za rok 1995 se určí podle vzorce : 095 - N95 ň N95 g96 g95 a dále jsou uvedeny definice užitých symbolů (což je zmíněno i ve správním rozhodnutí I. stupně). Tvrdí-li tedy ža- lobce, že v čitateli druhého zlomku by mělo být N96 místo N95 (tedy náklady na palivo podle spotřeby v r. 1996, a ni- P95 = 743 627 koliv podle spotřeby v r. 1995), nelze mu přisvědčit. Způsob, jakým je vypočítává- na průměrná věcně usměrňovaná cena, která je základem pro stanovení věcně usměrňované ceny v dalším roce, takto stanoví cenový orgán v mezích své pra- vomoci, a vzorec je tak součástí věcného usměrňování cen.
Soud není oprávněn posuzovat vhodnost způsobu, jakým je cena věcně usměrňována; v mezích ža- lobních námitek zkoumá zákonnost na- padeného rozhodnutí, v daném případě, zda výpočet neoprávněného majetkové- ho prospěchu, který je základem ulože- né pokuty; byl vypočten v souladu s pra- vidly určenými na základě zákonného zmocnění. Podle $ 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb. se majetkový prospěch získaný porušením cenových předpisů prodávajícím pro určení výše pokuty v případech uvedených v $ 15 odst. 1 písm. a) až e) zákona o cenách vyčíslí ja- ko rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány na základě ustanovení $ 6 odst. 1 zákona.
V tom soud pochybení neshledal. - ve třetí námitce žalobce poukazuje na nedostatek kontrolního zjištění ohled- ně výše dodávek tepla. Pokuta za porušení cenových předpi- sů podle $ 17 odst. 1 písm. a) zákona o cenách je ukládána ve správním řízení upraveném zákonem o cenách (v me- zích odst. 5 cit. ustanovení s použitím správního řádu) a vyhláškou č. 580/1990 Sb. Přesto, že se jedná o sankční správní pro- ces, postrádá řízení určité prvky jinak pro ukládání pokut charakteristické, a to zejména prostor pro úvahu správního orgánu o výši pokuty.
Ta se ukládá ve výši neoprávněně získaného majetkové- ho prospěchu za období, v němž byl zís- kán, a prováděcí předpis stanoví obsah 744 tohoto pojmu (6 8-odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb.). Skutková zjištění tak mají význam nejen pro posouzení napl- nění znaků skutkové podstaty deliktu, ale také přímo určují výši pokuty. Žalob- ce nepopírá, že porušil cenové předpisy, ovšem výpočet neoprávněného majetko- vého prospěchu nepovažuje za přesný, neboť ve skutečnosti. dodal větší množ- ství tepla, než z jakého vycházel kontrol- ní orgán i správní orgány rozhodující o pokutě.
V žalobě tvrdil, že nebyla zo- hledněna skutečnost, že při výpočtu smluvní ceny odběratelům provedl sní- žení již objemu dodávky, a nikoli pouze ceny, i když množství 58 078,43 GJ bylo skutečně dodáno, a tak nedošlo k zapo- čtení smluvních korekcí pro kotelny K 19 a K 36. Při jednání upřesnil, že na smluvním základě poskytoval slevy u do- dávek z kotelen K 19 a K 36 tím způso- bem, že v odpovídajícím poměru snížil při fakturaci množství dodaného tepla. Z toho plyne, že skutečně došlo k ur- čitému zkreslení výše dodávek, ale i k to- mu odpovídajícímu zkreslení výše tržeb.
Z protokolu o kontrole vyplývá, že kon- trolní orgán při výpočtu věcně usměrňo- vané ceny roku 1995 vycházel v ukazate- li „g96“ z objemu dodávek tepla pro domácnosti od výrobce za rok 1996 ve výši 57 920,79 GJ a ze stejného množství vycházel i při výpočtu možného zvýšení ceny a při výpočtu neoprávněného ma- jetkového prospěchu. Z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí je však podstatné posouzení, zda se jedná o vadu postupu či rozhod- nutí správního orgánu. Pokud žalobce vznáší danou námitku proti kontrolní- mu zjištění, nelze mu přisvědčit.
