1 A 598/2002- 28 - text
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce J. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o jednorázovou peněžní částku, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2002, č. 430 526 081,
I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 2. 2002, č. 430 526 081 se zrušuje pro vady řízení a věc se jí vrací k dalšímu řízení.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Rozhodnutím ze dne 12. 2. 2002, č. 430 526 081 žalovaná přiznala žalobci podle § 5 odst. 4 zákona č. 261/2002 Sb. jednorázovou peněžní částku 60 000 Kč z důvodu jeho věznění z politických důvodů v době od 30. 6. 1970 do 28. 2. 1971. Včas podaném opravném prostředku žalobce namítal, že byl odškodněn za 8 měsíců věznění, přestože byl soudem odsouzen i k následnému protialkoholnímu léčení na které byl eskortován přímo z věznice a byl zbaven osobní svobody dalších sedm měsíců a žádá odškodnění i za tuto dobu, neboť takto byl celkem zbaven svobody 15 měsíců. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 7. 5. 2002 navrhla potvrzení svého rozhodnutí, protože zákon č. 261/2001 Sb. se vztahuje pouze na dobu věznění, přičemž pobyt v psychiatrické léčebně na základě soudního rozhodnutí nelze považovat za dobu věznění. 1 A 598/2002 - 29 Řízení Vrchního soudu v Praze bylo zahájeno dne 7. 3. 2002. Vrchní soud v Praze ve věci nerozhodl do 31. 12. 2002 a věc tak přešla na Nejvyšší správní soud, který ji dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb. (§ 132, 129 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.) tj. jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Podle obsahu správního spisu podal žalobce žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. dne 12. 12. 2001 u České správy sociálního zabezpečení. Žádost podal jako politický vězeň vězněný mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 s tím, že poukázal na rozsudek č. j. 3 Rt 3/91 ze dne 1. 2. 1991. K žádosti předložil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 2. 1991 sp. zn. 3 Rt 3/91, podle něhož ustanovením § 2 odst. 1 písm. d zákona č. 119/1990 Sb. byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 27. 5. 1970 sp. zn. 3 Ta 7/69, jímž byl J. J. odsouzen pro trestný čin hanobení republiky a jejího představitele podle § 103 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců nepodmíněně a současně byla zrušena všechna další rozhodnutí v téže trestní věci, která na zrušené rozhodnutí obsahově navazovala a to k datu kdy byla vydána a podle § 2 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb. bylo trestní stíhání obviněného J. J. pro trestný čin hanobení republiky a jejího představitele podle § 103 trestního zákona zastaveno. K žádosti žalobce předložil potvrzení vězeňské služby České republiky podle něhož J. J. vykonával trest odnětí svobody v délce 8 měsíců uložený Okresním soudem v Děčíně pod č. j. 3 Ta 7/69 pro trestný čin podle § 103 trestního zákona v době od 30. 6. 1970 do 28. 2. 1971. Dne 21. 12. 2001 byl České správě sociálního zabezpečení doručen přípis žalobce – dodatek k žádosti o jednorázové odškodnění v němž žalobce poukázal na to, že mu rozsudkem Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 3 Ta 7/69 byla uložena mimo trestu odnětí svobody následná ochranná léčba takže nebyl propuštěn po výkonu trestu ale byl eskortován do psychiatrické léčebny na uzavřené oddělení a byl tak zbaven svobody na dalších 7 měsíců. Současně přiložil potvrzení psychiatrické léčebny Kosmonosy ze dne 25. 10. 2001 podle něhož dne 28. 2. 1971 byla zahájena ústavní ochranná protialkoholní léčba žalobce, která byla nařízena rozsudkem Okresního soudu v Děčíně č. j. 3 Ta 7/69 ze dne 27. 5. 1970. Ochranná ústavní léčba byla přeměněna na léčbu ambulantní dne 15. 9. 1971 Okresním soudem v Mladé Boleslavy. Propuštěn z léčebny byl žalobce dne 23. 9. 1971. Žalovaná o žádosti žalobce o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. došlé jí 12. 12. 2001 a doplněné podáním žalobce došlým jí 21. 12. 2001 rozhodla rozhodnutím dne 12. 2. 2002. Rozhodnutím ze dne 12. 2. 2002 však žalovaná nerozhodla o celé žádosti žalobce, tedy i o jeho žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. za období od 28. 2. 1971 do 23. 9. 1971, kdy se podrobil ústavní protialkoholní léčbě na základě rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 27. 5. 1970 č. j. 3 Ta 7/69. Podle § 6 věty prvé zákona č. 261/2001 Sb. o nároku, o výši jednorázové peněžní částky a o její výplatě oprávněné osobě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení pak musí ve svém rozhodnutí rozhodnout o celém návrhu oprávněné osoby. V daném případě se tak nestalo a proto soudu nezbylo než její rozhodnutí zrušit pro vady řízení podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. a věc jí vrátit k dalšímu řízení podle ustanovení § 78 odst. 4 citovaného zákona v němž je Česká správa vázána právním názorem, který vyslovil soud v tomto rozsudku, tedy že je povinna rozhodnout o celém návrhu žalobce (§ 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.).
1 A 598/2002 - 30 Žalobce ve věci měl úspěch a náležela by mu náhrada nákladů řízení. Protože žádnou náhradu nákladů neúčtoval a podle obsahu spisu mu ani prokazatelné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. 9. 2003 JUDr. Ludmila Valentová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Daniela Rajčoková