vé peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojenec- kých armád v letech 1939 až 1945 (v textu též „zákon č. 261/2001 Sb.“)
I. Pokud nebyl odsuzující rozsudek zrušen ve výroku o vině, ale pouze ve výroku o trestu, a nově uložený trest byl vyšší než trest fakticky vyko- naný ($ 4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb.), nejsou splněny podmínky pro přiznání nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle $ 2 odst. 1 a $ 3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. M. Je-li poté, kdy Česká správa sociálního zabezpečení již zamítla žádost o poskytnutí jednorázové částky podle zákona č. 261/2001 Sb., zrušen odsu- zující rozsudek, jakož i k němu se vztahující rehabilitační rozhodnutí, a žada- tel v zákonné lhůtě k uplatnění tohoto nároku rozšířil původní žádost o další nárok, jedná se o žádost novou, o které musí být samostatně rozhodnuto.
Podle $ 2 odst. 1 zákona č.261/2001 Sb. se tento zákon vztahuje na občany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich věz- nění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb.,o soudní rehabi- litaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o proti- právnosti komunistického režimu a od- poru proti němu. Podle $ 3 odst. 1 záko- na č. 261/2001 Sb. je politický vězeň oprávněnou osobou mající nárok na po- skytnutí jednorázové peněžní částky.
V rehabilitačním řízení, jehož byl Oldřich Ch. účastníkem, nedošlo ke zru- šení výroku o vině, ale pouze výroku o trestu. Současně byl uložen trest nový ve výši sedmi roků, z něhož byla část v trvání dvou roků a čtyř měsíců promi- nuta, a to v důsledku amnestie z roku 1990. Nešlo tedy o žalobou tvrzenou re- alizaci amnestie z roku 1953. Amnestie z roku 1953 měla tehdy vliv na skuteč- nou dobu výkonu trestu a jen takový vliv má i na posouzení nároku na odškodně- ní podle zákona č. 261/2001 Sb.Vykonal-li Oldřich Ch.
fakticky trest v délce trvání šesti roků a osmi měsíců a bylli mu no- vě uložen trest, musela žalovaná při po- souzení nároku postupovat podle $ 4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb. Podle to- 13 48 hoto ustanovení se při částečné změně odsuzujícího soudního rozhodnutí počí- tá jen rozdíl mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a stanove- nými přiměřenými tresty nebo tresty no- vě uloženými. Nově uložený trest přesa- hoval trest skutečně vykonaný. Užití amnestie z roku 1990 ve vztahu k nově uloženému trestu není naplněním pod- mínek zákona č. 261/2001 Sb.: ten před- pokládá poskytnutí jednorázové peněž- ní částky jen ve vztahu k výkonu trestu, který byl zrušen nebo změněn podle zá- kona č. 119/1990 Sb. nebo podle zákona č. 198/1993 Sb. Původní trest sice takto zrušen byl, ovšem nově uložený trest vy- užití zákona neumožňuje a k části trestu prominuté amnestií z roku 1953 při- hlédnout nelze.
Vážila-li žalovaná žádost a skutkové okolnosti ve vztahu k rehabilitačním rozhodnutím, odpovídal její závěr záko- nu. Žalovaná nemohla při rozhodování brát v úvahu rozšíření žádosti a nové do- klady, které jí byly předloženy prostřed- nictvím Okresní správy sociálního za- bezpečení až dne 1.7.2002 a dne 22.7. 2002, tedy po vydání napadeného roz- hodnutí. Stejně tak jí ani nelze vytýkat, že existenci nových dokladů v řízení sa- ma nezjistila, neboť rozhodnutí Okresní- ho soudu v Olomouci, která Oldřich Ch.
připojil ke svému dodatečnému podání adresovanému Okresní správě sociální- ho zabezpečení, byla vydána dne 28. 3. 2002 (tedy ve stejný den jako rozhodnu- tí žalované) a dne 10. 5. 2002. Žalované tedy nelze vytýkat ani nedostatečné zjiš- tění skutečného stavu věci, jelikož nemo- hla mít k dispozici (a tedy ani hodnotit) doklady, které před jejím rozhodnutím neexistovaly. Soudu byla tato další rozhodnutí (a to jednak usnesení Okresního soudu v Olo- 14 mouci ze dne 28. 3. 2002, jímž byly roz- sudek Nižšího vojenského soudu v Olo- mouci ze dne 28.