Kontro- la byla prováděna podle $ 14 odst. 1 písm. a) zákona o cenách. Způsob prová- dění kontroly je upraven v zákoně České národní. rady č. 552/1991 Sb:, o státní kontrole, včetně práv a povinností kon- trolních orgánů a kontrolovaných sub- jektů. Pokud jde o podklady pro kontro- lu, spis obsahuje podklady předložené při kontrole žalobcem: k množství dodá- vek tepelné energie „přehled vyfakturo- vaných GJ pro byty v r. 1996“ a k tržbám kopie faktur vystavených jednotlivým odběratelům za dané období.
Pokud by- ly slevy poskytovány snížením dodávek, nemohly se samozřejmě promítnout v žádném z těchto dokladů; současně je však třeba zdůraznit, že z těchto podkla- dů nemohlo být kontrolnímu orgánu zřejmé, že existují další dodávky, které nebyly fakturovány, a takovou možnost nelze ani obecně předpokládat. Výsle- dek kontrolního zjištění je uveden v pro- tokolu o kontrole, jehož přílohami byly i kopie kontrolních podkladů. Protokol byl projednán se žalobcem, aniž k němu žalobce vznesl připomínky ve vztahu k rozsahu dodávek tepla či uplatnil ná- mitky podle $ 18 zákona o státní kontro- le.
Postupu a závěrům kontrolního orgá- nu nelze vytýkat tvrzené porušení zákona a protokol o kontrole mohl být základem pro uložení pokuty v souladu s $ 6 odst. 5 vyhlášky č. 580/1990 Sb. Závěr kontroly tak odůvodňoval ná- sledné zahájení správního řízení ($ 16 odst. 1 zákona o cenách). V tomto řízení je' protokol o kontrole třeba považovat za důkaz ve smyslu $ 34 správního řádu. To znamená, že i v případě nevznesení ná- mitek v kontrolním řízení podléhá pro- tokol hodnocení správního orgánu, a to z hlediska jeho úplnosti a správnosti.
Po- kud žalobce v průběhu kontroly předlo- žil neúplné podklady, měl možnost to' v mezích práv účastníka správního říze- ní napravit a důkazy, které by navrhl čí předložil, by pak musely být hodnoceny společně s protokolem o kontrole ($ 33 a $ 34 správního řádu). Žalobce ovšem nezpochybnil výsledek kontrolního zjiš- tění ani při vyjádření k: zahájenému správnímu řízení; vyjádření ze dne 16. 9. 1999 předložené žalobcem při jednání správní spis neobsahuje, a proto nelze vytýkat správnímu orgánu L.
stupně ne- dostatek skutkových zjištění, neboť pod- kladem pro jeho rozhodnutí byl nezpo- chybněný protokol o kontrole včetně podkladů, o které se protokol opíral, a žádná jiná tvrzení, natož návrhy důka- zů, v řízení uplatněny nebyly. V poda- ném odvolání žalobce opět poukazoval jen na připomínku ke kontrole týkající se zahrnutí daně z přidané hodnoty do ceny a teprve na výzvu odvolacího orgá- nu k návrhům na doplnění řízení dopl- nil žalobce odvolání o námitku nezahr- nutí množství dodaných GJ, za které byla odběratelům poskytnuta sleva.
Při pro- jednání odvolání uvedl, že doloží tvrze- né skutečnosti, a poté předložil přehledy dodávek dvou kotelen (jeden neúplný) s údaji o smluvní korekci a smlouvu o dodávkách tepla uzavřenou na jiné než rozhodné období. Následně předložil ji- né dva přehledy (tentokrát sice oba úpl- né, ovšem jeden z nich se lišil od dříve předloženého právě neuvedením smluv- ní korekce) a jiné smlouvy (sice na roz- hodné období, ovšem neuzavřené žalob- cem). Lze souhlasit se závěry odvolacího orgánu vyjádřenými v napadeném roz- hodnutí, že nejde o důkazy vyvracející kontrolní zjištění.
