Nevyhovíli povinný subjekt částečně žádosti o poskytnutí informací, musí se 0 tom vyslovit výrokem rozhodnutí ($ 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., 595 o svobodném přístupu k informacím). Toto omezení musí být také odůvod- něno. Pokud je částečné nevyhovění žádosti o poskytnutí informace uve- deno jen v odůvodnění a výrok rozhodnutí se zabývá jen částečným vyho- věním žádosti, je takové rozhodnutí pro vady řízení nepřezkoumatelné jak pro nesrozumitelnost (spočívající v rozporuplnosti), tak i pro nedostatek důvodů [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., $ 15 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, $ 34 odst. 5 správního řádu]. V přípa- dě, že uvedená pochybení nebyla napravena cestou rozkladu, je nepře- zkoumatelné i rozhodnutí o rozkladu.
deným rozhodnutím ze dne 8. 11. 2001 rozhodnutí správního orgánu potvrdil. Nejvyšší správní soud považuje za ne- zbytné úvodem připomenout, že před- Žalobce ve správní žalobě namítal,že — mětem napadeného rozhodnutí ministra odůvodnění napadeného rozhodnutí | zdravotnictví (ve spojení s rozhodnutím nesplňuje základní požadavky přesvěd. — Ministerstva zdravotnictví) byla proble- čivosti, srozumitelnosti a přezkoumatel-— matika svobodného přístupu k informa- nosti podle správního řádu či občanské.
| cím, tedy (části) jednoho z politických ho soudního řádu, neboť je v něm pouze | práv zakotvených v ustanovení čl. 17 uvedeno, že poskytnutí požadovaných © odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svo- projektů není možné podle $ 11 odst.2 © bod,která je součástí ústavního pořádku písm. a) zákona o svobodném přístupu © České republiky. Konkrétně se jednalo k informacím, protože tyto projekty ne- — o poskytování informací v průběhu roku lze předávat třetím osobám. Z. odůvod- . 2001 povinným subjektem - státním or- nění rozhodnutí ale není vůbec zřejmé, © gánem (Ministerstvem zdravotnictví) na z jakého skutkového stavu žalovaný vy- | základě žádosti žadatele (žalobce), které cházel, čím ho měl podložený, jakými © bylo z hlediska procesního práva upra- právními a logickými úvahami se řídil veno jednak v zákoně o svobodném pří- a jaké další předpisy k rozhodnutí použil , stupu k informacím a jednak ve správ- nebo nepoužil.
Žalobce dále vznášel ná- ním řádu; z pohledu hmotného práva mitky, jimiž po hmotněprávní stránce — pak bylo upraveno v zákoně o svobod- brojil proti napadenému rozhodnutí. ném přístupu k informacím. 632 - Dále považuje Nejvyšší správní soud za potřebné uvést, že ještě předtím, než mohi přistoupit k posouzení vlastní dů- vodnosti žaloby, musel ze své úřední po- vinnosti nejdříve zkoumat, zda napadené rozhodnutí ministra zdravotnictví (ve spojení s rozhodnutím Ministerstva zdra- votnictví) je vůbec přezkoumatelné, tzn. zda je srozumitelné a odůvodněné.
Nej- vyšší správní soud ovšem pro úplnost do- dává, že nepřezkoumatelnost napadené- ho rozhodnutí žalobce rovněž namítal. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné buď pro nesrozumitelnost (nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, jde o výrok s obsa- hem rozporuplným, nevykonatelným a podobně), nebo pro nedostatek důvodů (odůvodnění je v rozporu s výrokem nebo uvádí jiné důvody než ty, v nichž má mít dle zákona oporu, odůvodnění postrádá rozhodný důvod pro výrok, bez něhož ne- lze dospět k učiněnému závěru, nebo ne- obsahuje žádné hodnocení provedených důkazů a závěr z nich učiněný, popřípadě učiněný závěr z něj neplyne).
