L. V případě, že se zastupitelstvo obce bez bližšího odůvodnění odchýlí od racio- nálního návrhu přípravného výboru konat místní referendum souběžně s volbami do zastupitelstev obcí, je soud oprávněn zabývat se návrhem na vyhlášení místního referenda podle $ 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., protože místní referendum bylo vyhlá- šeno pouze formálně, nikoli právně správně.
II. Při poměřování významu vzájemně si konkurujících zájmů (zde co nejvyšší účast v hlasování proti finančním úsporám) je potřeba upřednostnit zájem první, protože zastupitelstvo obce by mělo znát názor co největšího počtu občanů na to, v jaké obci z hlediska urbanistického a stavebního chtějí žít, zvláště když zastupitel- stvo obce samo místní referendum vyhlásilo, a muselo tak s náklady na jeho konání počítat.
Podie $ 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. se lze návrhem u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat vyhlášení míst- ního referenda. Zvláštním zákonem je zákon o místním referendu. Účastníky řízení jsou podle $ 91a odst. 2 s. ř. s. přípravný výbor a příslušná obec. Soud je povinen o návrhu rozhodnout do 30 dnů. Rozhodnutí soudu 1109 2158 o návrhu na vyhlášení místního referenda nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce (města). Soud je tedy zákonem o místním re- ferendu zmocněn k tomu, aby namísto zastu- pitelstva obce (města) posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce.
: Soud konstatuje, že byly splněny záko- nem stanovené podmínky k projednání návr- hu, neboť zastupitelstvo sice formálně vyhlá- silo místní referendum o navržené otázce, avšak termín konání místního referenda sta- novilo v rozporu nejenom s návrhem na vyhlášení místního referenda, ale také se zá- koneém o místním referendu. V důsledku právně chybného vyhlášení místního refe- renda je oprávněním soudu vyplývajícím z $ 9la odst. 1 písm. b) s. ř. s. věcně se zabývat podaným návrhem, neboť na usnesení zastu- pitelstva ze dne 30.
6. 2010 je třeba hledět ja- ko na právně vadné. Navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu ve smyslu $ 9 odst. 2 písm. c) a $ 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu. Návrh obsahuje přede- psané náležitosti a je včasný. Závěr soudu o nutnosti vyhlásit místní re- ferendum v důsledku porušení zákona o míst- ním referendu vychází z následujících úvah: Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů spravuje své záležitosti jednak samostatně, tj. vykonává tzv. „samo- statnou působnost“ ($ 7 odst. 1 věta první zá- kona č. 128/2000 Sb., o obcích), jednak vyko- nává státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce.
Takový orgán vykonává státní správu jako svou přenesenou působ- nost ($ 7 odst. 2 zákona o obcích). Podle $ 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, kte- ré patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města. Ze znění $ 6 zákona o míst- ním referendu tak vyplývá, že v místním refe- rendu nelze hlasovat ve věci náležející do veřej- né správy uskutečňované státem, byť v určitém rozsahu rovněž realizované obcemi, resp. orgá- ny obcí jako tzv. přenesená působnost.
Ustanovení $ 7 zákona o místním referen- du pod písmeny a) až h) upravuje nepřípust- 1110 nost konání místního referenda. Podle $ 7 písm. d) zákona o místním referendu nelze místní referendum konat „jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozpo- ru s právními předpisy nebo jestliže by roz- hodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy“. Podle pís- mena e) téhož ustanovení nelze místní refe- rendum konat „v případech, kdy se o polože- né otázce rozhoduje ve zvláštním řízení“.
V poznámce 11) pod čarou je příkladmo od- kazováno na správní řád. Do samostatné působnosti obce patří ve smyslu $ 35 odst. 1, 2 zákona o obcích záleži- tosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgá- nů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako vý- kon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v $ 84, $ 85 a $ 102 záko- na o obcích, s výjimkou vydávání nařízení ob- ce.
Obec v samostatné působnosti v rámci své- ho území dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytvá- ření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde přede- vším o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby in- formací, výchovy a vzdělávání, celkového kul- turního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Podle $ 6 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta- vební zákon), zastupitelstvo obce: „a) rozho- duje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu, b) schvaluje v samostatné působnosti zadá- ní, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, c) vydává v samostatné působnosti územní plán, d) vydává regulač- ní plán, f) vykonává další činnost podle to- hoto zákona“.
