Správní orgán je při novém rozhodování po zrušení původního roz- hodnutí vázán právním názorem, který byl vysloven jako důvod kasace ($ 78 odst. 5 s. ř. s.). Je proto povinen nové rozhodnutí řádně odůvodnit. Nestačí, uvede-li správní orgán důvody rozhodnutí až ve svém vyjádření k žalobě.
Podle ustanovení $ 1 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb. (dále jen „zákon“) se zá- kon vztahuje na občany České republi- ky, kteří splňují podmínky uvedené v $ 1 odst. 1 bodě 1. písm. a) a b) a $ 2 odst. 1 v bodech 1.až 3. zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastní- cích národního boje za osvobození, a kterým o tom bylo vydáno podle $ 8 ci- tovaného zákona osvědčení, nebo kteří mají doklad, jenž osvědčení nahrazuje. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se zá- kon rovněž vztahuje na vdovy a vdovce po osobách uvedených v odstavci 1, ob- čany České republiky, jejichž manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31.12.1945 a jejichž man- žel buď padl, nebo kdykoliv později zemřel, a stejně tak na vdovy a vdovce, kteří uzavřeli nové manželství.
Podle $ 39 odst. 3 zákona se podmínka občan- ství České republiky považuje za splně- nou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněž- ní částky. Podle ustanovení $ 4 odst. 1 zákona náleží občanům uvedeným v $ 1 odst. 1, kteří konali vojenskou službu v česko- slovenských zahraničních armádách nebo ve spojeneckých armádách v le- tech 1939 až 1945 alespoň jeden rok, jednorázová peněžní částka ve výši 120 000 Kč a za každý další měsíc vy- konané vojenské služby, který přesahu- je jeden rok této vojenské služby, náleží jednorázová peněžní částka ve výši 1000 Kč. Podle odstavce 4 téhož usta- novení náleží osobám uvedeným v $ 1 odst. 2 polovina jednorázové peněžní částky, na kterou by měl nárok druhý z manželů.
Pokud manžel v boji padl, náleží druhému z manželů jednorázová peněžní částka ve výši 120 000 Kč, ne- ní-li pro něj výhodnější částka podle vě- ty první. 69 73 Z obsahu správního spisu předložené- ho žalovanou vyplývá, že žalobkyně po- dala žádost o poskytnutí jednorázové pe- něžní částky podle zákona č. 39/2000 Sb. dne 27.3.2000 u Okresní správy sociál- ního zabezpečení Plzeň-jih, a to jako vdova po Vladimíru K., narozeném 19.4. 1915, s nímž uzavřela sňatek dne 4. 12. 1940. Rozhodnutím žalované ze dne 30.6.
2000 bylo řízení přerušeno a žalobkyně byla vyzvána k předložení osvědčení podle $ 8 zákona č. 255/1946 Sb. Podle potvrzení Ministerstva obrany ze dne 25. 1.2001 konal Vladimír K. vojenskou službu ve spojenecké armádě od 1.11. 1943 do 8. 11. 1944, kdy zemřel. Jmeno- vaný nesplňuje podmínky zákona č. 255/1946 Sb.jen proto,že v rozhodné do- bě (15.3. 1939-5. 5. 1945) nebyl česko- slovenským státním občanem. Podle oznámení Dzeržinského okres- ního vojenského komisariátu (překlad ze dne 23.10.2000) onemocněl manžel žalobkyně, vojín 167.
střelecké divize, na frontě skvrnitým tyfem dne 1. 10. 1944 a zemřel dne 8. 11. 1944. Je pohřben v Polsku. Rozhodnutím ze dne 22. 3.2001 za- mítla žalovaná žádost žalobkyně o po- skytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 39/2000 Sb. s odůvod- něním, že její manžel nebyl v rozhodné době československým státním obča- nem. K opravnému prostředku žalobky- ně bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2001 napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dal- šímu řízení. V odůvodnění napadeného rozsudku soud uvedl, že v daném přípa- dě shledal napadené rozhodnutí nezá- konným pro nedostatek důvodů.