Žalobou napadené rozhodnutí mi- nistra zdravotnictví ze dne 8. 11. 2001 je dle názoru Nejvyššího správního soudu nutno hodnotit ve spojení s rozhodnu- tím Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 9. 2001. Oba tyto jednostranné kon- krétní správní úkony tvořily jeden ce- lek, neboť ministr zdravotnictví svým rozhodnutím ze dne-8. 11. 2001 zamítl žalobcův rozklad ze dne 11. 10. 2001 směřující proti rozhodnutí Ministérstva zdravotnictví ze dne 26. 9. 2001 a zpo- chybněné rozhodnutí Ministerstva zdra- votnictví-potvrdil, - Nejdříve proto byla zjišťována pře- zkoumatelnost rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.
Po jeho posouzení dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že tento správní úkon je jednak nesrozumitelný, a jednak trpí i nedostatkem důvodů. Z úvodní části (ze záhlaví) rozhodnu- tí Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že se zabývalo žalobcovou žádostí ze dne 7..9. 2001 (zároveň se ale poukazuje na žalobcovu žádost ze dne 30. 8. 2001) o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve správním spi- su je přitom založena pouze žalobcova žádost ze dne 4. 9. 2001, jež byla doruče- na Ministerstvu zdravotnictví dne 7.
9. 2001,a tak je nepochybné, že údaj Minis- terstva zdravotnictví o žalobcově žádosti ze dne 30. 8.2001 nemá oporu v předlo- ženém správním spisu. Předmětnou žádostí (ze dne 4. 9. 2001) se žalobce domáhal poskytnutí jak seznamu členů resortní komise pro ochranu zvířat při Ministerstvu zdravot- nictví, tak i projektů pokusů na zvířa- tech za roky 1998, 1999, 2000 a části pro- jektů za rok 2001 (do měsíce srpna). Z posuzovaného rozhodnutí Minis- terstva zdravotnictví je patrné, že tento správní orgán žalobcově žádosti zčásti nevyhověl, a tak je zřejmé, že se jednalo o rozhodnutí ve smyslu ustanovení $ 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, v němž je kromě jiného uvedeno, že pokud povinný subjekt žá- dosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti roz- hodnutí.
V ustanovení $ 15 odst. 2 téhož záko- na je stanoveno, že rozhodnutí musí ob- sahovat označení povinného subjektu, číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, odůvodnění každého omezení práva na informace, 633 595 poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku, vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka povin- ného subjektu s uvedením jména, pří- jmení a funkce.: © a Současně nelze přehlédnout obsah ustanovení $ 20 odst. 4 stejného zákona, v němž bylo zakotveno, že pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na po- čítání lhůt a na řízení podle $ 15 a $ 16 správní řád, s výjimkou ustanovení o ob- nově řízení a o přezkoumávání rozhod- nutí mimo odvolací řízení.
Pokud jde o vlastní výrok rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které bylo ad- resováno žalobci, je v něm uvedeno: „O Vaší žádosti ze dne 30. 8. 2001 bylo rozhodnuto takto: Žádosti se vyhovuje jen zčásti. Zasíláme Vám informace, kte- ré lze'poskytnout.“ V odůvodnění tohoto rozhodnutí by- lo uvedeno, že požadované informace - poskytnutí projektu za roky 1998, 1999, 2000 a 2001 - nelze vydat, neboť tyto materiály poskytly Ministerstvu zdravot- nictví osoby, kterým zákon neukládá po- vinnost sdělovat tyto informace.
Pouze na okraj je vhodné ještě dodat, že za odůvodněním“ rozhodnutí je při- pojeno poučení o možnosti jeho pře- zkoumání prostřednictvím rozkladu. Pod naznačeným poučením je připoje- no sdělení, jehož obsah má být vyhově- ním části žalobcovy žádosti o poskytnu- tí jmenného seznamu členů resortní komise pro ochranu zvířat při Minister- stvu zdravotnictví. Z toho, co bylo nyní uvedeno, je dle názoru Nejvyššího správního soudu zřej- mé, že popsané rozhodnutí je především nesrozumitelné, protože jeho výrok je 634 rozporuplný.
Z úvodní části rozhodnutí totiž vyplývá, že jím bylo rozhodováno o celé žalobcově žádosti o poskytnutí in- formací, avšak v rozporu s tím obsahuje vlastní výrok rozhodnutí pouze obecné tvrzení o vyhovění části žalobcovy žá- dosti, a to ještě žádosti ze dne 30. 8. 2001, jež nebyla ve správním spisu nale- zena, jak bylo v tomto rozsudku již řeče- no. Naproti tomu výrok vůbec neobsa- huje rozhodnutí o nevyhovění další konkrétní části žalobcovy žádosti s uve- dením právních předpisů, na jejichž zá- kladě bylo takto rozhodnuto, a to přesto, že odůvodnění rozhodnutí se zabývá právě jen otázkou neposkytnutí části po- žadované informace.