Z citovaného ustanovení vy- plývá, že zastupitelstvo obce v samostatné působnosti, pokud jde o územní plán, rozho- duje o jeho pořízení, zadání návrhu, případ- ně pokynů pro jeho zpracování a konečně o jeho vydání. Formou opatření obecné pova- hy podle správního řádu se vydává pouze územní plán obce ($ 43 odst. 4 věta čtvrtá sta- vebního zákona), nebo změna územního plá- nu ($ 55 odst. 2 téhož právního předpisu), což však není tento případ. Přípustnost referenda je v projednávané věci dána tím, že se referendum nemá konat o otázce, zda zastupitelstvo města má či nemá vydat územní plán nebo územní plán změnit, ale o tom, zda občané města Milovice souhla- sí s tím, aby zastupitelstvo města zachovalo současný platný územní plán v části města, a to v areálu letiště Boží Dar, umožňující stav- by pro bydlení, podnikání, sportovní a další aktivity, tedy o otázce, jejíž zodpovězení má pro občany zásadní význam.
Na základě uve- deného proto dospěl soud k závěru, že konání místního referenda nebrání ani $ 7 písm. e) zákona o místním referendu. Proto rozhodl o vyhlášení místního referenda. Podle $ 5 odst. 1 zákona o místním refe- rendu se hlasování v místním referendu koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitel- stev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stej- nou dobu, která je stanovena pro konání vo- leb.
Důvodová zpráva k citovanému ustano- vení mimo jiné uvádí: „Jaký konkrétní den a časové rozmezí si obec nebo statutární město určí, je v její dispozici. Obce i statutár- ní města zde budou vycházet ze znalostí místních podmínek tak, aby byla zajištěna co největší účast na hlasování“ Právě v po- souzení otázky vhodnosti termínu konání místního referenda, tak jak učinilo zastupitel- stvo města, spatřuje soud vážné pochybení spočívající předně v nerespektování poža- davku návrhu na vyhlášení místního referen- da, v němž navrhovatel od samého počátku řízení spojoval termín konání místního refe- renda s volbami; nejprve s volbami do Posla- necké sněmovny (28.
a 29. 5. 2010), následně s volbami do zastupitelstev obcí (podzim 2010). Zastupitelstvem města stanovený ter- mín konání místního referenda je rovněž po- rušením zákona o místním referendu, tj. práv- ního předpisu umožňujícího (za podmínek v něm uvedených) občanům obce podílet se svým hlasováním v místním referendu na správě věcí veřejných. Možnost občanů vy- jádřit se prostřednictvím institutu místního referenda k tomu v jaké obci (z hlediska sta- vebního a urbanistického) hodlají žít, je záko- nem předvídaný způsob realizace shora uve- deného práva občanů, jehož ústavní základ vychází z čl.
100 odst. 1 Ústavy a čl. 21 odst. 1 Listiny. Soud v dané věci neshledal žádné faktické ani právní důvody, pro které by se mělo za- stupitelstvo města odchýlit od racionálního návrhu přípravného výboru konat místní re- ferendum v rámci voleb. Soud naopak sdílí výhradu navrhovatele, v níž poukazuje na to, že stanovením termínu konání místního refe- renda na den 13. 8. 2010 došlo k pochybení ze strany zastupitelstva města, které tímto svým rozhodnutím zcela popřelo základní smysl právní úpravy zákona o místním refe- rendu, a to určit termín konání místního refe- renda s přihlédnutím ke znalosti místních podmínek tak, aby byla zajištěna co nejvyšší účast na hlasování.
Zastupitelstvem města ur- čený termín konání místního referenda jed- noznačně neskýtá záruku nejvyšší účasti na hlasování v místním referendu. Jde (jak sprá- vě tvrdí navrhovatel) o období prázdnin, a proto i o období dovolených, které většina občanů České republiky, a tedy i občanů města Milovice, obvykle tráví mimo místo svého bydliště v tuzemsku či zahraničí. S při- hlédnutím k právě uvedenému mělo proto zastupitelstvo města určit termín konání místního referenda ve shodě s návrhem, resp. doplněním návrhu, tj. na období voleb do za- stupitelstev obcí.