1. 1953, usnesení Vojenského obvodového soudu v Olo- mouci ze dne 27.6.1991 a rozsudek Vo- jenského obvodového soudu v Olomou- ci ze dne 27.6. 1991 zrušeny podle $ 6 zákona č. 198/1993 Sb.,jednak usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10.5. 2002, jímž bylo zastaveno trestní stíhání Oldřicha Ch.) předložena dne 15.4.2003 Editou Ch.s tím,že by z nich soud měl v řízení vycházet. Opravný prostředek proti rozhodnutí žalované bylo možno podle $ 7 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb. a podle $ 250m odst. 2 o.s.ř.,ve znění účinném k 31.12.2002, podat ve Ihůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí a podle $ 249 odst. 2 a $ 2501 odst. 2 o.
s. ř. bylo možno jen v této lhůtě označit důvody nezákonnos- ti, pro které je rozhodnutí napadáno. Soud je tedy oprávněn hodnotit zákon- nost napadeného rozhodnutí jen v me- zích žalobních důvodů uplatněných v zákonné lhůtě, kdežto nově vznesené důvody a doklady není oprávněn brát při hodnocení zákonnosti napadeného rozhodnutí v úvahu. Soud přesto dopl nění žaloby včetně nových dokladů předložil žalované s žádostí o posouze- ní, zda nehodlá nárok na základě nových skutečností uspokojit, neboť takový po- stup by učinil další soudní řízení bez- předmětným.
K tomu žalovaná sdělila, že ani na základě nových dokladů nepo- važuje nárok za oprávněný a soudu ne- přísluší její vyjádření hodnotit s ohle- dem na meze daného přezkumného řízení. Edita Ch. se stala na základě $ 107 odst. 2 o. s. ř. a $ 64 s. ř. s. procesní ná- stupkyní Oldřicha Ch. v tomto řízení. Do řízení vstoupila na místo dosavadního účastníka a podle $ 107 odst. 4 a $ 64 — -2 O S.ř. s. musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době nástupu do řízení.To znamená, že se stala žalobkyní v rozsahu žaloby Copravného prostředku) podané Oldři- chem Ch.
a je oprávněna k úkonům, kte- ré jsou v dalším řízení přípustné. Před- mětem žaloby Copravného prostředku) bylo rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2002, které Oldřich Ch. napadl proto, že mu mělo být podle jeho názoru vyplace- no odškodnění za dobu 24 měsíců, a soud je předmětem a rozsahem pře- zkumu vymezenými v zákonné lhůtě vá- zán ($ 75 odst. 1 s. ř. s., $ 250m odst. 2 a $ 250h odst. 1 za použití $ 2501 odst. 2 0.s.ř.účinného v době podání opravného prostředku). Pokud se tedy Oldřich Ch. obrátil na žalovanou dne 1.7.
a 22.7. 2002 s rozšířeným požadavkem na od- škodnění podle zákona č. 261/2001 Sb. za dobu 80 měsíců a jeho procesní ná- stupkyně na to poukazuje ve svém vyjá- dření, stalo se tak jednak po lhůtě k po- dání opravného prostředku a jednak jde fakticky o novou žádost, o níž žalovaná napadeným rozhodnutím nerozhodova- la. Nicméně je třeba podotknout, že ná- rok takto uplatněný u žalované je novým uplatněním nároku podaným v zákonné lhůtě ($ 3 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb.). I když je totiž žádost označena jako změ- na původní žádosti, jde o žádost o od- škodnění za jinou dobu, z jiného titulu zrušení odsuzujícího rozsudku a po zru- šení rehabilitačních rozhodnutí - tedy o novou žádost.
Žalovaná je povinna o ta- kové žádosti samostatně rozhodnout; to- to další rozhodnutí pak lze při nevyhově- ní napadnout žalobou u soudu. (08) 49 Řízení před soudem: podjatost soudce k $ 8 odst. 1 a 5 soudního řádu správního xx I. © námitce podjatosti člena senátu Nejvyššího správního soudu roz- hodne jiný senát téhož soudu ($ 8 odst. 5 s. ř. s.). II. „Poměr k účastníkovi“, v důsledku něhož by byl soudce vyloučen z pro- jednávání a rozhodnutí věci ($ 8 odst. 1 s. ř. s.), nelze spatřovat v tom, že se účastník při plnění svých povinností novináře setkával se soudcem na jeho vam.
dřívějším pracovišti, a to tím spíše, neuvádí-li účastník žádné další skutečnos- ti, z nichž by bylo možno dovozovat podjatost v důsledku těchto kontaktů. XX
Edita Ch. v N. proti České správě © soudu ze dne 13.8.1991 bylo rozhodnu- sociálního zabezpečení, o žádosti © to o účasti na amnestii prezidenta re- zemřelého Oldřicha Ch. o poskyt | publiky ze dne 1.1. 1990.Z trestu v trvá- nutí jednorázové částky podle zá- | ní sedmi roků byla prominuta část trestu kona č. 261/2001 Sb. ve výši dvou roků a čtyř měsíců, a tedy