Rozhodnutí ve správ- ním řízení musí být vydáno na základě spolehlivě zjištěného skutečného stavu věci ($ 46 správního řádu).a jedná se jis- tě o povinnost správního orgánu, který provádí dokazování ($ 34 odst. 4 správ- ního řádu). V daném případě byl podkla- dem pro rozhodnutí o pokutě protokol o kontrole, jehož správnost žalobce v od- volacím řízení zpochybnil, avšak své tvr- zení řádně nedoložil. Přitom důkazy, kte- 745 628 rými by mohl svá tvrzení podložit, byly pouze v jeho dispozici a správní orgán si je nemohl opatřit jinak.
V daném přípa- dě by žalobce ke zpochybnění protokolu o kontrole jako důkazu ve správním říze- ní musel předložit zejména řádné smlou- vy o dodávkách obsahující ujednání o slevě, musel by doložit, že byly splněny podmínky k poskytnutí slev a k jejich rozsahu, musel by doložit ujednání o způsobu poskytnutí slev a konečně do- ložit realizaci poskytnutých slev. Zmínka o smluvních korekcích v přehledech do- dávek vyvrácením kontrolních podkladů není, nehledě k tomu, že zmíněné pře- hledy žalobce předkládal v různých vari- antách a že ani součet v přehledech uve- dených korekcí (138,4 GJ) neodpovídá rozdílu mezi jím tvrzeným množstvím dodávek tepla v GJ a množstvím zjiště- ným a doloženým kontrolou (157,54 GJ).
V úplnosti doklady v uvedeném nezbyt- ném rozsahu nebyly předloženy ani sou- du. Odvolací orgán, který rozhodoval v'mezích $ 59 odst. 1 správního řádu a dal žalobci možnost doložení nově tvr- zených skutečností, neporušil zákon, po- kud za takové důkazní situace podle $ 59 odst. 2 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí I. stupně potvrdil. (oš)
Společnost s ručením omezeným Ž. v Ř. proti Státní energetické inspekci (na
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené správní rozhodnutí v rozsahu a mezích žaloby (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O jednotlivých žalobních námitkách uvážil takto : - v prvé námitce žalobce poukazuje na nesprávný výpočet pokuty, když neoprávněný majetkový prospěch byl počítán z kupní ceny zahrnující i daň z přidané hodnoty.
Pokuta podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb. o cenách (ve znění po novele provedené zákonem č. 151/1997 Sb.) se ukládá ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán. Majetkovým prospěchem neoprávněně získaným porušením cenových předpisů prodávajícího se pro účely určení výše pokuty v případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a-e) zákona o cenách rozumí podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány na základě § 5 odst. 2, 3 nebo § 6 odst. 1 zákona nebo které by odpovídaly podmínkám regulace cen.
Co se rozumí cenou stanoví zákon o cenách v § 1 odst. 2 písm. a) tak, že cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji a v § 2 odst. 1 tak, že součástí sjednané ceny je mj. příslušná daň. Zákonná úprava je pak shodně a výslovně promítnuta i v cenovém výměru [Výměr Ministerstva financí č. 01/96, ve znění změn provedených Výměrem č. 04/96, část II. položka č. 5, kód 40.30.11, bod (1) - Energie tepelná od výrobce a distributora]. V cenách, které měly být účtovány a stejně tak v cenách skutečně zaplacených odběrateli byla příslušná daň z přidané hodnoty obsažena.
Způsob výpočtu neoprávněně získaného majetkového prospěchu zahrnující daň z přidané hodnoty není v rozporu s právním předpisem. Nelze ani akceptovat názor žalobce, že daň z přidané hodnoty je odváděna státu a tak se jedná vlastně o dvojí postih. Odvod DPH na základě daňového zákona nemá charakter postihu. Užitím ceny včetně daně při výpočtu proto nemůže mít charakter dalšího postihu; navíc by ani obecně nebylo možno vyloučit souběh odpovědností. Protiprávní jednání může být spojeno s různými druhy odpovědnosti – trestní, sankční, za způsobenou škodu atd.