Stran otázky, zda existence československého 70 státního občanství v tzv. rozhodné době je určující pro přiznání odškodnění po- dle zákona č. 39/2000 Sb., poukázal soud na již dříve zaujaté stanovisko, že tomu tak není a že podmínka českoslo- venského státního občanství ($ 1 odst.4 zákona č. 255/1946 Sb.) pro ty, kdož ko- nali vojenskou službu v rozhodné době ve spojenecké armádě, mohla a může být splněna i dodatečně, například naby- tím státního občanství. Ostatně v tomto směru správní orgán ve svém vyjádření ze dne 20.6.2001 svoje stanovisko pře- hodnotil a dospěl k závěru, že státní ob- čanství v rozhodné době nebylo rele- vantní pro vznik nároku a navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.Vrchní soud v Praze v závazném právním názo- ru vyslovil, že pokud správní orgán do- datečně ve smyslu svého vyjádření k po- danému opravnému prostředku dospěl k závěru, že lze navrhovatelce přiznat odškodnění za dobu konání vojenské služby jejího manžela, je dále rovněž nutné, aby se v dalším řízení a v novém rozhodnutí vypořádal i s požadavkem na přiznání vyšší částky z důvodu, že man- žel zemřel „při dukelských bojových operacích“, jak se žalobkyně domáhá, a vyslovil svůj právní závěr, zda okolnos- ti úmrtí manžela žalobkyně v době ko- nání vojenské služby Ize či nelze podřa- dit pod zákonný pojem „padl v boji“.
Správní orgán sám naznačuje ve svém vyjádření, že doposud zjištěný skutkový stav nenasvědčuje splnění podmínek pro toto vyšší odškodnění.Je mu patrně zřej- mé, že dokazování je nutno v tomto smě- ru doplnit a poté o nároku v této výši rozhodnout. Ve správním spise se dále nachází vyjádření Ministerstva obrany - odboru pro veterány ze dne 26.9.2002, v němž tento orgán k dotazu žalované uvedl, že po prostudování spisu Vladimí- ra K.,narozeného 19.4. 1915,bylo zjiště- ———————— n 74 —— -O no, že výše jmenovaný se zúčastnil bojo- vých operací na Dukle, onemocněl ty- fem a zemřel 8.
11. 1944. Bližší údaje ne- lze ze spisu zjistit. Poté již bylo vydáno nyní přezkou- mávané rozhodnutí. Podle $ 250r o.s.ř., účinného k 31.12. 2002, platí, že zruší-li soud rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán při novém projednání vázán právním názo- rem soudu.Také podle $ 78 odst.5 s.ř.s., účinného od 1. 1. 2003, je správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím roz- sudku nebo v rozsudku vyslovujícím ni- cotnost. Podle názoru Nejvyššího správního soudu se žalovaná v dalším řízení neřídi- la právním názorem vysloveným v roz- sudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21.12.2001.V souladu s tam uvedeným závazným pokynem se měla žalovaná V novém rozhodnutí vypořádat i s poža- davkem na přiznání vyšší částky z důvo- du, že manžel žalobkyně zemřel „při du- kelských bojových operacích“.
Dále žalovaná měla vyslovit svůj právní závěr, zda okolnosti úmrtí manžela žalobkyně v době konání vojenské služby lze či ne- lze podřadit pod zákonný pojem „padl v boji“. Žalovaná se však v nově vyda- ném rozhodnutí ze dne 31. 10. 2002 s touto otázkou nevypořádala. Omezila se pouze na citaci právních předpisů a na poznámku, že toto rozhodnutí vy- dává na podkladě nově zjištěných sku- tečností. V tomto směru nutno podo- tknout, že názor žalované vyslovený až ve vyjádření k žalobě není postačující.
Za této situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než napadené rozhodnutí správního orgánu, které nerespektovalo závazný právní názor vyslovený soudem, zrušit a věc vrátit správnímu orgánu k dalšímu řízení ($ 78 odst. 1 s.ř s.). V dalším řízení bude třeba, aby se Správ- ní orgán vypořádal s tím, zda okolnosti úmrtí manžela žalobkyně lze či nelze podřadit pod zákonný pojem „padl v bo- ji“ a zda jsou tedy splněny zákonné pod- mínky pro stanovení výše jednorázové peněžní částky ve smyslu $ 4 odst. 4 vě- ty druhé zákona č. 39/2000 Sb. (fur)
Nina K. proti České správě sociální- ho zabezpečení o přiznání jednorá- zové peněžní částky podle zákona č. 39/2000 Sb.