níkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů SMZ X4 a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky pří- slušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 (v textu též „zákon č. 261/2001 Sb.“) Vdova po československém politickém vězni není oprávněnou osobou ve smyslu $ 5 odst. 7 věty druhé zákona č. 261/2001 Sb., neboť toto usta- novení odkazuje na politické vězně uvedené v $ 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., nikoli na československé politické vězně z doby II. světové války, na které - jakož i na jejichž vdovy, vdovce a sirotky - se vztahoval zá- kon č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce.
Již správní orgán ve vyjádření k oprav- nému prostředku správně poukázal na právní úpravu možnosti poskytnutí jed- norázové peněžní částky účastníkům národního odboje tak, jak je obsažena v ustanovení $ 1 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 261/2001 Sb. v návaznosti na ustano- vení $ 1 odst. 1 a 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastní- cích národního boje za osvobození. Nut- no připomenout ustanovení $ 1 odst. 1 bodu 1 zákona č. 255/1946 Sb. (v němž je vymezen okruh účastníků národního boje za osvobození), podle něhož je ta- kovým účastníkem ten: 1) kdo v letech 1939 až 1945 a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vo- jenskou službu za podmínek uvedených v ustanovení $ 2 odst. 1 č. 2, 699 282 b) konal vojenskou službu ve spoje- necké armádě, c) byl příslušníkem první českoslo- venské armády na Slovensku, d) byl československým partyzánem (ustanovení $ 1 zákona č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem „českosloven- ského partyzána“), e) zúčastnil se alespoň 3 měsíce sou- stavné činnosti zahraničního nebo do- mácího hnutí, směřujícího přímo k osvo- bození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že ta- -to činnost přivodila nebo byla prokaza- telně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví, D zúčastnil se povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl nebo byl těž- ce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví, .
£g) byl československým politickým vězněm, 2) kdo byl československým dobro- volníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939. Podle $ 5 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb. činí výše jednorázové peněžní částky pro účastníka národního boje za osvobo- zení za účast v národním boji za osvobo- zení kratším než jeden rok, trvajícím však alespoň tři měsíce nebo alespoň dva měsíce v případě služby v partyzán- ské jednotce jako československý party- zán podle zvláštního zákona, 60 000 Kč. Podle $ 5 odst. 7 téhož zákona činí výše jednorázové peněžní částky podle od- stavce 1 až 6 pro vdovu nebo vdovce po 700 účastníku národního boje za osvobození nebo po politickém vězni (nezaměňovat s československým politickým vězněm) a děti podle $ 1 odst. 2 vždy její polovi- nu.
Pokud účastník národního boje za osvobození nebo politický vězeň v ná- rodním boji za osvobození padl nebo na něm byl vykonán trest smrti nebo zem- řel při věznění, činí výše jednorázové pe- něžní částky podle $ 1 odst. 2 pro vdovu nebo vdovce a děti 120 000 Kč. V této souvislosti nutno zdůraznit, že zákon č. 261/2001 Sb. se kromě účastní- ků národního boje za osvobození vzta- huje též na politické vězně, tedy na ob- čany uvedené v $ 2 odst. 2 téhož zákona, jimiž jsou občané České republiky, kteří byli vězněni mezi 25.
únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterých bylo roz- bodnutí o jejich věznění zcela nebo čás- tečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění poz- dějších předpisů nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komu- nistického režimu a o odporu proti ně- mu (dále jen „politický vězeň“). Jde tedy o jinou kategorii oprávněných osob - politických vězňů - kterou nelze zamě- ňovat s československými politickými vězni ve smyslu $ 1 odst 1 bodu 1 písm. £) zákona č. 255/1946 Sb., na něž se v případě rozhodování o přiznávání jednorázové peněžní částky vztahoval zákon č. 217/1994 Sb. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, z nichž správní orgán vycházel v napade- ném rozhodnutí a jež nedoznala změny ani v průběhu řízení soudního, je žalob- kyně nepochybně vdovou po panu Janu L., narozeném 20.
11. 1919, který podle potvrzení Ministerstva obrany České republiky ze dne 19. 7. 1995 byl účastníkem národního boje za osvoboze- ní podle zákona č. 255/1946 Sb. Pokud jde o způsob účasti na národním boji za osvobození a dobu strávenou ve vlast- nosti účastníka tohoto boje, je v potvrze- ní uvedeno, že Jan L. byl českosloven- ským partyzánem od 1. 11. 1944 do 25.4. 1945 a československým politickým věz- něm od 26. 4. 1945 do 4. 5. 1945. Je rov- něž nepochybné, že manžel žalobkyně Jan L. byl zastřelen gestapem dne 4.
5. 1945. V době účasti v národním boji za osvobození byla žalobkyně manželkou Jana L., neboť podle předloženého opisu oddacího listu bylo jejich manželství uza- vřeno dne 6. 7. 1942. Z uvedeného je patrno, že podle zá- kona č. 261/2001 Sb. lze poskytnout jed- norázovou peněžní částku v tomto záko- ně uvedenou jen těm účastníkům boje za národní osvobození (a vdovám či dě- tem po nich), kteří jsou uvedeni v $ 1 odst. 1 bodě 1 písm. c) až f) zákona č. 255/1946 Sb. V případě manžela ža- lobkyně se to týká jeho účasti v boji za národní osvobození jako českosloven- ského partyzána, neboť na tuto skupinu účastníků odboje pamatuje písm. d) uve- deného zákonného ustanovení.
Protože tato účast trvala déle než dva měsíce v případě československého partyzána, avšak netrvala celý jeden rok, náleželo by Janu L. odškodnění za tuto dobu účas- ti ve výši 60 000 Kč. Žalobkyni jako vdo- vě po něm náleží ve smyslu $ 5 odst. 7 polovina této částky, tedy 30 000 Kč. Jak již vysvětlil žalovaný správní orgán, ne- zemřel Jan L. ve vlastnosti českosloven- ského partyzána, ale československého politického vězně, na jejichž odškodně- ní se vztahoval zákon č. 217/1994 Sb. Ostatně podle záznamu ve správním spi- se obdržela již žalobkyně z titulu této účasti manžela v boji za národní osvobo- zení odškodnění v celkové výši 102 300 Kč. Je zřejmé, že žalobkyni zřejmě pomýlilo nepříliš jasné ustanovení $ 5 odst. 7 zá- kona č. 261/2001 Sb., kde je v jedné větě pamatováno na odškodnění jak účastní- ků národního boje za osvobození, tak politických vězňů z doby komunistické- ho, režimu.
Nejde však o československé politické vězně z doby II. světové války, jak již bylo výše vysvětleno. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží nárok na přiznání jednorázové peněžní částky po- dle zákona č. 261/2001 Sb. z titulu účasti jejího manžela v národním boji za osvo- bození jen ve výši přiznané žalovanou, tj. ve výši 30 000 Kč, a nenáleží jí nárok na poskytnutí částky 120 000 Kč ve smyslu $ 5 odst. 7 téhož zákona. (gr)
Anna P. v Ch. proti České správě sociálního zabezpečení o jednorázovou pe- něžní částku podle zákona č. 261/2001 Sb.