- aniž by jejich současné vyvození bylo vyloučeno. V daném případě jde o sankční postih, kdy výše sankce je určitým způsobem stanovena ve vztahu k výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu, u něhož je rovněž právním předpisem určeno, co se za něj považuje. Majetkový prospěch neoprávněně získaný porušením cenových předpisů nebo také neoprávněně získaný majetkový prospěch jsou pojmy cenových předpisů, které také určují co se jimi rozumí. Přitom úprava v cenovém výměru vychází ze zákonné úpravy; pokud jde o charakter a závaznost cenového výměru, je třeba vycházet ze zmocnění obsaženého v ust.
§ 10 zákona o cenách. Závazností cenových výměrů se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozsudku č. j. 7 A 6/2002-50, ze dne 9. 10. 2003 a dospěl k závěru, že se jedná o pramen práva (shodně jako Ústavní soud ČR v nálezu zn. Pl. ÚS 24/99, ze dne 23. 5. 2000). - ve druhé námitce žalobce poukazuje na nesprávnou aplikaci vzorce výpočtu průměrné věcně usměrňované ceny r. 1995, a to ve vztahu k nákladům na palivo.
Cena tepelné energie patří mezi ceny věcně usměrňované ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb. o cenách a věcné usměrňování spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Seznam zboží, u kterého se uplatňuje regulace cen a ceny v jeho rámci stanovené určují cenové orgány a zveřejňují v cenovém věstníku (§ 10 zákona o cenách). Pro rozhodné období byl seznam zboží s regulovanými cenami určen Výměrem Ministerstva financí č. 01/96, změny seznamu Výměrem č. 04/96. V části II. (Seznam zboží, u něhož se uplatňuje věcné usměrňování cen) v položce 5.
(kód 40.30.11 - Energie tepelná od výrobce a distributora) je v bodě (3) písm. b) stanoveno, že za rok 1996 nesmí být průměrná věcně usměrňovaná cena tepelné energie pro domácnosti vyšší než průměrná věcně usměrňovaná cena tepelné energie za rok 1995 zvýšená o 3,5 %, když takto zvýšenou průměrnou věcně usměrňovanou cenu je možno překročit nejvýše o částku vlivu sjednané vyšší ceny zemního plynu pro výrobu tepelné energie v souladu se stanovenou maximální cenou zemního plynu s účinností od 1. 8. 1996.
V bodě (4) pak je stanoveno, že průměrná věcně usměrňovaná cena za rok 1995 se určí podle vzorce : Q95 – N95 N95
P95 = -------------- + ------------- q96 q95 a dále jsou uvedeny definice užitých symbolů (což je zmíněno i ve správním rozhodnutí I. stupně). Tvrdí-li tedy žalobce, že v čitateli druhého zlomku by mělo být N96 místo N95 (tedy náklady na palivo podle spotřeby v r. 1996 a nikoliv podle spotřeby v r. 1995), nelze mu přisvědčit. Způsob, jakým je vypočítávána průměrná věcně usměrňovaná cena, která je základem pro stanovení věcně usměrňované ceny v dalším roce, je takto stanoven cenovým orgánem v mezích jeho pravomoci, a vzorec je tak součástí věcného usměrňování cen.
Soud není oprávněn posuzovat vhodnost způsobu jakým je cena věcně usměrňována, v mezích žalobních námitek zkoumá zákonnost napadeného rozhodnutí, v daném případě, zda výpočet neoprávněného majetkového prospěchu, který je základem uložené pokuty, byl vypočten v souladu s pravidly určenými na základě zákonného zmocnění. Podle § 8 odst. 1 vyhl. 580/1990 Sb. majetkový prospěch získaný porušením cenových předpisů prodávajícího se pro určení výše pokuty v případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a-e) zákona o cenách vyčíslí jako rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány na základě ust.
§ 6 odst. 1 zákona. V tom soud pochybení neshledal.