* Z nyní uvedeného důvodu je rozhod- nutí Ministerstva zdravotnictví nepře- zkoumatelné pro nesrozumitelnost. V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za. nezbytné ještě připome- nout, že zákon o svobodném přístupu k informacím je koncipován tak, že po- vinný subjekt vydá rozhodnutí (tzn. má pravomoc vydat takový správní úkon) pouze při nevyhovění (úplném nebo i částečném) žádosti o poskytnutí infor- mace, a nikoli i při vyhovění žádosti ($ 15 odst. I tohoto normativního aktu). Rozhodnutí Ministerstva zdravotnic- tví je ovšem současně nepřezkoumatel: né i pro nedostatek důvodů.
Jak bylo v tomto rozsudku již výše ře- čeno, obsahuje odůvodnění rozhodnutí tvrzení o tom, přoč žalobci nebyly po- skytnuty projekty pokusů za léta 1998, 1999, 2000 a 2001, se stručným důvo- dem. Uvedený závěr však nemá žádnou oporu ve výroku rozhodnutí, které se za- bývá výlučně částečným vyhověním ža- lobcově žádosti. Navíc je třeba dodat, že Ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění rozhodnutí neuvedlo, které skutečnosti byly podkla- dem rozhodnutí, jakými úvahami bylo vedeno při hodnocení důkazů a při pou- žití právních předpisů, na základě kte- rých rozhodovalo (6 47 odst. 3 správní- ho řádu).
Důkazy přitom mělo hodnotit podle své úvahy, ato každý důkaz jedno- tlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti ($ 34 odst. 5 správního řádu). Jak bylo v předchozí části tohoto roz- sudku již opakovaně řečeno, vydal minis- tr zdravotnictví na základě žalobcova roz- kladu rozhodnutí, kterým rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví potvrdil. Mi- nistr zdravotnictví tedy naznačená po- chybení Ministerstva zdravotnictví sám nenapravil, i když mu to zákonná úprava dovolovala. Rozkladem napadené roz- hodnutí Ministerstva zdravotnictví totiž mohl svým rozhodnutím změnit anebo rozhodnutí zrušit a věc vrátit Minister- stvu zdravotnictví k dalšímu řízení ($ 16 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, $ 61 a $ 59 odst. 2, 3 správ- ního' řádu); ministr zdravotnictví však takto nepostupoval, a proto -je zřejmé, že i jeho rozhodnutí trpí stejnými vadami ja- ko rozhodnutí Ministerstva zdravotnic- - tví, což ve svém důsledku znamená, že je rovněž nepřezkoumatelné.
I když to nemělo vliv na přezkoumatel nost rozhodnutí, je zároveň potřebné dodat, že v rozporu se zákonnou úpravou neobsa- hovalo rozhodnutí ministra zdravotnictví poučení o tom, zda je konečné anebo zda se lze proti němu odvolat ($ 47 odst. 5 správní- ho řádu). Proti rozhodnutí ministra zdravot- nictví o rozkladu sice nebylo možno se od- volat, to však neznamená, že rozhodnutí o rozkladu nemělo v uvedeném směru obsa- hovat poučení ($ 47 odst. 4 správního řádu). Nepřezkoumatelnost posuzovaného rozhodnutí ministra zdravotnictví (ve spojení s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví) je vážnou vadou správní- ho řízení.
V jejím důsledku vydal Nejvyš- ší správní soud rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 8. 11. 2001. S ohledem na to, že stej- nou právní vadou trpělo i rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 9. 2001, přistoupil Nejvyšší správní soud i ke zrušení tohoto rozhodnutí a zároveň věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení [$ 76 odst. 1 písm.a), $ 78 odst. 1,3a4s.ř.s.). (ivo)
Spolek S. v P. proti Ministerstvu zdravotnictví o poskytnutí informací o projek- tech pokusů na zvířatech.