Tím by současně respekto- valo $ 15 zákona o místním referendu, podle kterého se místní referendum koná nejpo- zději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Pozdější termín (jak uvedeno výše) zastupitelstvu města navrhl přípravný výbor v doplnění návrhu ze dne 30. 6. 2010. Z usne- sení zastupitelstva města navíc ani neplyne, jaké důvody zastupitelstvo města vedly ke změně termínu vyhlášení místního referenda oproti návrhu přípravného výboru. 1111 2159 Soud naopak nemohl přisvědčit argu- mentům odpůrce obsaženým ve vyjádření k návrhu, neboť je toho názoru, že zájem na co nejširší účasti občanů při hlasování v míst- ním referendu převyšuje zájem na úspoře fi- nančních prostředků, byť i ten je z hlediska města pochopitelně významný.
Při poměřo- vání významu vzájemně si konkurujících zá- jmů, upřednostnil soud při svých úvahách zá- jem první, tedy zájem na tom, aby občané města dostali možnost hlasovat v místním re- ferendu v termínu, v němž lze předpokládat jejich vyšší účast při hlasování, před zájmem druhým, tedy úsporou finančních prostřed- ků. Soud pak ani v otázce tvrzených výdajů nemůže plně souhlasit s argumenty odpůrce. To především proto, že zákon o místním rcfe- rendu spojení hlasování v místním referendu společně s volbami nezakazuje, ale naopak ta- kovou situaci v $ 5 odst. 1 přímo předvídá, a dále proto, že pokud jde o hrazení nákladů při souběhu voleb a místního referenda je nutné oddělit financování voleb ze státního rozpočtu a financování místního referenda z prostředků obce.
Jestliže tedy zastupitel- stvo města místní referendum samo vyhlási- lo, a ani nyní nemá proti jeho konání žádné výhrady, muselo s náklady na konání místní- ho referenda bez ohledu na termín tak jako tak počítat. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud vyhlásil místní referendum v obci Milo- vice o navržené otázce, která je dostatečně určitá a nikoliv nepřípustná podle $ 7 písm. d) zákona o místním referendu, když místní referendum není nepřípustné podle $ 7 písm. e) téhož právního předpisu z důvodů vyložených shora.
Termín konání místního referenda stano- vil soud v souladu s $ 5 odst. 1 zákona o míst- ním referendu a v souladu s rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 18. 6. 2010, jímž prezident republiky podle $ 3 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyhlásil vol- by do zastupitelstev obcí na pátek a sobotu 15. a 16. 10. 2010. Soud současně v souladu s odstavcem 3 téhož ustanovení stanovil ča- sové rozmezí konání místního referenda tak, že v první den začíná hlasování ve 14.00 ho- din a končí ve 22.00 hodin.
Ve druhý den za- číná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Profesní samospráva: nezákonnost rozhodnutí v důsledku nesprávného složení příslušného orgánu k $ 18 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a Čes- ké lékárnické komoře, ve znění účinném do 14. 5. 2007 k $ 77 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) Čestná rada České lékařské komory má ze zákona devítičlenné složení a vykoná- vá disciplinární pravomoc prostřednictvím ukládání disciplinárních opatření (6 18 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů).
Ačkoliv podle $ 13 odst. 2 disciplinárního řádu České lékařské komory platí, že o uložení disciplinárního opatření rozhoduje tříčlenný senát čestné rady, nemá toto interní pravidlo žádnou oporu v zákoně, který neobsahuje žádné zmocnění pro komory ke stanovení po- drobnější organizační struktury čestné rady. Z toho důvodu jsou rozhodnutí vydaná tříčlenným senátem čestné rady nezákonná v důsledku nesprávného složení věcně příslušného správního orgánu, nikoliv však nicotná (6 77 odst. 1 věta první správ- ního řádu z roku 2004).
Přípravný výbor pro konání místního referenda proti městu Milovice o vyhlášení místní-