- ve třetí námitce žalobce poukazuje na nedostatek kontrolního zjištění ohledně výše dodávek tepla.
Pokuta za porušení cenových předpisů podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o cenách je ukládána ve správním řízení upraveném zákonem o cenách (v mezích odst. 5/ cit. ustanovení s použitím zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení) a vyhláškou č. 580/1990 Sb. Přesto, že se jedná o sankční správní proces, postrádá určité prvky jinak pro ukládání pokut charakteristické, a to zejména prostor pro úvahu správního orgánu o výši pokuty. Ta se ukládá ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán a prováděcím předpisem je stanoven obsah tohoto pojmu (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb.).
Skutková zjištění tak mají význam nejen pro posouzení naplnění znaků skutkové podstaty deliktu, ale také přímo určují výši pokuty. Žalobce nepopírá, že porušil cenové předpisy, ovšem výpočet neoprávněného majetkového prospěchu nepovažuje za přesný, když ve skutečnosti dodal větší množství tepla, než z jakého vycházel kontrolní orgán i správní orgány rozhodující o pokutě. V žalobě tvrdil, že nebyla zohledněna skutečnost, že při výpočtu smluvní ceny odběratelům provedl snížení již objemu dodávky a nikoli pouze ceny, i když množství 58 078,43 GJ bylo skutečně dodáno a tak nedošlo k započtení smluvních korekcí pro kotelny K 19 a K 36.
Při jednání upřesnil, že na smluvním základě poskytoval slevy u dodávek z kotelen K 19 a K 36 tím způsobem, že v odpovídajícím poměru snížil při fakturaci množství dodaného tepla.
Z toho plyne, že skutečně došlo k určitému zkreslení výše dodávek, ale i k tomu odpovídajícímu zkreslení výše tržeb. Z protokolu o kontrole vyplývá, že kontrolní orgán při výpočtu věcně usměrňované ceny roku 1995 vycházel v ukazateli „q96“ z objemu dodávek tepla pro domácnosti od výrobce za rok 1996 ve výši 57 920,79 GJ a ze stejného množství vycházel i při výpočtu možného zvýšení ceny a při výpočtu neoprávněného majetkového prospěchu.
Z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí je však podstatné posouzení, zda se jedná o vadu postupu či rozhodnutí správního orgánu. Pokud žalobce vznáší danou námitku proti kontrolnímu zjištění, nelze mu přisvědčit. Kontrola byla prováděna podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o cenách. Způsob provádění kontroly je upraven v zákoně č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, včetně práv a povinností kontrolních orgánů a kontrolovaných subjektů. Pokud jde o podklady pro kontrolu, spis obsahuje podklady předložené při kontrole žalobcem, k množství dodávek tepelné energie „přehled vyfakturovaných GJ pro byty v r.
1996“, k tržbám kopie faktur vystavených jednotlivým odběratelům za dané období. Pokud byly slevy poskytovány snížením dodávek, nemohly se samozřejmě promítnout v žádném z těchto dokladů, současně je však třeba zdůraznit, že z těchto podkladů nemohlo být kontrolnímu orgánu zřejmé, že existují další dodávky, které nebyly fakturovány a takovou možnost nelze ani obecně předpokládat. Výsledek kontrolního zjištění je uveden v protokole o kontrole jehož přílohami byly i kopie kontrolních podkladů. Protokol byl projednán se žalobcem, aniž k němu vznesl připomínky ve vztahu k rozsahu dodávek tepla, či uplatnil námitky podle § 18 zákona o státní kontrole.
Postupu a závěrům kontrolního orgánu nelze vytýkat tvrzené porušení zákona a protokol o kontrole mohl být základem pro uložení pokuty v souladu s ust. § 6 odst. 5 vyhl. č. 580/1990 Sb.
Závěr kontroly tak odůvodňoval následné zahájení správního řízení (§ 16 odst. 1 zákona o cenách). V tomto řízení je protokol o kontrole třeba považovat za důkaz ve smyslu § 34 správního řádu. To znamená, že i v případě nevznesení námitek v kontrolním řízení, podléhá protokol hodnocení správního orgánu, a to z hlediska jeho úplnosti a správnosti. Pokud žalobce v průběhu kontroly předložil neúplné podklady, měl možnost v mezích práv účastníka správního řízení toto napravit a důkazy, které by navrhl či předložil, by pak musely být hodnoceny společně s protokolem o kontrole (§§ 33, 34 správního řádu).
Žalobce ovšem nezpochybnil výsledek kontrolního zjištění ani při vyjádření k zahájenému správnímu řízení, vyjádření ze dne 16. 9. 1999 předložené žalobcem při jednání správní spis neobsahuje, a proto nelze vytýkat správnímu orgánu I. stupně nedostatek skutkových zjištění, když podkladem pro jeho rozhodnutí byl nezpochybněný protokol o kontrole včetně podkladů, o které se protokol opíral, a žádná jiná tvrzení, natož návrhy důkazů, v řízení uplatněny nebyly. V podaném odvolání žalobce opět poukazoval jen na připomínku ke kontrole týkající se zahrnutí DPH do ceny, teprve na výzvu odvolacího orgánu k návrhům na doplnění řízení doplnil žalobce odvolání o námitku nezahrnutí množství dodaných GJ, za které byla odběratelům poskytnuta sleva.
Při projednání odvolání uvedl, že doloží tvrzené skutečnosti a poté předložil přehledy dodávek dvou kotelen (jeden neúplný) s údaji o smluvní korekci a smlouvu o dodávkách tepla uzavřenou na jiné než rozhodné období. Následně předložil jiné dva přehledy (tentokrát sice oba úplné, ovšem jeden z nich se lišil od dříve předloženého právě neuvedením smluvní korekce) a jiné smlouvy (sice na rozhodné období, ovšem neuzavřené žalobcem). Lze souhlasit se závěry odvolacího orgánu vyjádřenými v napadeném rozhodnutí, že nejde o důkazy vyvracející kontrolní zjištění.
Rozhodnutí ve správním řízení musí být vydáno na základě spolehlivě zjištěného skutečného stavu věci (§ 46 správního řádu) a jedná se jistě o povinnost správního orgánu, který provádí dokazování (§ 34 odst. 4 správního řádu). V daném případě byl podkladem pro rozhodnutí o pokutě protokol o kontrole, jehož správnost byla žalobcem v odvolacím řízení zpochybněna, ale řádně nedoložena. Přitom důkazy, kterými by mohl svá tvrzení podložit byly pouze v jeho dispozici a správní orgán si je nemohl opatřit jinak.
V daném případě by žalobce ke zpochybnění protokolu o kontrole jako důkazu ve správním řízení musel předložit zejména řádné smlouvy o dodávkách obsahující ujednání o slevě, musel by doložit, že byly splněny podmínky k poskytnutí slev a k jejich rozsahu, musel by doložit ujednání o způsobu poskytnutí slev a konečně dokladovat realizaci poskytnutých slev. Zmínka v přehledech dodávek o smluvních korekcích vyvrácením kontrolních podkladů není, nehledě k tomu, že zmíněné přehledy žalobce předkládal v různých variantách a že ani součet v přehledech uvedených korekcí (138,4 GJ) neodpovídá rozdílu mezi jím tvrzeným množstvím dodávek tepla v GJ a množstvím zjištěným a doloženým kontrolou (157,54 GJ).
V úplnosti doklady v uvedeném nezbytném rozsahu nebyly předloženy ani soudu. Odvolací orgán, který rozhodoval v mezích § 59 odst. 1 správního řádu a dal žalobci možnost doložení nově tvrzených skutečností, neporušil zákon, pokud za takové důkazní situace podle § 59 odst. 2 spr. řádu odvolání zamítl a rozhodnutí I. stupně potvrdil. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žádná z žalobou uplatněných námitek není důvodná, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Žalobce neměl v tomto přezkumném soudním řízení úspěch (§ 60 odst. 1 s. ř. s.), žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení neuplatnila. Proto soud vyslovil, že se žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. 2. 2004
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu